Migrace

Migrace Obyvatel

Co to je, když se řekne migrace?
Každý z nás si jistě vybaví pojem migrace; jedná se přesun obyvatel, stěhování se do jiných částí země, do jiných států. Jedná se tedy o přesun, ať už z jakéhokoli důvodu mimo hranice, či uvnitř státu. Tento fenomén jistě někdy (alespoň ve snech a přáních) zažil každý. Přesunout se jinam, odletět daleko od domova, a najít si jiné místo, kde se usadit. Člověk to má v krvi, už od pradávna, říkalo se tomu nevinně stěhování národů. Tyto vlny migrace zažívá každá země, a to už od středověku.
Ať už je důvod jakýkoliv, jedná se hlavně o stěhování za něčím lepším (lepší prací, lepším vzděláním, lepší úrovní života, za lepšími podmínkami celkově), ale můžete se to týkat i násilného vyhoštění, z důvodu války, špatných sociálních podmínek, či hrozícímu rozpadu, či narušení země.
Ale nejen u nás, v České republice se migruje, ale známo je to především ve Světě, kdy lidé chudší cestují za lepším, lidé utlačovaní, či ve špatných podmínkách.

Migrace ve světě

Známe případy migrantů (a emigrantů) z Bosny a Hercegoviny, kde je strach z válek a politických konfliktů, ale také uprchlíky z Izraele, či stěhování Židů právě do Izreale kvůli náboženským důvodům, či jsou známy počty emigrantů z Afriky do Evropy, jejichž počet se stále zvyšuje. Musíme se zeptat na otázku, co je to Emigrace a Imigrace.

Emigrace – čili vystěhovalci, emigranti, …ať již dobrovolný, či nucený odchod z ,,mateřského“ státu.
Imigrace - přistěhovalci, čili přistěhovalci.. v rámci země přistěhování i neveřejné menšiny.

Migrace v ČR – průběh a vývoj

Když začneme někde ve středověku; kdy se lidé stěhovali hlavně kvůli výhodnějším podmínkám, podnebí a nepůsobení válek, musíme zmínit Českou republiku, kam se dnes stěhují poměrně známé menšiny či většiny jiných národností – imigrantů a přistěhovalců z jiných, často chudších a méně vyspělých států – Romové, Ukrajinci, Bělorusové, a jiné další menšiny.
Česká republika skýtá pro mnoho z těchto imigrantů azyl a podporu, jsme ve střední Evropě, máme tudíž dobrou životní úroveň, méně nezaměstnaných (ale ne nejméně), poskytujeme dobré pracovní podmínky.

Ale migrace není myšlena jen na přistěhovalce, ale i emigranty, vystěhovalci, pro které tato země (ať už jakkoli) nevyhovuje, či prchají, nejčastěji do Ameriky, Asie a Austrálie. (Amerika a Austrálie vede v žebříčku.)

Proč do Ameriky a do Austrálie?

Možná je vysvětlením lepší podmínky, pracovní, vzdělávací, či prostě jen touha, po něčem novém, nejlépe za ,,velkou louží“, někde, kde se dají snadno vydělat peníze, a nemusíte být nějací velikáni. ,,Profláklost“ zemí jako Amerika je značná; velká většina z dotázaných lidí by volila Ameriku, později Austrálii a nakonec Asii, kde se dá snadno všechno draze prodat a levně koupit.
Amerika je především známá vyspělostí s dávkou jednoduchosti, dobrou životní úrovní, spoustou filmů a nerostného bohatství. Proto hodně lidí by někdy chtělo začít takovou morálku, jakou má ,,prý“ Amerika.
Austrálie je na tom podobně; dobrá životní úroveň, hodně příležitostí na práci, lepší životní úroveň. A k tomu moře, sluníčko a teplo.

Migrace trochu jinak

Migrací nemusíme myslet jen stěhování obyvatel, ale je to i periodický (stále se v časových liniích opakující)obousměrný přesun celé živočišné populace, obvykle ptáků, kopytníků, tuleňů, želv, a nebo ryb či vzácně i hmyzu. Živočichové migrují zejména za zdrojem potravy, aby přivedli mláďata, či aby se vyhli nepohodlnému, nepříjemnému období. Migraci obvykle způsobuje jedno období, či prodlužování, zkracování dne.
Nejméně dlouhou trasu plánují žáby, dlouhou třeba ,,jen“ 320 m, kdežto někteří ptáci jako rybák dlouhoocasí cestuje až na severní pól, obě cesty měří více než 32 000 km. Migrující ptáci se na cestách řídí pohybem a polohou slunce a měsíce, či gravitací země. U migrace savců (př. Kopytníků)je to tak, pohybují se po staletí po stejných cestách, pokud je člověk nezničí.

Migrace v Československu

V průběhu 20. století opustilo kvůli válečným konfliktům celé Československo několik emigračních vln.
První vlnu tvořili tzv. Osmačtyřicátníci, kteří odešli ještě před nástupem komunismu, nebo krátce po něm. Roku 1952 zavedl režim na hranicích tzv. Železnou oponu (neprostupná hranice okolo ČSR), což emigraci podstatně ztížilo.
Další emigrační vlna přišla roku 1968 pod dojmem invaze vojsk Varšavské smlouvy, kdy se hranice na krátko otevřela a umožnila emigrovat téměř 100 000 lidem. A dalších asi 150 tisíc obyvatel uprchlo ve dvaceti letech v rozmezí od roku 1969 – 1989.

Vždycky jsme nespokojení.. většina

Jistě si většina lidí (nejen z České republiky) někdy řekla: ,,To je škoda, že nebydlím na venkově/ ve větším městě.“ Vždycky většina obyvatel nebude vždy spokojená, protože se s vyspělostí a vývojem ČR mění i možnost a chtíč na bydlení.
Ti, co bydlí na venkově, by si dneska přeci jen trošku posteskli, že mají méně peněz, než mají ti ve větších metropolích, ale zato mají čerstvý vzduch pro své děti, ale...
A ti, komu každý den po okny projíždí miliony aut si postesknou nad přírodou Krušných hor, jak by to bylo krásné, ale zato přeci jen mají lepší možnost sehnat práci a kdyžtak dojet metrem.

Proto tomu dneska je tak; ti z města jdou na venkovy, a ti z venkovů opouštějí stavení a hledají domeček okolo větších měst (Prahy, Brna, Olomouce, Plzně).

Co migrace způsobuje

Migrace nezpůsobuje jen stálou měnu obyvatelstva, ale přináší spolu různé přenosy nemocí (ptačí chřipka > migrace ptáků) AIDS, který byl pravděpodobně zanesen do Evropy a Ameriky někde z okolí Austrálie a Oceánie, chřipky a dalších i nevyléčitelných nemocí, ale také může vést k nerovnováze států co se týče počtu obyvatelstva. Není vždy migrace politicky přijatelná, ale někteří z emigrantů a imigrantů byli nuceni udělat své rozhodnutí, a třeba se už nikdy nevrátit.

Co si myslím, a kam bych kdyžtak chtěla emigrovat

Tak celkově si myslím tak všechno, co je tu napsané, že migrace je přirozená a děje se, a musí se dít, ale že zároveň s sebou přináší jistou ,,oběť“ ať už v jakémkoli smyslu, ať už pro kohokoli. Kdykoli se člověk hne za něčím lepším ze svého hnízda, už tehdy má riziko, že se cokoli může pokazit, a že mu nemusí být lépe. Ale tak, může být ještě hůře. Já osobně bych se asi nestěhovala, stejně by mě to vždycky lákalo jít domů, tam kde se mluví česky hezky pražsky, kde jezdí nesmyslně drahá MHD, kde je zdravotnictví na pokraji zhroucení a DPH se nejvíce zvyšuje u nás.
Ale kdybych měla tu možnost jet někam mimo Prahu a Českou republiku, asi bych volila Ameriku, kam se strašně chci podívat, hlavně do Latinské, nebo prostě do New Yorku, kde hraje strýc hokej, abych viděla ten velký svět za tou ,,louží“. Ale abych tam přímo žila, a měla vyhlídky- to zřejmě asi ne. Svět věčných hamburgerů a yellow cabů asi není pro mě. Nebo mám sen do Ria de Janeira, podívat se na Krista.Ale asi ani v Austrálii bych nežila mezi klokany věčně. Takže shrnutě; jsem tady doma docela ráda,... vlastně.
Migrace dnes v ČR a migrace v průběhu věků ve světě