Beautiful,Sweet,Sexy blonde-2.část

Koukám na tatku kterej nechce odpovídat.Udeřím na něj.


Já: Tati co je? Kde je máma.


Táta se snaží něco ze sebe vykoktat.


Tatka: Mamce skolabovalo srdce a je v komatu srdce jí funguje na 5% už jí nic nepomůže.


Vůbec sem nevěděla co mám odpovědět.Uplně sem byla v šoku a se slzami v očích sem odpověděla.


Já: Jak tati? Jak je to možný co se stalo?


Tatka: Newím..Prostě se to stalo.Musíme za ní do nemocnice.


Já: Tati počkej..Má možnost přežít?


Tatka: Má 5% šanci že přežije.


V tu dobu to vemě uplně hrklo.Moje máma umře.Uplně se mi oči polily slzami a skácela sem se k zemi.


Tatka: Bree vstávej musíme ted být silný.


Obejmul mě a brečeli sme oba.Za chvilku sme jeli za mámou do nemocnice.Drželi jí při životě jen přístroje.Koukala jsem a brečela.


Tatka: Pane doktore můžem za ní?


Doktor: Ano,můžete.


Šli sme za mámou.Máma byla v komatu.Byla uplně bílá.


Když sem tam viděla mámu takhle ležet bylo mi hrozně pořád sem brečela.Jak se to mohlo stát.


Najednou se táta na mě obrátil a smutně řekl.


Tatka: Bree lhal sem.Tvoje mamka už tou nemoci trpí půl roku.Řekla mi to před půl rokem že jí srdce přestává fungovat a každým dnem se to zhoršuje a nedá se nic dělat.


Najednou sem se na tátu nechápavě podívala a plnýho vzteku sem řekla.


Já: Proč ste mi něco neřekli? A já se všechno dozvídám u smrtí mí matky.


Tatka: Nechtěli sme ti nic říkat.Protože si byla štastná nechtěli sme ti to kazit.


Rozbrečela sem se a táta mě obejmul.


Já: Proč zrovna mě ty jo? Proč máma?


Večer sme jeli domů.Šla jsem spát brzo byla jsem uplně ubrečená a myslela na mámu a na to jak zanedlouho umře.Měla sem v hlavě tisíce otázek.To opravdu není naděje? Něco aby mohla zase žit?


Ráno jsem vstala brzo vymodila se a jela do školy.Neměla jsem na nic náladu.Přijela do školy,kde už na mě čekali holky mě se chtělo zase tak brečet.


Jess: Bree co se stalo? Proč pláčeš?


Obejmula sem Jess a řekla holkám co se stalo.


Já: Moje máma umírá.


Zase sem se silně rozbrečela.


Jenna: To mě mrzí.Holky já musím ještě na doučku tak zatím.


Jess: Cože?


Jess je opravdu nejlepší kámoška lepší sem nepoznala.Za to Jenna hned odešla a nic neřekla.


Já: Srdce jí funguje na pět procent.Umře.


Zase sem se rozbrečela a Jess semnou.


Jess: Pod ke mě Bree to bude dobrý.Já ti pomůžu.Neplakej.


Zachvilku přišel Erik.


Erik: Co jí je?


Jess: Já vás nechám o samotě jo?


Já: jJ. Lásko umírá mi maminka.


Erik: Opravdu? To mě mrzí.


Já: Hmm.


Erik: Neplakej lásko máš mě.


Uplně mě udivilo jak to Erik řek jako by mu to vůbec nebylo líto.Po hodině sem šla roztleskávat.


Já: Tak holky zopakujem si sestavu.


Jess: Bree nechceš dneska pauzu?


Já: Ne Jess zvládnu to.


Začli sme ale já myslela na mámu a prostě sem se skácela na zem bylo mi uplně mdlo.


Jess: Bree si v pořádku?


Lia: To bude dobrý Bree máš nás tým mi ti pomůžem.


Jenna: Bree vůbec se nesnážíš.Potřebujem vyhrát tak se neflákej.


Já: Cože? Jenno dej mi pokoj.Seš kapitánka ty nebo co ?


Jess: Jenno uklidni se umírá jí mamka.


Zvedla jsem se a šla domů.


Jess: Bree počkej,mám jít stebou?


Já: Ne Jess to je dobrý uvidíme se zítra na tréninku.


Jela jsem domů,kde už na mě čekal táta a jeli sme do nemocnice.Táta šel za doktorem a já za mámou.Sedla si k její posteli.


Já: Mami prosím zůstan,neumírej prosím.Mám tě ráda.Vždycky si mě podpořila.Šla se na mě dívat na vystoupení.Mami neodcházej prosím.


Najednou se máma probudila.


Já: Mami mami si semnou? Řekni něco.


Mamka: Mám tě ráda Bree.Škoda že tě už nebudu moc vidět rozteskávat.Tatkovi vzkaž že ho miluju.


Ptom se jí zastavilo srdce a umřela.Se slzami v očích sem volala doktora.


Já: Mami to ne dělej mi to prosím! Mami neodcházej..Doktore!Doktore!


Doktor přišel a vyhodil nás z místnosti.


Já: Tati ona umřela.Tati!!!!!


Uplně sem byla v háji a tatka jak bylo vidět tak taky.


Pak přišel doktor a řekl.


Doktor: Upřímnou soustrast.Je mi líto nezvládla to.


Já i táta sme se rozbrečeli..


Pokračování příště..