Princezna z Terrenu

10.kapitola
„Frederiko, vstávej,“ zaslechla Kristiánův hlas. Pomalu otevřela oči a nechápavě se na něj zadívala.
„Musíme vyrazit, Fredie. Rychle vstaň, ať se stihneš vypravit,“ hladil ji po vlasech.
Zvedla ruku a pocuchala ho ve vlasech. Potom vstala a rychle se oblékla a učesala se. Verča jí půjčila světle modré džíny, žluté tričko s krátkým rukávem a žlutou mikinu.
„Proč na mne tak koukáš?“ zeptala se když uviděla Krise, který ji upřeně pozoroval.
„Nic jen jsem si říkal jak jsi krásná,“ usmál se na ni.
Přešla k němu a posadila se před něj na zem. Krátce ho políbila na rty. Potom se zvedla a šli do kuchyně.
V kuchyni už stála Verča s Robinem a připravovali snídani.
„Dobré ráno!“ pozdravili je vesele.
„Ahoj.“
Mlčky sedli k jídlu a nasnídali se.
„Vyrazíme?“ zeptal se Robin.
„Dobře,“ přikývl Kris.
Zvedli se a vyšli z domu. Pomalu mířili do lesa.
„Kam to vlastně jdeme?“
„Za mými rodiči.“
„A to je kde?“
„Ve městě Renn.“
„To je hodně daleko.“
„Ano. Bude trvat dlouho než tam dojdeme.“

Fredie se svezla na zem a zády se opřela o kmen stromu. Unaveně zavřela oči.
Kris si sedl vedle ní a objal ji kolem ramen.
„Jak dlouho ještě?“
„Nejsme až tak daleko od mého domova.“
Kris ji hladil po vlasech a přitiskl jí rty na čelo. „
Robine! Myslím, že nejlepší opravdu bude, když půjdeme hned spát.“
„Jo, souhlasím. Já jsem taky unavený a Verča též.“
„V tom případě… dobrou noc.“
„Dobrou noc.“
Kris si lehl a přitáhl si do náruče Fredie.
„Krásně se vyspi, maličká,“ lehounce ji políbil.
„Ty taky, Krisi,“ odvětila šeptem a zavřela oči.