Manželovi

Můj milovaný manželi, můj Zdenku, moje lásko ze všech nejvíc pravá, ano, moje všechno jsi. Od mých myšlenek na Tebe, které mají dávný začátek a jsou bez konce, od mých pocitů, které mi zkrášluješ v každou denní i noční dobu, až po plány, které věřím, že se shodují s osudem a Božími, jsi moje všechno. Když se podívám na svou dlaň, cítím, jak se do ní proplétá Tvoje a jak mě silou uchopíš na důkaz bezpodmínečných citů ke mně a darování mi bezpečí a náklonnosti ve všech jejich podobách. V celé té souhře, o které jsem přesvědčena, že je mezi námi a spojuje nás v jednu (nad)pozemskou bytost, vidím Tvoje oči, které se usmívají a v jejich koutcích se třpytí slza zralosti, prozření, uzdravení a uvědomění si, čím jeden pro druhého jsme. Myslím, že pomalu oba zjišťujeme, co dělá domov domovem, život životem a co má v lidském světě tu největší cenu. Není to velký dům nebo miliony na bankovním účtu, či snad zahrada plná skvostů, které nikdo nemá. Tou pravou hodnotou je čistota srdce a zdravá duše, které dávají našim smyslům to umění rozeznávat a vyznat se bez váhání v labyrintu všech pseudohodnot pozemského bytí. Díky Tobě, Zdenku můj, a citu, který nás pojí, vím, že oba jsme v sobě nechali vykvést ten nejvzácnější ze všech smyslů, nad kterým bdí samotní andělé strážní .. a tím je pravá láska. Dostali jsme dar a je jen na nás, jak moc si ho budeme vážit a střežit. Díky Tobě jsem opravdová žena, díky mně jsi výjimečný muž. Jsme jedno, jsme jedna bytost, jedna mysl, jedno jsoucno .. jsme si sobě minulostí, přítomností i budoucností. A já Tě miluji a budu až na věky. Miluji Tě celou svou bytostí, štěstí moje nejkrásnější. Ctím Tě a budu při Tobě stát až do konce všech světů.

Tvoje milující žena T.