Lásce zvoní na poplach9

Anotace: Tak jedeme na školní výlet tady se to rozbalí.

V ospalém počasí se houpeme autobusem na lipník.Já cestou čtu knížku od Škvoreckého sice díky tomu na mě ostatní koukají divně ale už jsem si zvykla.Ostatní si tajně usrkávají alkoholu a nechávají flašku kolovat po autobuse.Sluníčko je ještě v oparu mlhy a je to celé takové ospalé.Občas ke mě přikoluje láhev kterou podám dál a dál si všímám svého.
Na chatku nás rozdělují učitelé a mě přidělí k Lence a Marcele.Všichni se rozčilují a prskají že to tak nechtěli ale mě je to jedno.V chatkách se začínáme zabydlovat a vybalovat.Když se sluníčko vyhouplo vysoko a opar mlhy se rozpustil svolala nás učitelka na jedno místo.Holky věčně štěbetali jedna přes druhou.
,,Ták vítejte na lipníku doufám že se vám tu bude líbit a že nebudete vyvádět žádné hovadiny že jo Jirko." Koukne na Buřila.
,,Co zase já?" Posměšně kouká a rozhlíží se kolem sebe.
,,Dále jsme pro vás tady s kolegyněma nachystali program se kterým, vás seznámíme po obědě.Při těchto informacích cvakám smsku Ále protože tyhle informace jsou pokaždé stejný.V chatce je děsně dusno.Obě holky mlčí a nasupeně si mě každou chvíli měří.Z téhle trapné situace mě vytrhne zvonění telefonu.Prohrabuju se věcma abych telefon našla.Stejně to bude mamka.Kdepák na displeji svítí Milan a já štěstím zazářím.
,,Ahojky." Zacvrlikám radostně a mizím z chatky pryč.
,,Nechceš se dneska stavit?" Optá se.A mě je líto že nemůžu.
,,jsem na školním výletě." Řeknu spisovně a zároven naštvaně.Milan zalituje a než stihnu něco říct zavěsí.Náladu mám snad ještě horší než předtím.Po obědě sedíme v nějaké jakože hlavní místnosti kde nám učitelky sdělují program.Největší rozruch však vzbudí nápad učitelky Havrdové.Uspořádat zítra den telefonů a ráno vyrazit na zámek Lipnice.Samotné to nezní špatně než rozlouskne o co vlastně půjde.
,,Ráno vybereme všechny telefony a na čas se budete s mapou dostávat k zámku.". Celá třída se bouří a Buřil se Slavíčkem vykřikujou.
,,Proč nám chcete vzít telefony?"
,,Prosím klid."