ADVENTNÍ KONCERT – tak trochu jiná recenze

 

ADVENTNÍ KONCERT – tak trochu jiná recenze

 

Jan Rotrekl – varhany

Michal Marhold - basbaryton

 

12. prosince 2014 v 18:00

Kostel sv. Bartoloměje, Bartolomějská ul., Praha 1

 

 

Kdo by si spojoval kulturní zážitek s Ústavem chemických procesů AV ČR.  Mně by to tedy nenapadlo, a to mi ani postmoderna není úplně cizí. A přesto tento ústav uspořádal adventní koncert v kostele sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici v Praze. Ulice je to sice poměrně vyhlášená, ale že je v ní kostel, podle kterého se vlastně  jmenuje, to jsem také až do včerejška neměl nejmenší tušení. No, je a ne ledasjaký. Byl vybudovaný  podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera a nástěnnými malbami ho vyzdobil Václav Vavřinec Rainer, takže opravdový skvost! I když z ulice naprosto nenápadný.

 

A musím říct, že skvostný byl i sám adventní koncert. Pozvala mě na něj kamarádka, která  měla zkušenost už z loňska, takže mě „varovala“ před možnou velmi netradiční dramaturgií,  což mi tedy vůbec nevadilo, protože těch tradičních adventních koncertů už má člověk někdy až… No, však víte.

 

Nakonec se sice žádné výstřelky typu „Messiaena“ nekonaly, ale i tak byl program lahůdkový – no uznejte,  jak často se vám poštěstí slyšet v tak nádherném prostředí Bachovu Toccatu d-moll, která koncert brilantním výkonem varhaníka Jana Rotrekla otevřela.  V Händelově árii z opery Xerxes se následně zaskvěl i neuvěřitelně znělý a zajímavě zabarvený basbaryton Michala Marholda. Tak plný a sytý baryton se hned tak neslyší – úplně jsem na chvíli vykulil oči, fakt.

 

Postupně se střídaly skladby jen pro varhany se zpívanými skladbami s varhanním doprovodem, jak od autorů mně alespoň podle jmen známých, jako Couperin, Buxtehude, Haydn, tak i od těch mně dosud neznámých - Benedetta Marcella a Johana Christiana Heinricha Rincka. Všechny však velmi zajímavé, nádherně se to do nich hroužilo. Závěr pak obstaraly tři procítěné skladby Antonína Dvořáka z  cyklu Biblické písně.

 

Zážitek to byl parádní, nechal jsem se unášet jak krásnou hudbou, tak i prostředím, vše bylo umocněno  výbornými interpretačními výkony obou mladých umělců. Jejich mládí jsem si uvědomil vlastně až úplně na konci, při děkovačce, protože při koncertu jsem se na kůr neotáčel, byv pohlcen samotným prožitkem hudby. Jak už je mým zvykem, i zde ale musím malinko odbočit. Podle znělosti, síly a sytosti hlasu jsem si zpěváka představoval jako pořádného hromotluka a místo toho se objevil  štíhlý mladík, že jsem vůbec nechápal, jak se do něj takový výjimečný hlas může vejít. Jak je vidět, i přírodní zákony se dají nějak obejít.

 

Každopádně jsem přesvědčený, že oba umělci mají před sebou skvělou budoucnost a že o nich ještě hodně uslyšíme. Jen bych to nechtěl zakřiknout – tfuj, tfuj, tfuj!

 

Kamarádka měla pro varhaníka připravenu vánoční hvězdu a pro zpěváka jmelí až z parku lednického zámku (vždycky musí mít něco extra), jenže nadšený aplaus je oba přiměl vrátit se k přídavku na kůr dřív, než k nim stačila doběhnout. Tak si je vyčíhala po koncertě a vysekla jim osobní poklonu ve stále ještě poměrně velkém hloučku návštěvníků, kterým se nějak nechtělo po takovém zážitku okamžitě domů.  

 

A mně musela slíbit, že příští rok půjdeme zas. Ovšem přemlouvat jsem ji nemusel, měla z mého nadšení  sama radost.  Na ten příští adventní koncert u sv. Bartoloměje se těšíme oba už teď! Třeba se bude hrát i Messiaen…

 

 

Praha, 12.12.2014  

 

 

https://www.youtube.com/watch?v=ho9rZjlsyYY