SADA MINIREPORTÁŽÍ Z ...

VE FRONTĚ NA DÁMSKÝCH ZÁCHODCÍCH ...

„Jé, je, tady je lidí. A mohly by nás ty mladý vepředu pustit, že. Nás starý báby“ samozřejmě křikem, aby to ty mladý vepředu dobře slyšely ... „To my už to v tomhle věku těžko udržíme, to přijde volání a musíme utíkat“
„Tak tam děte dopředu a řekněte si, ony vás určitě pustí“ ... úplně bez debat
„Né, tak to zas né, my musíme trénovat, musíte to vydržet“ ... čili zase jenom upoutat na sebe pozornost, nechat se politovat, ale hlavně „vydržet to“ ... nebo se nechat PROSIT, aby MOJE potřeby naplňoval někdo JINÝ?

V JEDNÉ NEJMENOVANÉ ČAJOVNĚ ...

Nápis v jídelním lístku: “Obsluhu přivoláte rozsvícením lampičky na stole“
Obsluha po 10ti minutách: „To svítíte schválně, nebo si chcete něco objednat?“

V ŠALINĚ ... teď už o té „metropoli“ nemůže být pochyb

„Sedněte si“ ... „Ale ne, děkuji, já jedu jenom jednu zastávku“
jindy: „Sedněte si“ ... „Ale ne, jenom seďte“ ... „Ale no tak si sedněte“ „Ale ne, já to vydržím, seďte“ ... a sedadlo zůstalo prázdné ...
a zase jindy: aby to ti mladí dobře slyšeli .... „Teda ti dnešní mladí, to je hrůza. Nikoho nenechají sednout. Člověk de z práce, utahanej, že, a voni nic“ „No, to je fakt strašný“ ....

A když jsme u těch dopravních prostředků ... tak přidám jednu z té české
„Prosím Vás, kde je tady nejbližší zastávka šaliny“
chodec, hloubavě a se šibalským úsměvem „No, to musíte tady rovně, pak na dálnici a 200 km do Brna“ ... starý vtípek, ale hodil se mi sem

... ale jinak mám Brno ráda ... třeba Petrov je hezkej, nádherně to tam teď v jeho okolí upravujou ... Špilas paráda, tam si zajdete v jakémkoli ročním období a je to tam nádherné ... (Nákupní) Galerii Vaňkovku když projdete zvenčí, opravdu narazíte na galerii a zrovna teď je tam podle mě zajímavá výstava obrazů generace 80. let. A můžete si dokonce i zatipovat, abyste nevyšli ze cviku – tečky pod obraz, který vás nejvíce zaujal ...