Jak jsme málem o dědečka přišli

Vlastnili jsme dědečka,který byl děsně starý asi tak dvě stě let.Seděl pořád na kolečkovém křesle a říkal,že je pan hoteliér,to od té doby kdy vlastnil v Javornici hotýlek a pak mu ho komunisty sebrali.Měl kulatou a holou hlavu,vousy mu rostly z nosu,z očí a na zádech mu rostl mech. Taktéž míval u nosu kapku.Seděl v křesle,šňupal tabák a potom hlučně kýchal a při tom nadával,že za to můžou komunisti a že by ho nejraději viděli aby chcípnul.Každému vyprávěl že jednou když projížděl Javornicí císař pán smekl klobouk a na jeho pleš se mu vysral vrabčák,proto je neměl nikdy rád.Ale za to měl rád holky,vždy jsme museli dědečka vyvést na terasu hotelu Skalní měst v Adršpachu kde okukoval ženský,jak se koupají a říkal,to je materiál a při tom mu šly sliny od huby.Také na terase byl vycpaný medvěd,dědeček se vždy na něho podíval a říkal,že ho jednou takhle musíme vycpat a tak že se bude věčně dívat na holky.Můj otec zabral tu nejhorší chalupu z celého okolí skalního města a všichni se mu smáli,že nám jednou spadne na hlavu a taky se stalo.Dědeček vlastnil psa fenu Banku,která již měla na půdě štěňata a jednou večer,když uložili dědečka se stropem propadl a fenka štěňaty propadla přímo před postel kde děda spal,on se lekl a křičel,už to bouchlo je tady revoluce a měl pravdu,ne u nás ale v Maďarsku.To již chyběli dva dny kdy jsem měl nastoupit do základní školy v Teplicích nad Metují,kam byl otec povolán jako vedoucí pohostinství hotelu Koruna,kam jsme se přestěhovali.Novopečený pan vedoucí,začal oslavovat s kumpány až do pozdních hodin,načež do lokálu vlítla matka a začala křičet: Vy ožralové už toho chlastání nechte a mazejte k manželkám a ty Vašku kde máš dědu,on ho zapomněl ve skalním městě i se psem a štěňaty.Táta vzal nohy na ramena a bežel k panu Stodůlkovi,který vlastnil benzinovou pumpu a taky byl jediný který měl ve městě automobil značky tatraplán a syna Láďu,který se tím vytahoval.Když dorazili děda vzal hůl a začal tátu mlátit a přitom křičel ty jeden darebáku,sám se odstěhuješ a mě tady zapomeneš,to jsem vychoval pěknýho spratka a nad ránem dorazili domů,táta s dědečkem a psem Bankou.


Toho rána mě matka vypravila do školy.Dostal jsem nové pumpky,která mě ušila paní Francová,její manžel pracoval u táty v hospodě jako číšník a vždycky říkal,vy kluci pitomá zahrádko zelená.Když paní Francová šila tak říkávala mojí mámě,to je ale materiálek..to je ale materiálek,to ady zůstalo po Američanech a je to gangár.Tak jsme vyrazili do školy,chytila mě za ruku a já řval jako tur,že do školy nechci,že tam budu muset poslouchat a já sliboval že když mě vezme domů budu tátovi v hospodě pomáhat,že na to žádnou školu nepotřebuji.Kdo ví jakou má táta proto že když vracel hostům zpět peníze,tak se nikdy neošidil a oni vždy říkaly,Vašku to jsi nějak špatně spočítal.Moje prosení nebylo vyslyšeno a už jsem seděl ve školní lavici vedle Zdeňka Tůmy,jeho táta byl cukrář a on vždy voněl po čokoládě,zato já jsem voněl po chlastu a kouřem po viržinkách,které kouřil náš dědeček a přitom popíjel žitnou a bylo mu fajn.


Školu máme pěknou nově opravenou, máme paní učitelku,ta nosí zlaté brejle a o přestávce jí housku a čte si v knížce a když vidí žáka který se chová neslušně tak mu uloží trest a jemu to je fuk.O přestávce býváme na chodbách někteří žáci řvou a já taktéž.Někdy pobýváme na dvoře a tam nás jednou fotografoval pan Němeček,žáci co se dobře učí ti sedí v první řadě,paní učitelka sedí uprostřed přespolní žáci stáli v poslední řadě vzadu a já uprostřed a vedle mě stál Tůma,Pochobradský,Kaněra,Hornych,na levo Skřivánek,Škopek,Klíma,Dočekal na pravo.Když jsem fotografii přinesl domů máma se smála a říkala že budu mít jednou památku.Táta bručel,že se za hlouposti vyhazují peníze a že to nebude trpět. Jeden neví kam dřív a vy si tu necháte vypodobnit soudružku učitelku a ona si bude myslet,že jsem milionář,jím je hej mají své jisté ale já musím dávat na dluh abych měl nějakou tržbu.Uvidím jak se jednou odvděčíš až budu starej,vzal si Lidové noviny a že si jde lehnout než otevře putyku.Naši si mysleli že až budu velký že budu sedět v kanceláři v teplíčku,lidi budou před mnou smekat a já budu olizovat kolky.To náš děda říkal,uč se kluku dáme tě na hotelovou školu a bude z tebe velkohoteliér ,oni nám ten hotýlek jednou vrátí,ale už nevrátili.



Paní učitelka mne moc nechválí,říká že se chovám nemravně,ale že mám dobrou hlavu pročež jí nosím sešity domů.Písmo mám nejhorší z celé třídy,vnější úprava písemných prací je velmi neúhledná.Píšu lépe než Škopek ale on je často doma,má škrkavky a taky měl příušnice.Já si přineslo ze školy vši,měl jsem jich plnou hlavu.Nikdo neměl tolik vší ani Pytělín co ostává na Kamenici.Jeho tatínek nic nedělá,on je chalupník a někdy žebrá aby měli děti co do huby.Náš děda měl syna Zdenka,to je tátův bratr,ten se k nám nastěhoval,měl jít na študie ale nešlo mu učení a kouřil retka které kradl v hospodě a pak je rozdával klukům.Kradl také bonbóny a rozdával je děvčatům,aby s ním chodily.Když táta na to přišel tak ho dal na kupectví do Broumova.Zpočátku se mu to nelíbilo a psal aby ho táta vzal domů,že už bude dělat dobrotu a aby mu poslali učebnice že se bude soukromě připravovat do vyšší třídy.Táta mu odpověděl,milý Zdneku to by tak hrálo,měl jsem s tebou uznání dost, na mě peří neroste,teď je s učením útrum a uslyším-li na tebe stížnost,vezmu na tebe dědovu hůl.Já jsem psaní nesl na poštu,úředníci tam razítkovali až to bouchalo,to se mně líbilo.Tak náš Zdeněk toho využil,pozval kamarády a ty vypily vše co bylo ve skladě.Poté se začal trávit,cpal si do pusy mýdlo že chce umřít a od huby mu šla samá pěna a pořád kousal a kousal.Já jsem si také kousl ale mně té vůbec nechutnalo,tak jsem to vzdal.Táta svolal rodinou,které se účastnil můj strýc Pepek z horních Teplic a dal nám všem na vědomí že Zdenek musí jít z baráku.Po válečné poradě velitel táta zavelel.Zavolám sestře Haně do Prahy aby si Zdenka vzala na výchovu že už toho má dost.Zdenek odjel do Prahy a na to za tři měsíce umřel.On byl slabý na srdce a tátu to hrozně mrzelo,říkal že mu do hrobu pomohl a žral se s Francem a jeho kumpány a taky nezapomněl na kamarády Zdenka.