Bezejmenná anotace

Když do našeho světa před několika lety přišli, mylně jsme si mysleli, že víme, co je to pohroma. Ale až nyní, když jsou naše města a vesnice srovnána se zemí, lesy vypálené, krajina zpustoštená a všichni se skrýváme pod zemí, jako vystrašené myši, ji zažíváme den, co den.
Úryvek z deníku velitele Severního sektoru

Na počátku byla válka za svobodu. Všechny rasy přes veškeré zpory mezi sebou utvořili jednotnou alianci proti společnému nepříteli, nemrtvým. Těm vládl mocný nekromant a hodlal si podmanit celý svět. Lidé, orkové, elfové, trpaslíci, ještěřané, ale dokonce i obři a draci se proto sjednotili v boji pod jednu vlajku. Boj byl nelítostný, ale nakonec se jim podařilo zatlačit nemrtvé až k samotné věži jejich pána. Ten se snažil zvrátit výsledek války a před svou porážkou postavil portál. S jeho pomocí měl v úmyslu z jiného světa ukrást manu a s ní si všechny podmanit.
Když byl portál hotov, triumfálně se před něho postavil, vyslovil magickou formuli a svou holí udeřil do země. Oblaka nad ním se zatáhla. Objevil se zlověstně vypadající černý mrak, ze kterého pak vyletělo několik blesků ke kamenné stavbě a ty otevřely bránu do jiného světa.
Zlověstný smích nekromanta vháněl do srdcí členů aliance děs a hrůzu. Ten však utichl stejně náhle, jako začal.
Nekromant oslavoval svůj úspěch. Cítil obrovské zásoby magie z druhého světa a už po nich natahoval své duchovní pařáty, když z portálu vyšla první osoba.
Průzkumník v podivné zbroji s různobarevnými lesklými krystaly po těle a rudým průzorem na helmě prošel bránou s podivným předmětem v rukou. Rozhlédl se kolem sebe, pak se podíval na zápěstí, kde se střídaly podivné obrázky v malém rámečku. Otočil se zpátky čelem k portálu a zelený krystal na jeho helmě začal přerušovaně blikat.
Nekromancer se přestal smát. Sám se zadíval na návštěvníka z jiného světa, který si ho nijak nevšímal. Dokonce se v jeho těsné blízkosti ani nekrčil strachy. To ho rozzuřilo. Konec jeho hole s černým drahokamem se rozzářil a pak z něho na návštěvníka vyletěl modrý blesk. Ten se však zastavil o neviditelnou zbroj.
Průzkumník se otočil k nekromantovi. Průzor na helmě teď vydával jasné světlo. Oběma rukama uchopil podivný předmět a namířil s ním na nekromanta. Oslepující světlo se začalo utvářet okolo čirého krystalu na konci předmětu a poté vyrazil paprsek přímo na čaroděje.
Nekromant shromáždil manu ve své holi a znovu jejím koncem udeřil do země. Přímo před ním se vytvořila bariéra. Ta však paprsek nezastavila a bílé světlo ho zasáhlo do prsou a propálilo se jím skrz. Neúnosný žár a agónie ochromila nekromanta a ten se svalil k zemi.
Průzkumník sklonil svou zbraň a znovu se otočil čelem k bráně.
Členové aliance začali jásat. Těla nemrtvých se bez jejich pána začala sama padat k zemi. Velitelé si mezi svými muži museli prorážet cestu k portálu. Už chtěli svému zachránci provolat slávu, když z brány vyšli další návštěvníci z jiného světa. Tihle však už na sobě neměli brnění, ale pouze hrudní krunýř, několik chráničů a pod tím přiléhavé oblečení. Ale i je zdobily lesklé krystaly.
K překvapení elfů a trpaslíků je zachránili lidé. Tihle však všichni do jednoho měli podivnou páskou přes pravé oko. Každý z nich za to držel stejnou zbraň jako průzkumník.
„Víte...,“ chtěl uctivě pozdravit elfský generál šlechetné návštěvníky z jiného světa, když ti najednou pozvedli své zbraně, kolem jejichž hlavní se hned začalo shromažďovat bílé světlo. Oslnivé paprsky smrti pak vzápětí zabily všechny generály aliance.
Z portálu vycházeli stále noví návštěvníci. Po chvíli branou prošly i podivné stroje, které se vznášely nad zemí.
Alianční vojsko zachvátila panika a zmatek. Bez rozkazů svých vůdců nikdo nevěděl, co mají dělat. A když návštěvníci z jiného světa zahájili palbu, jen málokdo se dokázal ukrýt před paprsky světla. Ten okamžik se zapsal do historie jako ‚Den bílé smrti‘.