Pan Čas
Pan Čas
Anotace: Životní rozhodnutí ... ale bylo opravdu správné? ...
S profesorem Láskou jsem se poprvé setkala, když mi bylo sedmnáct let.
Milovala jsem ho. A on miloval mě.
Prožila jsem s ním velice bouřlivá léta. Momenty nesmírné lásky a bezmezného milování střídaly okamžiky smutku a bolavého srdce.
A právě v jednom tomto smutném období jsem poznala doktora Přítele.
Byl to ten nejlepší kamarád, jakého jsem měla tu čest mít. Pomáhal mi zvládat těžké chvíle, smál se se mnou v těch veselejších.
Ale i v našem přátelství se po čase objevily první šrámy. Často jsme se spolu hádali nebo nesmyslně žárlili...
Byla jsem zoufalá. A smutná z toho, jak mé dva vztahy probíhaly.
Najednou se objevil on.
"Pojď se mnou." řekl mi laskavým hlasem. "Opusť tyto dva ... zoufalce" ukázal na Lásku a Přítele, "a odejdi se mnou. Jsem Čas. Budeme spolu vládnout věčně."
"Nevěř mu." pronesl profesor Láska tiše. "Miluji tě. Ty miluješ mě. Jsem Láska. Jsem také věčná."
"I já jsem věčný. " přidal se doktor Přítel. "Jsem tvůj Přítel. Zůstaň tu s námi, jsme tvou součástí. Bez nás budeš jen stínem..."
"Se mnou budeš mít moc, o které se jim dvěma ani nesnilo." řekl Čas.
Čekali. Stáli tiše a čekali na mé rozhodnutí.
Podala jsem mu ruku.
A Čas ji přijal s úsměvem.
"Děláš chybu." zašeptal profesor Láska.
Za několik let v přítomnosti Času jsem poznala sílu těchto slov ...
Pan Čas byl nesmírně mocný.
Sledovala jsem, jak tvořil dějiny, jak se lidé pod jeho vládou rodí a poté umírají.
Jen já byla sama.
Bez Lásky, bez Přítele. Jen já a Čas a bezmezná samota.
Byla jsem jedinou osobou, jediným tvorem, tělesem i prostorem, kterého se Čas ani nedotkl.
Stala jsem se jeho Paní.
Čas byl věčný. A bohužel ... bohužel já s ním ...
Komentáře (56)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
Pročet sem to taky... A víš, jsem jen hloupej, obyčejnej kluk. Nevidím do filozofie, invencí, potenciálů. Kašlu na ně. Nevidím tak daleko do hlouby a možná nevidím ani dál než na špičku svýho nosu. Ale nevidím v tomhle ani náznak něčeho co by připomínalo štěstí. Navíc štěstí je skoro vždycky vykoupený nějakou ztrátou.Ale to Ty taky myslím víš.
Nebylo mi ještě před chvílí zrovna nejlíp. Ale když sem si to přečet, našel sem aspoň naději. Že právě ten čas třeba už zítra všechno odvane a bude líp. Že třeba už zítra budu vědět co říct a zbavím se ticha. A když ne, můžu zas jen mlčet. Jo moc toho teď nenamluvím a i teď si říkám: "Vole buď zticha, stejně co napíše budeš zbytečný". Ale za tu naději pro obyčejnýho kluka, za tu Ti díky říct chci...
16.08.2014 20:48:28 | Madanik
To si tomu moc nedal teda, měl ses shodit pořádně, když už! :D
17.08.2014 17:06:13 | Nikotin
Hm a přesně právě kvůli tomuhle sem to spát neměl... No nic... Hele nestojim o Tebe... Žij v klidu jako ještě před pěti minutama a nevšímej si mě, ikdyž je to pravda asi těžký... Tak chytrej jako Ty fakt nejsem a těžko ze sebe dostanu lepší odpověd... Čau a dík
17.08.2014 17:16:00 | Madanik
Sebelítostínek, co se bere vážně, krásná kombinace... :D
17.08.2014 17:25:25 | Nikotin
Jo tak na to fakt nemám, řešit blbosti... Nemusím se víc shazovat, klidně to udělej za mě, nakonec to Ti jde nejvíc shazovat lidi... Všecko víš a znáš... Ne, víc ode mě neuslyšíš... Končím s tou nesmyslnou diskuzí a doufám, že už se nikdy nikdy nepotkáme... Měj se fajn...
17.08.2014 22:30:14 | Madanik
Ha nikotin zasahuje!:-D už prosímtě nechlastej ty rychlé špunty víš že ti to nedělá dobře ;-)
17.08.2014 18:04:22 | xoxoxo
Má to filozofickou hloubku 2. stupně základní školy, ale je z toho cítit snaha o invenci. To se cení.
16.08.2014 17:21:37 | Nikotin
Och, děkuji. :)
16.08.2014 17:26:54 | Aiury
Lhal jsem. Neocení to nikdy nikdo. :P
16.08.2014 17:28:13 | Nikotin
Lžeš teď ;) když tvrdíš, žes lhal :P
16.08.2014 17:38:42 | Aiury
Chceš snad lhát, že lžu, když nelžu, že lžu?
16.08.2014 19:08:20 | Nikotin
Já nelžu, že lžeš, když tvrdíš, že nelžeš, když lžeš ;)
16.08.2014 19:29:55 | Aiury
Nelži.
16.08.2014 19:44:09 | Nikotin
Má to strhující sílu a filosofickou hloubku,
mimořádné dílko tady v zátoce modrého nebe
Děkuji :-)
12.08.2014 22:15:58 | Happyyz
Ba ne, to já děkuji Tobě a za Tvá slova :) :)Jsem ráda, že se Tě mé dílko oslovilo :)
16.08.2014 16:55:09 | Aiury
já se ráda dívám na Star Trek (což je asi jediné scifi ;-)).. a pán Čas mi připomíná jednu postavu.. pana Q... nicméně to odbočuji ;-)) fííííííha... kam na to chodíš??? parádní!! ;-) moc se mi i líbí to, že čas je věčný ale píšeš v minulém čase.. i ten závěr.. takové přemýšlivé, člověku to prostě nedá .. Líbí! Moc...
26.06.2014 22:22:50 | Majrenka
No páni, zase jsi mi vyrazila dech! :) Je to tak nevtíravé a přesto poučné, zdá se to obyčejné, ale přesto to má v sobě tolik nevyřčeného. Musela jsem si to přečíst dvakrát a stále mě to fascinuje.
Co se týče tématu, jako takového. Čas se hodně přeceňuje.. "Chce to čas, čas zhojí rány," ale co by byl čas bez všeho ostatního? A jaká by byla věčnost v osamění? :)
Fakt jsi mě dostala, trefila ses mi do noty :)
30.05.2014 14:47:45 | JP.slash
Moc moc děkuji :) Nesnažím se psát jen takové to obyčejné "fantasy", pokouším se dát do něj něco, co ho "povznese" až na tu filozofickou linii :D A jsem ráda, že to není nijak vtíravé, to bych byla nerada ;) :)) Těší mě, že se ti to líbí :)
30.05.2014 14:51:35 | Aiury
O všem uvažuješ přemýšlivě a s hlubokým citem. Veliké uznání a pochopení dosahuješ u těch, co jsou s Tebou na stejné citové úrovni. Tvůj styl upřímného sdělení mi vyhovuje. Charles
25.05.2014 18:45:45 | Charles
Na tisíckrát děkuji :)) Jsem velice ráda, že jsem Tě svým dílkem oslovila :))
25.05.2014 18:48:36 | Aiury
Možná bych to (já osobně) dal do kategorie "filosofické", nicméně k obsahu nemám co vytknout, ba naopak, chválím zpracování myšlenky, a formu předání nějakého toho moudra k přemýšlení:-)
Ušila jsi tomu slušivý kabátek, který ale podtrhuje hloubku poznaných hodnot.
Velmi dobře....sleduji, jak stále tvé texty postupně zrají a mám radost:-)
dnes jsem si u tebe početl opravdu příjemně.
RM.
18.05.2014 20:39:18 | Robin Marnolli
Ano, přemýšlela jsem, zda by se to nehodilo spíše do filozofické kategorie, ale nakonec jsem to zařadila (asi soudě zpracování postav) do fantasy :))
Jsem velice, velice ráda, že sis hezky početl, snad už to bude jen a jen lepší ! :))
Moc Ti děkuji :))
18.05.2014 20:59:17 | Aiury
Potlesk vestoje, milá Aiury! Mráz mi běhal po zádech, skvělé!
18.05.2014 19:47:19 | Pamína
:)) Jsem velice šťastná za každé emoce, které mé vyprávění vyvolá :) Moc moc děkuji, milá Pamíno :))
18.05.2014 20:07:37 | Aiury
Skvěle napsané (:
Ale nesouhlasím. Láska i přátelství jsou narozdíl od nesmrtelnosti pomíjivé a navíc to jsou jenom pseudohodnoty vytvořené lidským egem. ( I když budu za pár dnů pokrytecky tvrdit opak =D ) A profesor Láska je asi ten nejhorší učitel. Ale je to napsáno opravdu chytlavě (:
18.05.2014 19:25:47 | Lucid Alien Jeer
Ale čas je svým způsobem také pomíjivý ... :) Je to asi spíš dle toho, jak se na to kdo podívá. Asi je to člověk od člověka. Někdo má věčnou lásku až do konce života, někdo to tak má s přátelstvím. Jiní to mají zas- jak jsi napsal- pomíjivé. A tak je to i s časem... Někdo žije dlouho, někdo zas krátce ... ;)
A mockrát děkuji! Jak za názor, tak za přečtení :)) :)
18.05.2014 20:07:01 | Aiury
To já znám jednu,co,za kousek keksu,zaprodala duši panu Sexu.Promiň,zlehčil jsem Tvé skvělé,hlubokomyslné dílo.
18.05.2014 12:32:21 | Bakchus
...sakra...holka, ty si budeš ztěžka hledat chlapa, aby ti stačil...:-)...máš to v hlavě dobře srovnané...:-)...moc ti přeju aby jsi takového potkala...:o)
18.05.2014 12:28:00 | Jort
Nemá to chybu - píšeš čtivě, s přirozeným tahem k pointě a sobě vlastním vtipným stylem, i závažnou myšlenku umíš naservírovat nenásilně jako lehký nadýchaný zákusek :-)
18.05.2014 12:00:59 | Amonasr
Ooch, moc děkuji :)) Snažím se psát osobitě :) to, co mě zrovna napadne :))
18.05.2014 12:21:08 | Aiury