Petr Kolečko: ŽENA ZA PULTEM 2 PULT OSOBNOSTI – trochu jiná recenze

Anotace: Kaiser s Lábusem byli i tentokrát zcela nepřekonatelní.

 

Režie: David Drábek

Kostýmy: Simona Rybáková

Scéna: Martin Černý

Hudba: Darek Král

 

Jiřina, Pepa: Jiří Lábus

Hanka, Kája: Oldřich Kaiser

 

Divadlo Kalich, Praha, 7.6.2015

 

 

Když jsem psal svou trochu jinou recenzi na předchozí představení Don Quijote  se skvělou hereckou dvojicí  Kaiser – Lábus, sliboval jsem si od této další hry trochu vtipnější text a mé přání se mi opravdu vyplnilo. Žena za pultem 2 rozehrává v první půli sondu do života prodavačky Jiřiny, která s nostalgií vzpomíná na dobu komunismu a vyhlíží jeho návrat tentokrát v čínském balení, a její pravicově založené kamarádky Hanky, jež provozuje squashové kurty, na nichž se prohánějí „úspěšní“ podnikatelé. Jiří Lábus hraje kromě Jiřiny i manžela Hanky Pepu a Oldřich Kaiser se pro změnu střídavě převtěluje do Káji, klackovitého syna Jiřiny otráveně navštěvujícího castingy v naději stát se hercem. Předvolební atmosféra, kdy Hanka fandí modrým a Jiřina samozřejmě rudým, naštěstí neslouží ani tolik k nějaké prvoplánové agitce naruby, jak by se mohlo lehce stát, ale spíše k rozvinutí různých vtipných dialogů a ztřeštěných situací v životě obou hrdinek. Autor a oba herci vcelku pochopitelně zesměšňují spíš onu nostalgii Jiřiny po návratu starých časů a nevyhnou se tak přitom ani řadě otřepaných klišé a stereotypů,  nicméně mnohem víc než politice se naštěstí věnují běžnému životu a rozehrávají až do absurdity všelijaké směšné situace, které v provedení obou vynikajících herců dostávají publikum často do varu.

 

První hodina před přestávkou tak ubíhala hodně svižně, návštěvníci se často hlasitě smáli a odměňovali oba herce zaslouženým spontánním potleskem. A ač nejsem nějaký chechtací pytlík, často jsem se s velkou chutí a nahlas musel smát i já. Text byl nepochybně výrazně vtipnější, než u předchozí hry, nicméně víc než on samotný zde opět sváděly k smíchu především neuvěřitelné herecké kreace obou protagonistů. Kaiser byl coby afektovaná Hanka, preferující „zdravou“ stravu a vše módní, svými gesty a grimasami bezvadně odpozorovanými ze života naprosto nedostižný,. Ve ztvárnění ženských rolí je Kaiser opravdu nepřekonatelný. Postavu Káji vystřihl  také výborně, ale jako žena byl přeci jen o chlup zábavnější. Možná to bylo dáno trochu i možnostmi vyplývajícími z textu - při jednom castingovém monologu Káji, který skutečně vtipem příliš nesršel a byl zbytečně natáhlý, se herec dostal do diskuse i s nějakou divačkou v předních řadách, která se nechala zřejmě strhnout uvolněnou atmosférou, načež tento improvizovaný vstup Kaiser ukončil rozhořčeným zvoláním : „No, já to nenapsal, však si to sem pojďte zkusit!“  Celý sál se nato rozezněl hurónským smíchem, ale  došlo mi při tom, že inteligentní herec občas musí asi hodně zkousnout zuby, když má přeříkávat pitomoučký text. Stejně tak famózně sehrál Lábus svou Jiřinu i Pepu, přičemž obě postavy ztvárnil natolik vtipně a skvěle, že nelze říct, která z nich byla přesvědčivější. Kaiser s Lábusem dohromady pak vytvářejí ještě jakousi další novou kvalitu, jsou fantasticky sehraní a je vidět,  že se pro sebe nejspíš už narodili, jak si spolu v herecké kreativitě dokonale a bezezbytku rozumí.

 

O přestávce jsme s přítelem popíjeli v atriu před divadlem sekt servírovaný příjemně i s jahodou a ještě jsme si opakovali některé situace a repliky z první části představení, jimž jsme se museli znovu smát. Také na všech ostatních divácích bylo vidět, že v divadle ten večer skutečně našli to, za čím tam šli.

 

Druhá kratší polovina představení se odehrávala po volbách, které překvapivě vyhráli absolutní většinou komunisté a projevilo se to už na scéně, kdy v regálech za pultem bylo zboží naaranžované tak, aby evokovalo fádnost a minimální výběr, jak to známe z předchozího režimu. Tahle část hry už podle mne nebyla autorsky dobře zvládnutá,  ono politické pozadí působilo vysloveně klišovitě a křečovitě a postrádalo už humor, který by měl aspoň trošku intelektuální nádech. Lehce pominu, že autor asi v Číně nikdy nebyl a netuší, že tamní státní kapitalismus zažívá neuvěřitelný boom a nemá s naší socialistickou  zkušeností pranic společného a že v obchodních domech je tam mnohem pestřejší výběr i toho nejluxusnějšího a špičkového designového zboží, které se u nás často ani nevidí. Budiž, tohle nemusí vědět ani většina návštěvníků a může tak autorovu naprosto mylnou představu o ve skutečnosti neexistujícím „čínském komunismu“ strávit. Autorovi bych v tomto případě za sebe poradil jen drobnost -  zaměnit v textu Čínu za Severni Koreu a bylo by to hned uvěřitelnější.  Obsahově však hra ztratila ono nezbytné vnitřní napětí, které bylo na pozadí přítomné v její první části, a stala se jen nesourodou skládankou všelijakých pitvorných situací, kdy se např. Hanka promění dokonce ve skutečné morče díky tomu, jak se neustále cpe obilnými klíčky. Oba herci dělali co mohli, dokázali svým osobitým komediálním herectvím bavit diváky i nadále, obecenstvo  se i v této části stále ještě smálo i tleskalo jednotlivým výstupům, ale skutečně vtipného textu už zde moc nezbylo. Domnívám se, že autor nevyužil potenciál onoho hypotetického dějinného zvratu, který mu při lepší fantazii mohl vynést také dost slušného materiálu pro inteligentní humor, a zkrátka tuto příležitost nezvládl. Nedokázal se povznést nad otřepaná a dnes už i notně vyčpělá klišé a nedostatek skutečného vtipu tak doháněl zbytečně přehnanou ztřeštěností a absurditou většiny situací. I s přítelem jsme se shodli, že druhá část i přesto, že byla kratší, už chvílemi nudila.

 

Celkově jsme ale odcházeli z představení spokojení, i přes slabší druhou půlku bylo o poznání zábavnější než to předchozí a hlavně je to opět především o herecké virtuozitě Kaisera s Lábusem, která dokáže mistrovsky udělat skvělý divácký zážitek i z toho, kde by asi kdokoliv druhý na jejich místě pohořel. Psát pro tuhle dvojici musí být pro autora opravdové požehnání, protože tihle dva by i z propadáku (což Žena za pultem 2 ale není) udělali nejspíš událost. Chcete-li si tedy pořádně polechtat bránici a vyčistit hlavu, neváhejte a Žena za pultem 2 vám toto přání vcelku zaručeně splní.

 

Praha, 10.6.2015  

 

 

http://www.divadlokalich.cz/repertoar/67-zena-za-pultem-2-pult-osobnosti/