Princezna z Terrenu

4. kapitola
Kristian utíkal směrem, který Verča ukázala. Věděl, že Verča má určitě pravdu, protože ona a Frederika byly na sebe napojeny a cítily když jedna nebo druhá měla problémy. Propojení však bylo nejsilnější když byla jedna z nich přeměněná ve vílu. Mimo přeměnění bylo spojení jen když byly blízko sebe.
Běžel jak nejrychleji mohl. Daleko za sebou slyšel Robina a Veroniku.
Doběhl k místu kde byly zřetelné známky boje.
Sklonil se a snažil se najít stopy kde by Frederiku našel.
„Byla tak vyděšená,“ vydechla Verča a polekaně pohlédla na Robina. Ten ji objal a políbil na čelo.
„No tak.“
„Co se tady dělo?!“ vykřikl Kristian.
„Nekřič na ni!“ vyjel na něj Robin a chlácholivě Verču hladil po vlasech.
„Byla vyděšená a unavená. Utekla odsud tamhle, ke strži. Někdo ji pronásledoval.“
Kristian na nic nečekal a rozeběhl se ke strži.
Už z dálky vyděl kumaje jak se sklání nad bezvědomou Frederikou.
Kristian se na kumaje vrhl a dýkou, kterou vytáhl z boty, ho začal bodat. Přidal se k němu i Robin a za chvíli byl kumaj mrtvý.
„Frederiko!“ vrhl se k dívce a zvedl ji do náruče. Sedl si na zem a opřel se o strom.