To, co chci
Dopíjel jsem druhý pivko, když si ke mě přisednul maník v kšiltovce. V baru kromě nás byla spárovaná čtyřka u stolu, malej maník na baru a bejvalej hipík, kterej seděl vzadu u hajzliků a četl literární přílohu. BARMAN byl zase nejlepší a já ho měl rád.
,,Jmenuju se Jimmy,“ řekl mi, když dosednul. Prohlýdnul jsem si ho a doufal jsem, že mě něčím zaujme. Nic zajímavýho jsem na něm nenašel.
,,Martin. Máš se, Jimmy?“
,,Jo, dobrý, kámo. Včera jsem měl ňáký problémy v čínský čtvrti. Šel jsem jeden na jednoho. Pak teprv poznáš, co je člověk zač. Rozumíš?“
,,Ne.“
Jimmy se postavil vedle stolu a začal boxovat do zahulenýho vzduchu. Jeho rychlý ruce vířily nikotinovej opar.
,,Zavíráme,“ zavolal BARMAN. ,,Poslední objednávky.“
Došel jsem si pro další pivko.
,,Nejsem velkej,“ řekl mi Jimmy mezi prvním a druhým kolem, ,,ale jsem rychlej.“
,,To jo, Jimmy. To je vidět.“
Jimmy znovu vyskočil a začal boxovat druhý kolo.
,,Dopijte, končíme,“ křičel BARMAN.
Jimmy do sebe kopnul zbytek svýho pivka. Já měl ještě přes půlku.
,,Počkám na tebe venku, kámo. Dám si zatím retko.“
Když odešel, kopnul jsem to na ex.
,,Dej mi ještě jedno.“
,,Sorry, kámo, dneska konec,“ odpálkoval mě BARMAN.
Stál jsem u baru a cejtil, jaký mám bobky.
,,Kurva, venku je nějakej magor, co mi chce rozbít hubu. Neviděls, jak se rozcvičoval?“
BARMAN pokrčil rameny. ,,Můžu zavolat benga, jestli chceš?“
,,Jo? Tak dělej. Přesně vo to mi totiž de. A naval mi to pivo, jasný?“
Nakonec vždycky dostanu, co chci.
Komentáře (0)