Čundr, hospoda a moje první líbání.

Tak jsme jednou opět vyrazily vláčkem někam k Mělníku. Šťastné jsme si užívaly přírody, to víte v Praze jí moc není a k večeru vyrazily hledat hospodu, byla velká žízeň.
Čtyři mladá děvčata hned získala zájem místních pánů, no jako vždycky.
Seděla tam také parta čundráků a jeden z nich ze mě nespustil oči.
Nakonec si přisedli všichni k nám a rozjela se veselá pijatika.
Ten kukajda si sedl vedle mě a roproudila se mezi námi taková milá, zpřízněná atmosféra.
Bylo mi báječně, zábava jela a já se cítila jeho zájmem jako princezna.
Když nás z hospody konečně vykopli, jali jsme se hledat nějaké místo k přenocování.
Mě bylo docela zle od žaludku a tak jsem šněrovala lesem s malými přestávkami na blinkání.
Tomík, ten obdivovatel, se o mě pečlivě staral, abych nespadla ze srázu nebo si prostě jen tak neustlala na zemi a tak jsem s ním nakonec doklopýtala k nějaké kůlně.
Kde byli ostatní jsem netušila neboť jsem byla mimo, ale doufala jsem, že jsou s námi.
Uprostřed kůlny mi Tom rozhodil spacák a nacpal mě do něj. Lehl si vedle mě a pak to začalo.
Začal mě líbat a hladit a já nebyla schopna jakéhokoli odporu, byla jsem totálně grogy.
Ráno jsem se děsně styděla a měla na Toma zlost, že zneužil mé totální opilosti.
Kašlala jsem na to, že mi říkal jak mě miluje a na jeho škemrání, jak by chtěl se mnou chodit, jen jsem se strašně styděla a styděla a jeho téměř nenáviděla.
Normálně mi byl tak odporný, že to ani neumím vypsat.
Víte, bylo to totiž mé první líbání a já si ho představovala úplně jinak a ne, že někdo zneužije mé opilosti.
Po čase mi došlo, že on byl opilý také a že je vlastně nevinný.
No už jsme se nikdy neviděli a mě zbyla tato vzpomínka.
Dnes už se na něj nezlobím.