Přízraky a zázraky - 19.

19. kapitola
Francesco se rozhlédl kolem a v ruce sevřel složku s papíry, které chtěl získat Manels.
Stál na skládce. Kolem něj byly hory odpadků, ale nikde neviděl ani Manelse ani Taylor.
„Doufala jsem, že přijdeš,“ ozval se za ním ženský hlas.
Francesco se prudce otočil.
„Kde je Taylor?“ vyštěkl.
„Ty mne ani nepozdravíš?“ zatvářila se uraženě Annie.
„Kde je Taylor?!“ zopakoval otázku.
„No, tak, nekřič na mne. Dlouho jsme se neviděli a já bych si s tebou chtěla popovídat. Stejně, jako kdysi. Dřív, než nás rozdělila ta hloupá holka.“
Francesco se na ni zamračil.
„Taylor není hloupá a já si s tebou povídat vážně nechci. Chápej, žena, kterou miluju je v rukou šílence…“
Annie se zamračila.
„To máš asi pravdu,“ usmála se studeně. Otočila se a Francesco si až teď všiml Manelse, který stál kousek dál, schovaný za vrakem nějakého auta. Taylor stála vedle něj.
Manels pistolí nemířil na ni, ale na Francesca.
Vyhledal Taylořiny krásné oči a chvíli na sebe upřeně hleděli.
„Dej mi ty papíry Francesco,“ napřáhla Annie ruku.
„Nedávej jí je!“ vykřikla Taylor.
„Ty mlč!“ okřikl ji Manels.
Francesco natáhl ruku k Annie, ale když se chystala papíry chytnou, stáhl ji za ruku k sobě a přiložil jí pistoli k hlavě.
„Pusť Taylor,“ vyzval Manelse. „Dáme ti ty papíry a odejdeme.“
„Myslíš, že mi na tý hlupačce záleží?“ pohodil hlavou k Annie.
„A myslíš, že mne záleží na tom, jestli zastřelím ji a potom tebe?“ ušklíbl se Francesco.
„Dřív bych zastřelil já ji,“ pohodil hlavou k Taylor.
Taylor protočila oči a rychlým pohybem vyrazila Manelsovi pistoli z ruky.
Ta velkým obloukem odlétla a dopadla na zem kus od nich.
Taylor i Manels se po ní oba vrhli a Francesco namířil pistolí na Manelse.
Nemohl však vystřelit, jelikož se bál, aby netrefil Taylor.
Annie se mu vyvlékla, ale on jí nevěnoval pozornost. Nemohla mu nic udělat, protože přeci neměla zbraň. Důležitější bylo, zde se nic nestane Taylor.
„Zahoď tu zbraň Francesco,“ prohlásila ve chvíli, kdy Taylor uchopila zbraň a namířila jí na Manelse.
Francesco se na Annie podíval. Držela v ruce nůž a mířila mu jím na břicho.
„Annie, neblbni,“ prohlásil a ustoupil o krok dozadu.
„Já tě odjakživa miluju! Ty mne taky! Vím to! Jenže tahle husa,“ kývla hlavou k Taylor, „tě oblbla!“
„Nikdy jsem tě nemiloval Annie! Bral jsem tě jako kamarádku. Jediná holka, kterou miluju, je Taylor.“
Francesco zvedl pistoli a namířil jí na Annie.
„Odhoď ten nůž.“
Annie na něj vztekle pohlédla a nůž odhodila.
Francesco přešel k Taylor a jednou rukou ji objal.
„Manelsi, přejdi vedle Annie!“
Muž neochotně přešel vedle své společnice a vztekle na oba zahlížel.
Francesco políbil Taylor na rty.
„Bál jsem se o tebe.“
Usmála se a trochu sklonila pistoli.
„Zavolej na policii Taylor. Je načase předat Manelse a Annie policii.“
Taylor vytáhla mobil a vyťukala číslo policie.
„Dobrý den, přijeďte prosím na opuštěné skladiště. Máme tu pana Manelse a jeho přítelkyni. A máme proti nim i důkazy.“
„Hned tu budou,“ usmála se na Francesca, když uklidila mobil do kapsy.
„Dobře,“ pokývl hlavou a vrátil jí úsměv.
V tom okamžiku se Manels prudce pohnul a popadl nůž, který ležel na zemi.
Namířil jím na Francesca a hodil.