In the army NOW IV

1 Večer

Základna byla poměrně rozlehlá a na jejím druhém konci nás vítal celkem zastrčený Irish Pub .
„Tery, půjdeš semnou na WC? Potřebuji si opláchnout ten loket, abych to tu nezapatlala od krve.“
Omyla jsem si ránu. Nepříjemně to štípalo a pálilo. Dívala jsem se do zrcadla po letu jsem nevypadala moc přitažlivě.
„Nino?“ podívala se na mě Tera.
„Ano?“ podívala jsem se na ni tázavě.
„Kdo je ta dívka na fotce co máš u postele? Jste si moc podobné,“ zajímala se.
„Je to moje sestra“ Odmlčela jsem se a při té vzpomínce se pokoušela nerozplakat. „Před měsícem zemřela při autonehodě,“ hlas mi přeskočil.
„To je mi líto“ objala mě Tera.
„Půjdeme ke klukům?“ navrhla jsem.
Jen co jsme vyšly z toalety zaregistrovala jsem další mužskou postavu.
Přicházely jsme blíž. Byl to Liam…
„Dobrý večer,“ pozdravila jsem.
„Dobrej,“ usmál se na mě.
Objednala jsem si u baru pivo. Když jsem sním šla ke stolu, srazila jsem se s nějakým vojákem a polila jsem si tričko i kalhoty.
„Sakra, do háje, teď abych se šla převléknout, smrdím jak pivovarskej sud,“ zrudla jsem vzteky. Voják se na mě pobaveně díval. Někdo mu poklepal na rameno.
„Vojáku, alespoň byste se mohl omluvit,“ řekl muž.
„ Promiňte madam,“ zasalutoval voják.
„Nic se nestalo,“ odpověděla jsem. „Nebylo zapotřebí se omlouvat, to já jsem nekoukala na cestu,“ usmála jsem se.
Poznala jsem v něm toho muže od basketbalového hřiště.
Oplatil mi úsměv. „Mohu vás pozvat na panáka?“ objal mě okolo ramen.
„ Jasně. Jmenuji se Nina,“ objala jsem ho okolo pasu.
„Já jsem Xaver,“ poklepal mi na rameno. Posadili jsme se k baru.
“Tak co si dáte“,usmála se na nás vnadná barmanka .“Dám si whisky, Ellen, díky. A slečna si dá?“ oba dva se podívali na mě.
„Slečna si dá to samé,“ mrkla jsem na něj.
Postavila před nás dva panáky whisky. Připili jsme si na zdraví a pomalu ucucávali svou whisky.
„Musím se vrátit ke svým,“ kývla jsem nakonec smutně mávla rukou směrem k Liamovi a ostatním. Ti se výborně bavili. Liam se upřeně díval na mě.
„Dobře, růžičko. jak si přejete,“ podal mi ruku. Měl mozolnaté suché dlaně a pevný stisk. Odvedl mne ke stolu odsunul mi židli.
„Dobře se bavte Nino,“ vzal mne za ruku a políbil ji.
„Dobrý večer pane, děkuji,“ sladce jsem se usmála.
„Ty jenom záříš,“ mrkl na mě Charlie.
„Aby ne, po boku takovýho chlapa bych taky zářila jak sluníčko,“ zasmála se Tera.
„Jdu spát,“ řekl suše Liam. Podívala jsem se na něho psíma očima.
„Dobrou pane,“ řekla jsem.
„Dobrou princezno,“ pokusil se o úsměv.
Princezno. On mi řekl princezno. Asi už mi šrotovalo v hlavě.
Když odešel ze dveří podívala jsem se na Teru .
“To princezno bylo na mě?“
„A na koho jiného, ty princezno?“ pohladila mě po vlasech. Nevěděla jsem co dělat.
„Nepůjdeme spát? Ráno jdeme do terénu brzy.“
Zaplatili jsme a odkráčeli do svých pokojů. Po sprše se mi spalo moc dobře.