Z Afriky do divočiny- 7.

7.

              ,,Ahoj," pozdravila se Nora s Tobiasem a Sandrou, kteří přicházeli do Zoo.
 ,,Ahoj, jdeme se podívat na tvoje dítě," zažertoval Tobias.
 ,,Vážně? No, hlavně se nelekejte, roste jako z vody a vůbec mi není podobný," nezůstala s žertem Nora stranou. ,,Máte hodinu na to tam dojít, pak malého vypustíme do veřejné ohrady."
 ,,Ty tam nejdeš?" ptala se Sandra.
 ,,Já tam přijdu, musím ještě něco vyřídit. Uvidíme se u nosorožců. Zatím ahoj," řekla a odcházela za Martinem do ředitelny.
          ,,Ahoj, dobrý den," pozdravila všechny co v ředitelně už byli.
 ,,Ahoj Noro, posaď se. Tak, teď jsme kompletní. Chci vám oznámit, že za dva týdny tu budeme mít photo session," řekl hrdě Martin.
 ,,Photo session? Nebudete chtít, abych tu pózoval, že ne?" zeptal se Hans.
 ,,Ty ne, ale třeba Nora by mohla," dodal Matyas.
 ,,Ne, kdepak, nebude pózovat ani jeden z vás. Oslovil mě zdejší fotbalový klub, aby na začátku nové sezóny měli nové, řekl bych, promo fotky. Takže si tu s hráči sedneme a každý si vybere zvíře, se kterým by chtěl něco nafotit. Je to sice až za dva týdny, ale chtěl bych vás poprosit o seznam zvířat, se kterými se lze fotit bez rizika," dořekl Martin.
 ,,Můžu?" přihlásila se Nora o slovo. 
 ,,Samozřejmě, slečno Friedrichová," předal ji Martin slovo.
 ,,Nechci nějak prudit, většina ví, že jeden z fotbalistů je můj přítel a pokud bude to focení veřejné a návštěvníci o tom budou vědět předem, tak tu bude obrovská návštěvnost, ale neměli bychom spíše řešit ten vandalismus?"
 ,,To už se řeší."
 ,,Já jen, že seznam zvířat se kterými se lze vyfotit jsem schopná sepsat z hlavy během dvou minut. Nemusím o tom přemýšlet dva týdny. Raději bych ty dva týdny věnovala plánu na chycení toho výtržníka,"
 ,,nebo výtržníků," dodal Hans.
 ,,Přesně tak. Je jen otázku času, kdy ho, nebo je, přestane bavit ničit zařízení a bude útočit na zvířata."
 ,,Paní doktorko, ujišťuji vás, že dopadení těch vandalů je věcí policie a ne veterinářů. Byl bych tedy rád, kdybyste se v tomto neangažovala aktivně. Pokud uvidíte něco nebo někoho podezřelého, tak to oznámíte někomu z vedení a my uvědomíme policii a ta to s výtržníkem vyřeší."
 ,,Než zavolám někoho z vedení a ten policii a než policie přijede, tak výtržník uteče a zrovna třeba doktorka Friedrichová pro něj překážka v útěku nebude," přidal se na Nořinu stranu Hans a Matyas přikyvoval.
 ,,Prostě se držte toho, co jsem vám teď řekl a přesuňte se k výběhu nosorožců. Pro dnešek je to vše," ukončil Martin schůzi.
     ,,Doktorko Friedrichová, na minutku," zastavil Martin Noru ve dveřích. Ta k němu přišla a Martin ji otevřel dveře do své kanceláře.
 ,,Co jsem provedla? Byla jsem drzá?" zeptala se hned, jakmile se za nimi zavřeli dveře.
 ,,Ty jsi proti tomu focení kvůli tvému Joachimovi?" zeptal se a založil ruce na prsou.
 ,,Ne, nejsem proti. Určitě to bude pro čísla návštěvnosti jedině dobře. Ale nechápu, proč se tím mám zabývat dva týdny předem. Ten seznam ti můžu dát hned."
 ,,Dobře, tak o co jde?"
 ,,Jde o to, že se s těma výtržnostmi nic nedělá."
 ,,Říkal jsem, že se na tom pracuje."
 ,,To jsi říkal už před dvěma týdny a do té doby přibyla poničená voliéra a další prolézačky v dětské Zoo."
 ,,Noro, myslíš si, že je to tak jednoduchý? Ten co to dělá musí moc dobře vědět kdy a kde může co provést tak, aby ho u toho nikdo neviděl ani nenatočila kamera. Bude to běh na dlouhou trať."
 ,,Ok. Můžu jít? Chci být u toho až bude Nico skotačit ve velkém výběhu."
 ,,Jo samozřejmě, jen mi slib, že se do ničeho nebudeš pouštět sama."
 ,,Co máš na mysli?" zeptala se a podívala se na něj nevinným pohledem.
 ,,Však ty víš. Tak běž, já tam za chvilku taky dorazím," řekl Martin a Nora odcházela z ředitelny.

     ,,Zlato!" uslyšela za sebou, když šla směrem k nosorožcům, otočila se a když viděla, kdo na ní zavolal, tak se jí zježili všechny chlupy na rukou a na zátylku. Bez komentáře nebo odpovědi na pozdrav se otočila zpět a pokračovala v cestě.
,,Ale no ták, počkej přeci," dohnal jí a chytil za loket.
 ,,Dej ty ruce ze mě pryč, Bene, nebo se neudržím."
 ,,Moc bych si přál, abys se neudržela a vrhla se na mě," řekl Ben a chytil ji i za druhý loket.
 ,,Pusť mě, nebo tě, přísahám, pozvracím," řekla s takovou dávkou zhnusení, jakou v sobě našla. Pro ostatní to mohlo vypadat, že to jsou staří známí a takhle se drží v objetí, ale bylo to přesně naopak. Alespoň u Nory.
     ,,Pusť jí, ty prasáku," ozvalo se vedle Nory, kde se objevila Eva. Noru chytila kolem ramen a odtáhla jí pryč. Ben ji tak musel pustit a Eva s Norou odcházely z jeho dohledu.
 ,,Děkuju Evi, nevěděla jsem jak ho ze sebe setřást," řekla Nora, když už byly v relativně velké vzdálenosti od Bena.
 ,,Noro, to musí okamžitě přestat. Už za tebou chodí i na veřejnosti a jak jsi mi minule říkala, že na tebe čekal i u tebe před bytem, tak to byla ta předposlední kapka. Dnes to řekneš Joachimovi."
 ,,Ne, kdepak. Nechci ho do toho zatahovat. Navíc nechci, aby byl nesoustředěný, protože už mu zase začala sezóna, tak trénuje a musí být morálně naladěn na příjemnou vlnu."
 ,,Až tě ale tenhle mistr hnus někde přepadne a nedej bože zbije, tak na příjemnou vlnu Joachim naladěn určitě nebude. Znám ho, věř mi."
 ,,Víš co? Řeknu to bráchovi, jo?"
 ,,Noro, proč si myslím, že od toho chceš zdrhnout?"
 ,,Vážně nechci," řekla a přicházeli k výběhu nosorožců, kde už byl mimo Tobiase a Sandry i Joachim.
           ,,Ahoj zlato," řekl s úsměvem Joachim, objal jí a políbil.
 ,,Ahoj, tak jaký byl trénink?"
 ,,Fajn, viď Tobi? Zase jsme se nasmáli na týden dopředu."
 ,,Tak jo fajn," usmála se Nora.
 ,,Fajn bylo vidět tě přicházet s Evou. Už je všechno konečně v pořádku?"
 ,,Téměř. Zlato, musím jít, volají mě. Uvidíme se potom. Zatím přemýšlej, s jakým zvířetem bys se chtěl fotit," řekla a odcházela za ošetřovatelem, který na ní mával.
          ,,Co se děje?" přišla do části personální.
 ,,Podívejte," řekl ošetřovatel a kývl hlavou směrem k samici Bethany.
 ,,No ty vole. To snad není možný! Po měsíci si konečně všimla, že má mládě!" radovala se Nora, když sledovala, jak malý nosorožec Nico konečně saje mléko od své matky.
Bylo to pro Noru takové malé vítězství.

          ,,Dokážeš si představit, něco takového porodit?" říkala Sandra, když se pak všichni sešli na občerstvení v zoo restauraci.
 ,,No, snad bys nechtěla něco takového ošklivého," vyděsil se Tobias.
 ,,My dva přeci nemůžeme mít ošklivé dítě. Někdy v budoucnosti, samozřejmě," dodal Tobias.
 ,,No, já doufám, že my taky nebudeme mít takové ošklivoučké dítě, i když u nás už to za dlouho nebude," řekla Eva.
 ,,Už plánujete?" zeptala se Sandra.
 ,,No, dá se to tak říct. Plánujeme na přelomu března a dubna porodnici," řekl Jan a objal Evu kolem ramen.
 ,,Vážně? Tak to gratuluju, ty bejku jeden," poplácal ho Tobias po rameni.
 ,,Díky. Doufám, že mě v tom dlouho nenecháš samotnýho," řekl Jan.
 ,,No, doufám že nějakou dobu ještě jo," řekl Tobias a Janovi i Evě mezitím pogratuloval Joachim i Sandra.
Jochi se opět usadil vedle Nory a významně se na ní podíval. Pochopila.
 ,,I já gratuluju," řekla a Evu objala.
 ,,Noro, nevadí ti to? Není to na tebe moc rychlé? Přeci jen nějakou dobu trvalo, než jsi se smířila se svatbou a teď když spolu čekáme dítě, tak by tě to mohlo zase mrzet," řekla Eva.
 ,,Mrzet? Mrzelo by mě, kdybych se dál zahazovala s Janem a přišla o tohohle úžasného chlapa," řekla, otočila se k Joachimovi a velmi vášnivě ho políbila. Podívala se během polibku na Jana a ten se sice snažil tvářit, jako že je mu to fuk, ale Nora ho znala natolik, že věděla, že to jen hrál.
 ,,Já jsem zase rád, že jste se vy dva vzali, protože jinak bych takovouhle super ženu ani nepoznal," řekl pro změnu Joachim a Noru políbil na spánek, když se opřela zády o jeho hrudník.

           ,,Proč jsi mi neřekl, že se budete u nás v zahradě fotit?" zeptala se Nora Joachima, když téhož dne vedle ní usínal.
 ,,Cože zlato?"
 ,,Proč jsi mi to neřekl?"
 ,,Protože to po mě tvůj ředitel chtěl. Navíc jsi měla hodně práce s tím nosoržčátkem a moc jsme se neviděli."
 ,,Jo, to je fakt. No a už jsi o tom přemýšlel?"
 ,,O těch zvířatech?"
 ,,Jo."
 ,,No, napadla mě buď ta tygřata a nebo právě nosorožec."
 ,,Myslíš malého Nica?"
 ,,Hmm. Která máš nejraději?"
 ,,To je složité. Spíš bych ti mohla říct, které mám ráda nejméně. To jsou ryby a ptáci. S těma si člověk neužije žádnou zábavu."
 ,,A co třeba papoušci?"
 ,,Nejsem fanda papoušků a toho učit je mluvit a dělat všelijaké ostatní vylomeniny."
 ,,Dobře, že to vím."
 ,,Šla bych asi do žirafy, nebo zebry. Ale ty budeš vypadat sexy i s mravencem."
 ,,Já vím," řekl a foukl jí na krk, což nesnášela. ,,To s tou Evou mě docela překvapilo. Nikdy jsem si nemyslel, že zrovna Jan bude chtít dítě takhle brzy."
 ,,No, tak hlavně že ho nechceš ty, takhle brzy."
 ,,Na to je ještě čas, ne?"
 ,,No, samozřejmě," přitakala horlivě.
 ,,Moc mě potěšilo to, co jsi v té restauraci o mě řekla."
 ,,Ty bylo naprosto upřímný."
 ,,Taky to ten polibek dokázal."
 ,,To doufám," řekla a znovu ho tak políbila. Joachim si myslel, že to bude pokračovat, ale Nora se přes něj natáhla, zhasla lampičku, popřála mu dobrou noc a zabalila se do přikrývky a za chvilku usnula.

               ,,Ahoj bratře," pozdravila Nora Johannese, když se sešli u tréninkového hřiště mnichovského fotbalového týmu.
 ,,Ahoj sestro. Jak se máš?" ptal se, ale očima už sledoval jednotlivé fotbalisty.
 ,,Dobře. Jak jsi mě tu našel?"
 ,,V Zoo mi řekli, kde bys mohla být. Doufám, že mě konečně představíš."
 ,,To nevím. Nezajdeme si na kávu?"
 ,,Jo, tak jo, ale platíš," usmál se Johannes od ucha k uchu.
 ,,Klidně," řekla a v tom dal trenér fotbalistů pokyn k přestávce. Joachim tedy doklusal k Noře.
     ,,Ahoj zlato," chytil ji za obě tváře a políbil.
 ,,Ahoj. Jak dlouho to ještě vidíš?"
 ,,Tak půl hoďky mu ještě s klukama dáme a pak mizíme. Proč pak?"
 ,,Zajdu s bráchou do kavárny na konci ulice. Tak když bys chtěl, mohl bys pak za námi zajít."
 ,,A seznámíš mě?"
 ,,No, jestli chceš."
 ,,Ok, tak za půl až tři čtvrtě hoďky v kavárně. Pa pa," řekl a odběhl zase zpět.
               ,,Takže máš zítra rande? S kým? Svěř se své jediné sestře," žadonila Nora, když s Johannesem seděla v kavárně.
 ,,Je to jedna laborantka u nás na klinice."
 ,,A kam spolu jdete?"
 ,,Jdeme do divadla a pak se uvidí."
 ,,Do divadla? Tak to bude zajímavé. Mohli jste jít třeba do ZOO."
 ,,To nejde, ty bys nás tam špehovala."
 ,,To je přeci jasné. Ty jsi za mnou dnes na hřiště taky nepřišel jen tak, abys mi oznámil, že máš rande."
 ,,Doufal jsem, že mě seznámíš s Joachimem. Jste spolu už téměř dva měsíce a my ho stále neznáme."
 ,,Neboj se, po tréninku sem dorazí. Ví o nás."
 ,,Super," zaradoval se Johannes.
 ,,Hele, bratříčku, když už jsme se bavili o té Zoo, tak je tam jedna ošetřovatelka a ta má takový nepříjemný problém."
 ,,Problémy vždycky jsou nepříjemné. O co jde?"
 ,,Je to docela hezká holka a má přítele. Ale je jeden chlap a ten jí pořád otravuje. Píše jí neslušné smsky, volá jí celou noc, že jí chce do postele a několikrát se dokonce objevil i v Zoo. Tak jí nabádám, aby to tomu přítelovi řekla, ale ona se bojí jeho reakce. Co bys dělal ty?"
 ,,No, to je strašně složitý. Samozřejmě bych mu šel asi z pozice přítele té slečny rozbít hubu a kdyby to nepomohlo, tak bych to řešil přes policii."
 ,,Hmm, ale není možný, že pak by ten s tou rozbitou hubou si mohl stěžovat na tebe, jako že jsi ho zbil jen tak?"
 ,,No, když by byly důkazy, jako ty smsky, výpis nepřijatých hovorů a tak, tak ať si podá klidně deset stížností. Prostě by z toho jen tak nevyklouzl."
 ,,No a myslíš, že by si s ním mohla pomoct i sama?"
 ,,Ne, do toho bych se nepouštěl. Nemusí to být bezpečný. Sama ženská na takovýho debila prostě nemá. A víš proč?"
 ,,Proč?"
 ,,Protože takovýhle prasáci si vždycky vyberou slabou ženu, takovou, která se ho bojí a kterou ví, že buď ukecá a nebo jí přemůže svou silou."
 ,,Co ty vlastně jsi? Nefrolog? Nebo psycholog?" zeptala se a v jejím zorném poli se objevil Joachim.
 ,,To je vrozená inteligence. Áh, švagr," řekl, když viděl že se k nim Joachim blíží.
     ,,Odešel jsem hned jak to šlo," řekl a hned po té Noru políbil.
 ,,V pořádku. S bráchou si mám vždy o čem povídat."
 ,,To jsem rád. Představíš nás?" zeptal se Joachim.
 ,,No jasně. Jochi, to je můj starší bratr Johannes. Johanne, to je můj přítel Joachim," představila je vzájemně.
 ,,Ahoj, těší mě," řekl Jochi a podal Johannesovi ruku.
 ,,Mě těší víc. Nikdy jsem nečekal, že si Nora najde jednoho z nejlepších fotbalistů."
 ,,Áh, to neni pravda," začervenal se Joachim.
 ,,Dáš si něco?" zeptala se Nora Jochiho, když viděla, že se k nim blíží servírka. 
 ,,Dal bych si latté," řekl Joachim a Nora mu ho objednala, zatím co on si povídal s Joachimem.

                Bylo právě několik málo minut po jedné hodině v noci, když Noru vzbudil její vlastní mobil. Jako vždy ho nechala v jiné místnosti a tak musela vstát a doběhnout k němu, aby nevzbudil Joachima, který spokojeně ležel vedle ní.
 ,,Ano?" ozvala se do telefonu neznámému číslu, protože předpokládala, že je to z práce.
 ,,Snad jsi si nemyslela, že když si mě necháš zablokovat, že si nenajdu jinou cestu, jak ti říct, že mám na tebe chuť," uslyšela nepříjemný hlas z mobilu.
 ,,Bene?!" vyřkla poněkud hlasitěji, než měla v úmyslu a tichým domem se to rozeznělo ještě hlasitěji.
 ,,Překvapení co?"
 ,,Bene? Proč mě sakra nenecháš na pokoji?" zeptala se ho a rychle odcházela z domu na verandu.
 ,,Protože mám na tebe strašnou chuť. Už se nemůžu dočkat, jak tě budu líbat, lízat, hladit a jak svoje péro, které je už teď tvrdé strčím do tebe," řekl a Nořin žaludek se začal chvět.
 ,,Najdi si jinou ženskou, takovou, která po tobě bude šílet stejně, jako ty po ní. Já to nejsem!"
 ,,Ale no tak, ty víš, že chci jen tebe. Prostě k sobě patříme."
 ,,Bene! Je mi ze tebe špatně a chci, abys mě okamžitě přestal kontaktovat nebo nenápadně sledovat a chodit za mnou všude možně. Mám Joachima!"
 ,,Ten tvůj Joachim pro mě není žádná překážka. S ním si poradím raz dva. Patříš jen mě," řekl Ben a začal se nepříjemně smát.
 ,,Dej mi už pokoj!" zakřičela do telefonu a hovor ukončila. Schoulila se na zahradním lehátku a poddala se pláči, který se mísil se strachem.
Po chvilce jí začala být zima, tak se otočila, že odejde zpět do domu, ale zarazila se. Mezi dveřmi stál Joachim s rukama založenýma na prsou a starostlivě se na ní díval.
 ,,Nechceš mi něco říct?" zeptal se jí a propaloval jí pohledem, takže nedokázala říct, že ne a všechno mu pověděla.
     ,,Myslel jsem si, že má o tebe zájem, když ti tolikrát za noc psal, ale tohle, tak v to jsem nedoufal. Na druhou stranu mě to u něj vůbec nepřekvapuje. Je to prase a já z něj vymlátím duši, to přísahám!" řekl Joachim po všem, co mu Nora vypověděla.
 ,,Ne, pak to bude ještě horší," řekla Nora.
 ,,Elo, to musím řešit! Nebo mám čekat až tě někde přepadne? Až budeš zase na jedné ze svých nočních pochůzek po zoo a tam si na tebe počká a udělá to, co slibuje?" řekl a vstal z lehátka, na kterém s Norou seděl a začal přecházet po terase sem a tam.
 ,,Já si nemyslím, že by něco takového udělal, má určitě jen plnou hubu keců," snažila se to Nora zlehčit.
 ,,A proto za tebou chodí do práce a co víc, čeká na tebe před domem?! V žádném případě. Nemůžeš po mě chtít, abych tady jen seděl a čekal. To nezvládnu," řekl a odešel do domu.
 ,,Jochi!" běžela hned za ním. ,,Co to děláš?" zeptala se, i když moc dobře viděla, co dělá. Oblékal si první kalhoty co mu přišli pod ruku.
 ,,Jdu ho zabít," řekl a chtěl sáhnout po klíčích od auta, ale Nora je vzala rychleji.
 ,,Ne, Jochi, prosím. Nedělej to. Kvůli mě. Prosím," řekla a po tváři jí stékala slza.
 ,,Slib mi, že i kdyby tě jen prozvonil, tak mi to okamžitě řekneš," řekl a pevně ji objal.
 ,,Slibuju," přikývla Nora a nechala se od něj odnést zpět do postele.