Scorsese - VLK Z WALL STREET

Konečně jsme se dočkali fascinujícího snímku o velkých finančních ziscích a ztrátách, ovšem čekaly nás i zřetelné filmové nedostatky. Jinými slovy – ani Vlk není dokonalý.

Jak víme, spojení Scorsese - DiCaprio je prostě nepřekonatelné. Jejich spolupráce je jedinečná. Když se podíváme na Skrytou identitu (2006), Letce (2004), dokonalý Prokletý ostrov (2010) či temné Gangy New Yorku (2002), vše jsou to hollywoodské skvosty. Martin Scorsese patří mezi přední režiséry už přes více než dvě dekády. Práce s herci je pro něj důležitá stejně tak jako práce se scénářem. To nám potvrzuje právě i Vlk z Wall Street.

Tentokrát se nám dostal pod kůži snímek z prostředí finančního. A kde je nejlukrativnější místo všech finančníků na světě? Samozřejmě Wall Street. Scorsese podal příběh Jordana Belforta, dle mého nejbrilantnějšího finančníka, v podání ještě brilantnějšího Leonarda DiCapria, naprosto přesvědčivě. Jako podklad sloužila scénáristům životopisná kniha, kterou napsal sám Belfort. Terence Winter napsal velmi působivý, téměř dokonale propracovaný scénář, který vystihuje všechno – od chamtivosti, drog, sexu až po výstřednosti, hromady dolarů a kruté pády na dno. Po většinu času se nám zdá, jestli je to vůbec možné a reálné.

O hlavní postavě a zpracování není ani třeba mluvit. Leonardo opět předvedl, že je nejlepším hercem současnosti. Jeho výkony mě nepřestávají udivovat, od dob Titanicu vyrostl herecky o tři metry, je stále sexy a svěží, je neuvěřitelné, co předvádí.

Přestože byl Vlk jedním z nejočekávanějších filmů roku, jsem si jistá, že hodně fanoušků, nejen v jednom ohledu, zklamal. Ani Leo to nezachránil, bohužel. Největším mínusem je délka filmu. Opravdu tři hodiny sledovat, jak se Leo spolu se svým přítelem ve zločinu Jonahem Hillem sjíždí na patnáct let starých tabletkách, nebo jak pořádají rozlučku se svobodou stylem, že v soukromém letadle mají kupu děvek, drog a chlastu, se rychle omrzí. Také dialogy, machinace s dolary na burze, pořád ty samé řeči dokola, jak vydělat, jak ztratit jsou nudné. Stačily by dvě hodiny jako přednáška „jak se stát milionářem“.

Dále bacha na rádoby vtipné scény. Ano, když vidíme Lea plazícího se jako po obrně je sice celkem k popukání, ale scéna trvá déle než deset minut. „F“ slovo je dalším kamenem úrazu. Anglické slovo fuck (což nemusím doufám překládat) se ve filmu vysloví 532krát. Ano, čtete dobře. Někdy je ale až přehnaně vsunuté do věty, kde není vůbec na místě.

I když bych Leovi toho Oscara přála, už by si ho zasloužil, po neúspěších jménem Letec, Krvavý diamant a Co žere Gilberta Grapea. Mám pochyby, jestli to tentokrát vyjde, vzhledem k tomu, že v rámci hereckých výkonů se posuzuje celý snímek.

Za zmínku stojí i Mathew McConaghey, který se objeví jen ve dvou scénách, což je málo prostoru, ale zato si to vynahradil ve snímku Klub poslední naděje, za jehož hlavní roli je taktéž nominován na Oscara jakožto soupeř Lea, a může ho celkem ohrozit. Ale pozor, je tady ještě Christian Bale v American Hustle. No, letos to bude boj!

Autobiografii Jordana Belforta osvěžil i štěk pravého Belforta, který na konci filmu uvádí právě Lea jako sebe samotného.

Vlk z Wall Street je příběhem zajímavým, chvílemi překvapivým a zábavně natočeným pod taktovkou opravdového mistra. Svět zelených papírků nás dokáže pohltit tak rychle, jako nás hezky dokáže vyzvracet. Rozhodněte se sami, „Wolfie“ je tady pro vás.