Ona

Tančila ranní mlhou bosa...
Hladila sníh žhavými uhlíky...
Sázela květiny do větví stromů...
Byla to Ona. Drobné stvoření divokého lesa.
Neviditelná pro většinu světa.
Ovládaná lidem a vládnoucí kouzly.
Milovala déšť...jeho píseň...čas...
Ona...Dokonalé ztělesnění zloby, smíchu, strachu a štěstí.
Ona...Mrtvá princezna slyšící co jiní neslyší, vidící co jiní nevidí...Nenávidící svůj život a milující své okolí...
...Usnula...navždy......ale žije dál v srdcích těch, jež ji nenávidí.