Haló,pane Kos,kdepak jste?Už se mi po vás stýská.Chybíte mi.To vaše postávání
přede dveřmi,netrpělivé přešlapování z nožky na nožku.Když jsem přicházela a odemykala
dveře do našeho rostlinného světa,tak jste vždy ostentativně dával najevo svoji
nelibost.Jako kdybyste si pro sebe říkal:"No to je dost,že někdo přijde,už je mi zima,
konečně se dostanu dovnitř,do tepla,to to trvalo...".
Poletoval jste volně v našem rostlinném království,vždyť pod stoly bylo tolik dobrot,
kdejaký hmyzí tvor se tam našel.Venku,v té zimě,nebylo ještě nic k mání a u nás v teple
hotová hostina.Chodil jste k nám den co den jako do samoobsluhy a nikdo po vás za to
nic nechtěl.Žlutý zobáček jen kmital.A to vaše spokojené vyzpěvování...
Jeden rok jste nás všechny naprosto nečekaně překvapil.To když jste nepostával
přede dveřmi sám,ale po vašem boku nedočkavě poskakovala paní Kosová,fešná
to kosice.Naučil jste ji všechny fígle,které jsou potřeba,když máte útočiště na dvou
místech,venku i uvnitř.Jelikož i v našem/byť skleněném/ rostlinném království se vždy
vyskytoval dostatek vzrostlých stromů,tak jednoho krásného jarního dne jsme zjistili,
že jste si postavili,pilně a cílevědomě,skvostné sídlo v koruně rozložitého fíkusu.
Hnízdo bylo bytelné,trochu z jiného materiálu,než kdybyste budovali venku.
Dokonce i igelitová fólie se stala jeho součástí.Prostě co dům dal.I vy vynalézaví
tvorové opeření.
V našem jarním pracovním ruchu jsme skoro nepostřehli,že váš dokonalý
příbytek skrývá pět kosích vajíček.Od této chvíle se váš domov stal objektem
pravidelného,bedlivého pozorování.Kdo by si nechal ujít možnost sledovat veškeré dění
uvnitř hnízda tak bezprostředně.Po celou dobu ,až do vylíhnutí, jsme se zatajeným
dechem vše pozorovali.A ta radost,když jsme konečně spatřili několik věčně
hladových zobáčků postupně narozených ptáčat.Dali jsme si tu práci a malé děti
zákazníků jsme pro potěšení a poučení opatrně,abychom nerušili,vyzvedávali do výše
umístění hnízda,aby si i ony odnesly zážitek nejen z pestrého rostlinstva,ale i z kosího
bratrstva.Děti zářily nadšením a v očích bylo možno spatřit to výmluvné zvolání.....
jéééééééééééééé.Malí návštěvníci měly nepokrytou radost a my s nimi.
Na neustálý ruch,jaký na jaře v zahradnictví panuje,jste si všichni rychle zvykli.
Vaši kosáčci rostli jako z vody,aby ne,když byli živeni vybranou krmí, a v klidnější
části dne po zavírací době proběhly první létací pokusy.
Po čase jste své potomstvo úspěšně vyvedli z hnízda a všichni jste se rozletěli
do světa,vždyť se oteplilo,blížilo se letní období.
Nám nezbylo,než po nějaké době opuštěný domov odstranit,neboť fíkus putoval
do jedné domácnosti jako dekorace.
Zůstala nám uvnitř krásná vzpomínka na možnost blízkého nahlédnutí
do vašeho rodinného života a vaši nedávnou přítomnost nám připomínaly některé
rostliny označkované ptačím trusem.
Tak se třeba zase někdy potkáme s potomky vašich potomků.Budu se těšit,
jste u nás vítáni.