3. něco málo o tom, jaké je to dostat snové políbení
3. něco málo o tom, jaké je to dostat snové políbení
..zdál se mu sen
o nějakém lesním srubu, sakra to tam vonělo po pečeném mase
a chlebu s kůrkou tak křupavou, že by jarní ledy záviděly
ale stále
a to se tomu sluníčku asi nedá mít za zlé , natož vyčítat
se někam ztrácelo světlo
chvíli bylo a pak zas hned pryč
a za malou chvíli, jako by nic, nakouklo oknem
a toulalo se po místnosti.
snad že si borovice tancovaly do větru a rozhazovaly větvemi
na všechny strany a že byly husté
co chvíli oknům přímo před oči a to pak nevidí ani sova
natož takový spící člověčák
jak tak šel za tou vůní, posadil se k malému stolku
z ničeho nic a to se mu poslední dobou stávalo dost často
se zjevila Ona. Úsměv zavěšený mezi ušima a modrozelené oči
neustále v pohybu, ale to jen do chvíle než našly ty jeho
pak už se ani o fous a jen a jen upřeně.
A to teda bylo podivné, že zrovna ve snu
a ne když se toulá po lese
na ní narazí ..seděl za stolem, drbal se ve vousu a zjistil
že posluchá její líbezný hlas
a každou chvíli, hned co větve pustily trochu světla do jejich koutu,
měl pocit, že vyšlo jedno ze sluncí, co se vznášelo v jejich vesmírprázdnu
a při dalším setmění ucítil její ruku na své a při dalším byla najednou tak blízko...
voněla po jehličí a rozkvetlé louce a její horký dech mu šeptal do ucha
že i když se to možná zdá jako nepravděpodobné, že si ho vybrala za svého průvodce
jedna zvědavá borovice se sehnula, aby nakoukla, jenže v tu ránu se setmělo a kdo dřív viděl alespoň něco, neviděl nic než tmu tmoucí
to byla ta chvíle, na kterou asi čekala a dala mu takovou pusu o které se povídá jen mezi řečí a ještě s červenými tvářemi
podlomila se mu kolena, ale stihl se zachytit pevného stolu a vklouznout do toho krásného snu ve snu...
plaval a vznášel se jako podzimní list
užíval si a naslouchal hlasu svého srdce
tónům které vycházely jakoby odevšad
splynul
a najednou vše se stalo součástí
jednoho těla jedné duše
dvě ruce zapletené
její vlasy
stín
co vrhali jak sousoší
nehnutě a zároveň
vichřice neznámého po nich sáhla
aby je vynesla do korun
probudil se opřený o pařez a po tváři mu lezl mravenec
nikam nespěchal a On se ho nesnažil setřást
toužil jen po jednom..vrátit se k ní, za ní
ale nebylo kam, byl vzhůru a sám
a široko daleko jen kapradí...
Komentáře (61)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
....Poeto,krásný kousek,úplně mě to rozněžnilo,fakt....JI.
17.02.2014 21:07:17 | jitoush
Jsem vůbec nečekal že by to moje povídání mohlo až takhle...
Tak děkuju..
17.02.2014 21:53:05 | poeta
Jůů, Poeta se nám dal na prózu :) Bude pokračování, nebo už ende? :)
16.02.2014 12:05:19 | Elisa K.
Pojedu dokavať mě bude něco napadat..
16.02.2014 14:00:48 | poeta
Tak snad na tebe něco skočí...
16.02.2014 14:01:40 | Elisa K.
Jako ňáká chřipka, nebo co? :-D
16.02.2014 19:04:22 | poeta
Néé, jakože něco... Nebo někdo... Jakože inspirace, chápeš? :D
16.02.2014 19:06:43 | Elisa K.
To jo, jo to..chřipku stejně už mám ;-) tak já to teda zase zkusím, no..jestli ten vousáč bude ještě něco podnikat..
16.02.2014 19:17:14 | poeta
A až dopíšeš, hupni šipku do peřin, požádej o hrnek čajíčku a oddej se léčení ;))
16.02.2014 19:22:24 | Elisa K.
asi to budu já kdo ten čaj bude vařit takže to se nějak domluví :)
možná si ho dám už ke psaní a bude
16.02.2014 19:38:54 | poeta
Fajnej nápad... Mohla bych si dát taky šálek, až sem budu věšet své další story...
Ale to už si tu na sebe dělám reklamu, pardon :))
16.02.2014 19:43:08 | Elisa K.
no dobře, zcela vyjímečně bych mohl, ale zcela ..víš jak to dopadá
z jedné laskavosti se stává trvalý úvazek a já už jeden mám a další bych nejspíš nezvládl.. :D
16.02.2014 19:51:18 | poeta
Jsi šikovnej, ty zvládneš všechno ;))
16.02.2014 19:53:29 | Elisa K.
náhodou mám kluci na horách a nemusím vůbec nic :))
16.02.2014 19:55:49 | poeta
Jo takže dovča :)) A na jak dlouho? :)
16.02.2014 19:57:42 | Elisa K.
týden oba a pak jeste týden ten velkej..
16.02.2014 20:01:30 | poeta
Tak to jim přeju...
16.02.2014 20:02:48 | Elisa K.
už jsi si převzala propisku :)) ?
16.02.2014 20:12:52 | poeta
Cena mi přišla poštou... A propiska tam nebyla, škoda :))
16.02.2014 20:15:52 | Elisa K.
A co co co co co co to bylo ???
16.02.2014 20:30:19 | poeta
Mno já nevím, jestli o tom můžu takhle veřejně, aby to nevyznělo jako vychloubání :))
16.02.2014 21:10:57 | Elisa K.
Dovolím se zde vmísit - poeta mi snad odpustí :-). Určitě je nás Eliško víc, které zajímá, jak jsi uspěla - když to napíšeš veřejně, myslím, že to nikdo jako vychloubání brát nebude... ;-)
17.02.2014 10:08:11 | Amonasr
Dostala krásnou propisku :-D
17.02.2014 10:30:40 | poeta
:-D Eliška si sice umí hezky vymýšlet (v tvorbě), ale Ty jakbysmet (nejen v tvorbě) - na tohle Ti neskočím ;-)) :-P
17.02.2014 10:36:49 | Amonasr
No dobře, byly tam i sušenky a modrá fidorka, kružítko a záložkao se sponge bobem,.. To je snad vše ;-)
17.02.2014 10:40:04 | poeta
tak jen do vzkazu jestli to neva :)
už jsem to dopsal ale můžu až o pulnoci tak to teda asi nevydržím.
ale aspon ten čaj si jdu udělat..
16.02.2014 21:13:59 | poeta
Krásné pokračování poeto. Díky za pohádku na dobrou noc. Pro mě tak pozdní. :oD
16.02.2014 02:46:53 | Tichá meluzína
Ano, tahle část byla trošku romantická a jako taková se do pohádky hodí, ale ještě nás čekají perné chvíle a možná dojde i na to holení. ;-)
16.02.2014 09:15:51 | poeta
Nestraš. Co když tě pak nepoznáme. Abys pak tu povídku nemusel přesunout do sekce horory. Drobné změny nevadí, ale spáchat něco tak zásadního na člověku, kterého už máme nějak rádi, to by mohlo být pro nás zúčastněné čtenáře docela silné kafe. Černý turek s lógrem, bez mlíka a bez cukru - zabiják. :O)
16.02.2014 09:32:02 | Tichá meluzína
Kouzelník nakonec taky nepřišel, tak to necháme otevřené ale s tím kafem si mi poňoukla abych setřásl psy a šel si ho uvařit..i když ony tak krásně hřejou a skoro mi to přijde jako rouhání sundat je ze sebe..
Musím se podívat do vousa jestli tam něco neukrývám..
16.02.2014 09:46:36 | poeta
Ve vousech pár polévkových nudlí, tyká si s rojem včel, přikrytý smečkou psů, s kožichy plnými blech, v lese pod vzrostlou jedlí nám básník poeta spí. Na jeho kabátě svítí cedule "POZOR NERUŠIT!" Ten medvěd nám trochu přebral červeného kapradí. :O)
16.02.2014 09:56:05 | Tichá meluzína
Protože nejsi znalec tak tě poopravím..jedná se o fialové kapradí, speciální to druh omamného kuřiva
Co se může pouze za úplňku..
Takže dávám ceduli o trochu víš že asi není dobře vidět a jdu počítat mravence..
16.02.2014 10:00:44 | poeta
Dík za poučení, já věděla, že je tam barva, jen jsem si nemohla vzpomenout jaká. A že nejsem odporník, to máš tedy pravdu. Já jsem tak nemožně netoxická, že se divím, že v dnešní společnosti ještě žiju. Nezapomeň započítat Ferdu. To je ten s červenou, puntíkatou mašličkou pod krkem. Teda jestli ho Beruška mezitím už neuškrtila. :O)
16.02.2014 10:09:50 | Tichá meluzína
Ona je s ním od té doby co si otevřel živnost "hodinový manžel" velice spokojená;-)
16.02.2014 10:37:47 | poeta
To záleží na tom, jaké všechny služby pod touto značkou v cizích službách poskytuje. ;o)
16.02.2014 11:47:50 | Tichá meluzína
Práce všeho druhu ?:-D
16.02.2014 12:02:00 | poeta
Beruška vdaná za workoholika. Jak současné. Milé děti tuto sekci raději nečtěte. Ferda, zvaný též Mravenec, je nadále stejně nevinný a roztomilý hrdina, jak jej znáte z pohádek pana Sekory. Pampaláááá :oD
16.02.2014 13:02:10 | Tichá meluzína
Tak jsem to od začátku zamýšlel..abych mu jako nepokazil reputaci..
I ten šátek si pravidelně pere a žehlí ;-)a milé děti..klidně čtete..život dávno není žádná sranda..
Ta dospělost vás dostane velice záhy..
A pak už ..ale co, nechte se překvapit..;-)
16.02.2014 14:04:16 | poeta
Se těším. :O)
16.02.2014 15:37:04 | Tichá meluzína
Mi to tak vrtá hlavou, že ty máš doma vždycky poslední slovo :-D?
16.02.2014 19:03:45 | poeta
Moje drobná úchylka no. Nekouřím, nechlastám, kafe nepiju, nešňupu ani si nepíchám, nech mě si aspoň trošku hrát. Já jsem jinak kamarád, nikoho neomezuji ani nedusím a často přijmu druhý názor, je-li ten můj chyba a svých nejbližších si vážím, proto je nikdy neznevážím. Jen tak někdy pro legraci, hraju si trošku se slovy, pro pocit té ženské výhody, brousím si jemně vtip. Byly doby kdy jsem ani nevěděla, že nějaký hlas mám, a už vůbec netušila jakou může míti sílu. Tak si teď tak trošku užívám neviného hříšku. Zdravím a přátelsky se usmívám. :O)
16.02.2014 19:28:02 | Tichá meluzína
to jsem si o tobě všechno myslel :))
16.02.2014 20:00:29 | poeta
Je ty brďo. Já si tu povídám s křišťálovou koulí. :O)
17.02.2014 00:06:24 | Tichá meluzína
já nejsem koule :))
17.02.2014 00:07:43 | poeta
No tak gdoule, nebo boule? Štrůdl nebo polévková lžíce a zatlačit? :O)
17.02.2014 00:14:10 | Tichá meluzína
Jedině snad borůvka, nebo lískový oříšek.
17.02.2014 00:17:27 | poeta
Dobře. Tak já tu borůvku přeleštím, když už se dala na věštění. Vidím ležení měkké, hřejivé a veliké, jehož tichá sláva už mě očekává. Zřítím se v peřiny nadité, dobou noc a ať nebolí tě z chřipky hlava. Klidně si k mému A měj svoje B. Mě na tom posledním slovu toliko nesejde. :O)
17.02.2014 00:28:21 | Tichá meluzína