Lakovat si nehty?

Lakovat si nehty?

Už jste si někdy lakovaly nehty? (Schválně píšu tvrdé y po l, pánové prominou, ale s nimi v tomto případě opravdu nepočítám.)

Já ano. (Tedy lakovala.) Mám doma na výběr asi pět lahviček různých barevných odstínů a vybírám si barvy vždy podle momentální nálady.

Tak třeba nedávno: vybrala jsem si pěkný fialový odstín a v pohodě lakuju. Samozřejmě bez brýlí, i když na blízko dost špatně vidím. No ale než bych ty brýle našla.., to určitě zvládnu i bez. (Bez brýlí samozřejmě, na co vy hned nemyslíte..)

No a zvládla ! Sice jsem musela při pozdější zběžné kontrole pár nehtů poopravit, ale jinak vše ok. Takže si libuju a čekám, až ta „ nádhera“ zaschne. Vtom zvoní telefon. Do pr….! Letím k telefonu a  co nejopatrněji beru sluchátko ze stojánku.(My „historici“ máme ještě pevnou linku.) Velmi opatrně, jen bříškem prstu, mačkám „čudlík“, abych přijala hovor. A protože spěchám (anebo jsem gramlavá), zničeho nic telefon vylétne z mé ruky asi metr do vzduchu, několikrát se otočí a zběsile se řítí dolů. „Do prdele!!!“ (Pardon, ale teď jsem to opravdu musela říct celé.) Jednám však okamžitě a s instinktem lovce se vrhám oběma rukama po tom záludném přístroji a s nadšením vítěze ho chytám. Tak! Jsem dobrá! Nespadl a nerozbil se!!

Nadšení mě ovšem opouští přesně ve chvíli, kdy můj zrak spočine na mých čerstvě nalakovaných nehtech. Na několika místech je lak sedřený, fialová barva je fuč…

No řekněte, má to vůbec význam lakovat si nehty? :-)