Kocovina

Kocovina
Je ráno teda spíš pozdní dopoledne.Před chvílí jsem se vzbudil no spíš vypotácel z postele.Ani se nemusím oblékat.Spal jsem v tom v čem sem přišel.Strašně smrdím blbě se mi dýchá jazyk se lepí na patro.Vyjdu ven před dům a chrchlám pak to vyplivuji.Málem vyhodím vše co jsem včera skonzumoval.Hned vzápětí lituji, že jsem tak neučinil.Co se dá dělat musím se s tím nějak vypořádat.Zkusím ranní čaj.Lituji svého ožrání, blábolení kouření a chvástání.Slibuji si, že již niky tak nedopadnu.Klepou se mi trochu ruce myšlenky bloudí sem i tam jsem jak na horské dráze.Včera při konzumaci to bylo vše tak pěkné, veselé, chutné i jasné.Dnes tedy rozhodně nic z toho neplatí.To je teda den klátím se tu prý je dobré dát si to čím byl večer završen.Otvírám tedy pivo leju do sklenice ruce se ještě trochu třesou ale pozornost letí jen tím jedním směrem.Moc se těším, však je na co.První doušek je jak pohlazení druhý je na žízeň a třetí na zapomnění.I třes ustal.Ještě, že se umím vypořádat s každým problémem.