Mr.Black Její černá duše - 15.kapitola

Anotace: Smyčka se pomalu utahuje...Hehe heee!

Sbírka: Mr.Black Její černá duše Kniha třetí

 

 

15.kapitola

„Víš, nemám moc času na zbyt, tak mi řekni, kde je Smithers a já ti můžu slíbit, že tě ušetřím,“ utrousím monotónně na muže, kdy visel pověšený na velkém háku, který měl zaříznutý v rameni. Nacházeli jsme se na okraji pobřežních doků, kde kdysi bývala rybárna a zrovna zde porcovali čerstvě dovezené ryby, které následně dováželi odsud na trh.

Bylo to další skvělé místo na mučení lidí.

„Neřeknu ti ani hovno, ty zasraná čubko!“ brání se zvučně.

„Oh, tak přesně v to jsem doufala!“ ušklíbla jsem se a podívala jsem se na Tea, který postával u toho sráče a on hned pochopil. Svým velkým nožem rozřízl podélně kůži na stehně muže, jenž následně začal zběsile křičet. Zbožně jsem zavřela oči a užívala si tu jeho bolestnou agónii. Byla to jistá symfonie v mých uších.

Muž se bolestně zmítal, co mu hák zaražený v rameni dovolil. Křičel, co mu plíce stačily a já na něj zase pohlédla. Teo se chopil jeho druhé nohy, do které mu též zařízl svůj nůž. Trvalo to asi nekonečných pět minut, než se odhodlal promluvit. Bylo to akorát tak včas, možná by do té doby i vykrvácel.

„Smithers se ukrývá v jednom bytě v Bronxu!“ vyhrkne zmoženě muž a já k němu přistoupila o něco blíž.

„V jakém bytě?!“ zajímám se.

„Je to na třicáté deváté, na rohu ulice, cihlový činžák,“ vydechne bolestně.

Pohlížela jsem do jeho tváře zmožené bolestí a chvíli si ho prohlížela.

Dívala se na jeho tvář před smrtí.

„Nech to dvojčata prověřit, jeho zabij a hoď tělo ke dnu,“ rozkážu chladně Teovi s jasnými pokyny a otočila jsem se na patě, směrem k odchodu.

„Co?! Počkej! To ne!“ vyhrkne netečně muž.

Za mými zády zazněl pouze výstřel a tím byl zpečetěn jeho osud.

 

 

O několik hodin později jsem seděla ve své kanceláři, nad haldou dalších posraných papírů a přišlo mi, že Listina dlužníků se neskutečně rozrůstá. Ačkoli jsem během týdne zabila hned několik zbytečných sráčů, který nesplnili svůj závazek vůči Alexovi, i tak mi rukama prošlo spousta nových smluv. K mému neblahému zjištění bylo mezi nimi i spousta žen.

Což nebylo příjemné zjištění. Nechtěla jsem zabít ženu.

Otráveně jsem se opřela do židle, položila si za hlavu ruce a těžce vydechla. Byla jsem přepracovaná. Vlastně od odchodu od Alexe jsem nedělala nic jiného, než že jsem seděla v této posrané kanceláři a věnovala se plně práci.

Ať už té legální, či nelegální.

Po nocích jsem spala v blízkém hotelu, který nebyl nijak nic moc luxusní, ale já nepotřebovala mít extra vše. Stačila mi postel k přespání.

S Alexem jsem nemluvila, nekomunikovala, ale to ani on se mnou.

Bylo to už pět dní, co jsem odešla z jeho bytu.

Nějakým způsobem se mi ulevilo, na duši, ačkoli jsem nevěděla proč.

Možná to byla potřeba, abychom se od sebe oddělili.

Náš vztah byl více toxický než potřebný.

Z přemýšlení mě vytrhl Teo, který zaklepal na futra pootevřených dveří a vstoupil dovnitř.

Zvedla jsem na něj tázavě pohled a pohlédla na černou dlouhou dřevěnou krabici, kterou svíral v rukách.

„JO?“ houknu netečně po něm.

„Právě tu byl poslíček a přivezl pro tebe tohle,“ vysvětlí a přímo přede mě na stůl položí onu krabici, kterou svíral v rukách. Byla dlouhá, nalakovaná černým dřevem a uprostřed byl vyřezaný květ růže.

Zatnula jsem čelist a pohlížela na to zcela udiveně.

Vstala jsem hned ze židle a chopila se krabice.

Přitáhla jsem si ji blíž a až teprve když jsem pohlídla na vyříznutý ornament květu uprostřed zblízka, poznala jsem, že to nebyla růže, ale Sakura.

Trochu mi zatnulo a hned jsem krabici otevřela.

Víko jsem schopně rozevřela a pohlédla dovnitř na sametovou výstelku, ve které se leskl černý meč. Byla to japonská katana.

Pochvu měla leskle černou, jílec byl stříbrný, stejně tak jako rukojeť, která byla utažená černou koženou páskou. Kolem rukojeti byl uvázaný stříbrný jemný řetízek, na kterém byly květy Sakur. Vyjeveně jsem zírala na ten nádherný meč a hned ho uchopila do rukou. Promnula jsem rukojeť v ruce a cítila, jako kdyby to byl meč přesně do mých rukou. Vysunula jsem meč z pochvy a pohlédla na průzračnou ocel, ve které jsem ihned zahlédla svůj odraz očí.

„To je nádherný meč!“ vydechne Teo obdivně, který tam celou dobu stál přede mnou, zvědavý, co se nacházelo v té černé krabici. Tím, co řekl, mě vytrhl z obdivování té nádherné katany, a tak jsem ji zprudka zasunula zpět do pochvy a odložila do krabice. Podívala jsem se na Tea a odfrkla si.

„Běž nastartovat auto, odjíždíme ihned,“ rozkážu mu se zamračením.

„A kam?“ zajímá se hned.

„Do klubu Srdcerváčů!“

 

Když jsme společně s Teem vešli do klubu, zábava byla v plném proudu. Parket byl zcela naplněný a opět to byla přehlídka těch největších koček. Uvědomila jsem si, že jsem nebyla oblečená zrovna na párty. Byla jsem stále v oblečení, ve kterém jsem byla v terénu, mučit toho muže. Měla jsem černá přiléhavé kalhoty, svůj černý bomber a pod tím černé upnuté tílko. Vypadala jsem spíše jako zabiják než holka, která se přišla bavit. Ale to mi bylo jedno. V rukách jsem třímala krabici s katanou a rozhodně kráčela ji navrátit tomu, kdo mi ji poslal. Bylo mi naprosto jasné, že byla od Alexe. Od koho jiného, že?!

Parketem se roznášel zremixovaný song od KISS, I Was Made For Lovin’You a mě napadlo, jestli svůj krok ještě nestočím k tomu, kdo tuto krásnou klasiku předělal do tanečních tónů. Nicméně jsem šla dál, snažila se procpat mezi postávajícími lidmi, kteří postávali všude kde mohli. Dnes tu bylo asi nejplněji, co si pamatuji.

 

„I was made for lovin´ you baby, You were made for lovin´ me, And I can´t get enough of you baby, Can you get enough of me.“

 

Jedním gestem ruky jsem ukázala na Tea, aby počkal na místě a blížila se k ochrance, která postávala před Alexovými dveřmi kanceláře. Jen mě zmerčili, postavili se každý na jednu stranu a umožnili mi tak vstoupit, aniž bychom si něco řekli. Nevím, zda to bylo tím, že už mě prostě znali, nebo že jsem se tvářila jak bohyně pomsty.

Vrazila jsem do dveří bez zaklepání, přesně jak to Alex nesnáší a nalezla ho sedět za stolem. Vzhlédl na mě od nějakých papírů, zamračil se zcela okamžitě, ovšem když si uvědomil mou přítomnost, obličej mírně povolil.

Zvučně jsem za sebou zabouchla a přešla až k němu.

Krabici jsem mu decentně mrskla před něj na stůl, ačkoli mi bylo líto katany uvnitř a založila ruce na prsou.

„Co to jako má být?“ zamručím chladně.

„Katana,“ řekne jako by nic a odtáhne se zády do židle, „Pro tebe,“ dodá. Viděla jsem, jak si mě pečlivě prohlížel a záhy se vrátil k mé tváři. Pohlížel do mých očí, těmi svými oceány.

„Nechci ji, vracím ti ji zpět,“ odseknu mu pevným tónem.

„Proč ne? Nechal jsem ji vyrobit speciálně pro tebe,“ ušklíbne se do svého klasického odzbrojujícího úsměvu.

„Prostě to nechci,“ vyprsknu na něj.

„Nelíbí se ti?“ nakrčí udiveně obočí. Huuuh, měla jsem mu to položit na ten stůl a hned vypadnout!

„Je to krásná zbraň,“ přiznám suše a pohlédla zpátky na vyrytý znak Sakury na krabici.

„No tak si ji nech, půjde ti alespoň lépe to zabíjení, když ses tak činila tento týden,“ zazubí se, narážející na větší popravy dlužníků.

„Jak to víš?!“ vyjedu hned na něj netečně.

„Já vím všechno,“ uchechtne se povýšeně. Jistě, že věděl všechno.

„Fajn, tak já jdu, ráda jsem tě viděla,“ syknu ironicky a už jsem se otáčela k odchodu.

„Počkej ještě,“ zaslechnu jeho pevný rozkaz, kdy následně vstal ze židle a přešel ke mně. Zachoval si však odstup.

Ostražitě jsem na něj pohlížela a nemohlo mi ujít, jak mu to slušelo.

Měl volnější bílou košili, s vykasanými rukávy, a knoflíčky rozepnuté až do půli hrudi, kde prosvítalo jeho tetování. Ač jsem se obrnila jistým odstupem k němu, za ty dny, co jsme se neviděli, teď jsem se necítila příliš silná.

Přitahoval mě. Jak vypadal, jak na mě koukal.

„Nechceš se zdržet na skleničku?“ nadhodí s úsměvem a založil obě ruce do kapes kalhot. Změřila jsem si ho podezřelým pohledem a chvíli přemítala, zda zůstat či ne.

„Je tu Samuel, Čtyřka, slaví tu dnes narozeniny. Můžeš se s ním pozdravit,“ skočí do mého uvažování o tom, zda zůstat.

„Fajn, pozdravím se s ním, dám si jednu skleničku a zase půjdu,“ odpovím odtažitě a on pouze přikývl. Společně jsme se rozešli ke dveřím. Galantně mi otevřel dveře a já kolem něj prošla, aniž bych se na něj podívala. S očima jsem se setkala s Teem, který stál ostražitě kousek od dveří. Přešla jsem k němu a blízko se k němu naklonila, aby mě slyšel, co jsem mu chtěla říct.

„Zůstanu tu na skleničku, jestli chceš, jeď domů, nevím na jak dlouho to bude,“ řvala jsem mu do ucha. Ukázal na mě pouze zdvižený palec, jako že rozumí, ovšem k odchodu se neměl. Kráčel vedle mě, kdy jsme šli za Alexem, který nás vedl k Samuelovi.

Vystoupili jsme ty známé schody, vedoucí do soukromých salónků. Hned u toho prvního stála ochranka cizích mužů a nesla se odtamtud divoká párty.

Ačkoli byl Samuel vždy velmi střídmý, slušně vypadající a měl zachované jisté dekorum, tak teď jsem pohlížela na rozjetého Samuela, který tancoval zběsile u tyče s dalšími dvěma svléknutými muži, kteří byli jen v černých boxerkách a kolem krku měli uvázaného motýlka. V salónku se nacházelo asi deset dalších žen, zřejmě Samuelových kamarádek.

Většina z nich vypadala bohatě.

Byly navléknuté do nejrůznějších modelů drahých značek a bot a ověnčené zlatem a několika prsteny. Šampaňské tam teklo proudem a atmosféru navozovala hlasitá hudba z reproduktorů v rohu místnosti.

„Kristýno!“ zbystřil mě Samuel a odstoupil od tyče. Pohlížela jsem na něj s jistým zmatením a bylo pro mě naprosto překvapující ho takto vidět. Měl na sobě černé upnuté tričko s kalhoty stejné barvy a jeho vždy konzervativní vzhled byl nyní úplně pryč. Usmíval se od ucha k uchu a vypadal prostě spokojeně.

Přešel ke mně a klasicky mě líbnul na obě tváře.

„Ahoj, Samueli, prý slavíš narozeniny,“ ušklíbnu se na něj.

„Jojo, hodlal jsem čtyřicátiny započít velmi velkolepě. Začali jsme v Paříži, až jsme skončili tady v New Yorku!“ zasměje se zvučně a já na něj zamrkala, jak byla jeho bezprostřednost najednou, tak odzbrojující.

„Pojď, napijeme se spolu!“ zvolá oslavně, uchopí mě kolem ramen a přejde se mnou do rohu na opačné straně, kde byl velký bar, na kterém byly vyskládané láhve toho nejluxusnějšího alkoholu.

Za ním stál soukromý barman, který byl samozřejmě taky nahoře bez.

Jeho břišní svaly se tyčily za láhvemi alkoholu a já nevěděla, kam dřív koukat. Samuel mu řekl něco ve francouzštině a hned na to před nás položil dvě krystalové skleničky se zlatými bublinkami.

„Ochutnej to!“ zvolá vyzývavě Samuel a já ho poslechla. Poznala jsem, že to bylo šampaňské, ale to bylo tak všechno. Nebyla jsem žádný znalec.

„To je má nová edice šampaňského!“ dodá pyšně a já jen údivně přikývla. Nevěděla jsem ani, že má vlastní vinice. Vlastně jsem nevěděla o něm vůbec nic.

Samuel se chopil své skleničky a cinkl si o tu mou.

„Tak na ty tvé narozeniny!“ usměji se na něj a on si poklepe rukou na hruď, na místo svého srdce, aby ukázal, jak je vlastně dojatý. Čtyřicítka! Kdo by to do něj kdy řekl!

Zapovídali jsme se se Samuelem u baru a mezitím jsem vypila další dvě skleničky jeho šampaňského, o kterém mi nadšeně začal vyprávět.

Jak zainvestoval do nějakých vinic někde u Chatteu, vlastnoručně vybíral hrozny a věřila jsem tomu, že je i sám lisoval. I když na to už byly v dnešní době stroje. Při jeho vyprávění jsem po očku zapátrala po místnosti a viděla Alexe, jak sedí na gauči v obležení těch dívek. Jak jinak. On si však mého pátravého výrazu všiml a hned se na mě ušklíbl.

Tak sebestředně. Blbeček!

Ač jsem cítila jistou únavu z celého dne, bublinky alkoholu mě mírně utlumily, ale i tak jsem se cítila dobře a v celkem dobrém rozpoložení. Se Samuelem jsme převedli téma na módu a jako správný Francouz pro ni měl samozřejmě cit.

Vést s ním konverzaci o naprosto normálních věcech, bylo naprosto osvěžující.

Jako kdybychom zapomněli na ten temný svět kolem nás a žili jen okamžikem, který byl naprosto všední a normální.

Po dalších dvou skleničkách, které do mě však narval Samuel, už jsem cítila značnou potřebu buď jít domů anebo tančit, protože jinak bych se asi někde skácela do bezvědomí, tímhle tempem. Samuel byl na tom zřejmě stejně a najednou mě čapnul za ruku.

„Pojď, jdeme to vytancovat po americku!“ zahlaholí a pak zakřičí něco francouzsky mezi ostatní, kdy dívky začaly zvučně křičet a jásat. Šlo se hromadně tancovat! Jééééj!

 

Nabývala jsem pocitu, zda v tom šampaňském nebylo ještě něco, protože když jsem tancovala na parketě, přišlo mi, jako kdybych jednotlivé beaty prociťovala celým tělem. Samuel se o mě otíral, v jakých si tanečních kreacích, ale mně to v tu chvíli bylo jedno. Užívala jsem si ten moment, kdy jsem alespoň na moment mohla vypnout a nechat se unést atmosférou. Rozepnula jsem si bomber, jaké mi bylo vedro a dala tak na odiv svůj výstřih v tílku. Samuel mi hned začal přejíždět svými gay dlaněmi po těle a stahoval tvář herecky do vzrušivého obličeje. Začala jsem se smát jeho komediálním výrazům a jednoduše se bavila.

Beaty se zrychlily a prostupovaly každou mou buňkou.

Naskočila mi husí kůže, ačkoli mi bylo neskutečné vedro.

Jedna z dívek se o mě začala otírat a začala si Samuela stahovat k sobě, jako kdyby si ho chtěla ukořistit pouze pro sebe.

Začali se spolu svíjet alá Hříšný tanec a já doufala, že si to další den budu pamatovat.

Chtěla jsem si pamatovat tohohle uvolněného Samuela, který je jindy velmi konzervativní a vážený pán z Devítky.

Podívala jsem se před sebe a najednou si všimla Alexe.

Byl to jako zpomalený záběr, kdy pomalu procházel mezi ostatními tanečníky, prodíral se jejich tanečními kreacemi, odolával dotykům dívek od Samuela, které tančily přede mnou, až se najednou zastavil přede mnou.

Nemohla jsem si pomoct, ale zcela okamžitě jsem pocítila jeho kolínskou a věděla, že vítr z plachet mi dávno uletěl.

Byla jsem nalitá, racionálně Nepřemýšlející!

Vyšla jsem k němu, asi ty dva kroky, co mezi námi zbývaly a svými dlaněmi mu přejela po bílé košili. Cítila jsem pod rukama tu jeho rozpálenou pokožku a okamžitě mě to vzrušilo. Napínal pod mým dotykem svaly a hned mi jeho ruce spočinuly na bocích.

Přitiskli jsme se k sobě a začali spolu mírně tančit.

Pohupovali jsme se pomalu, na tož jak rychlá hudba kolem nás zněla.

Zvedla jsem obličej a podívala se do těch jeho očí.

Naklonil se ke mně, až se naše nosy skoro dotýkaly.

Chtěla jsem ho políbit. Hrozně moc.

Ale nemínila jsem udělat ten první krok.

Jako kdyby to tušil a netrpělivě mě políbil.

Jeho polibek byl vášnivý, drtivý a hned si mě k sobě namačkal. Přitáhla jsem se k němu celým svým tělem a rukama se chytla za jeho krk. Hladově jsme se líbali uprostřed parketu, mezi ostatními lidmi, v jeho klubu.

Už jsem nestačila s dechem a odtáhla se od něj. Tváře mi hořely vzrušením a nemohla jsem se ho nabažit.

Chtěla jsem ho. Chtěla jsem ho celého.

Alex mě vzal pevně za ruku a rozešel se vstříc davu, jak mu bývalo zvykem. Ač jsem byla vzrušená, opilá a lehce poblouzněná jeho přítomností, přišlo mi, jako kdyby se na mě upíralo hned několik desítek pohledů.

Nechala jsem se vést, až jsem si uvědomila, že mě Alex vede zadním vchodem ven. Vyšli jsme ven, do chladnější noci a čerstvý vzduch mě neskutečně nakopl. Alex mě dovedl až k jeho velkému autu, o které se opíral jeho řidič.

Jen ho spatřil, rychle nasedl za volant a byl připravený kamkoli jet.

Alex mi schopně otevřel dveře a vyloženě dostrkal dovnitř auta.

Usadila jsem se a zahlédla Tea jak vyběhl ze dveří, který na mě koukal pátravým pohledem. Pouze jsem na něj ukázala palec nahoru a víc mu nevěnovala pozornost. Alex se usadil vedle mě z druhé strany a řekl řidičovi, aby jel na byt, k němu domů.

Jen se řidič odlepil od zaparkovaného místa, Alex si mě k sobě stáhl na klín a začal zase líbat, jako kdyby se mě nedokázal nabažit. Jeho ruce byly pátravé, přejížděl mi s nimi po celém těle. Vzrušeně jsem mu mručela do pusy a otírala se o něj rozkrokem. Dlaně mi položil na zadek a tiskl si mě k sobě.

„Už tě chci,“ utrousím nadrženě do jeho tváře.

„Vydrž to domů, poklade,“ vydechne zmoženě, „Tam tě ošukám úplně všude a několikrát!“

 

 

Jen se za námi zavřely dveře bytu, začala jsem se hned svlékat z oblečení.

Skopla jsem ze sebe boty a stáhla si bomber dolů. Alex mi přetáhl tílko přes hlavu a chvatně rozepnul podprsenku.

Holá prsa mi hned promnul v rukách a začal mě zase líbat.

Ač jsem měla na sobě ještě legíny, začala jsem vysvlékat jeho, kdy jsem mu hrubě zatahala za košili a roztrhala tak několik knoflíčků. Obstojně jsme při společném líbání sešli těch pár schodů do obýváku. Jen jsme došli ke gauči, Alex mě čapl za ruku a shodil mě zády na gauč. Bleskově ze mě stáhl kalhoty i s kalhotky, až jsem byla úplně nahá. I on se osvobodil z kalhot a boxerek a hned mě zalehl svým tělem. Vstoupil do mě svým penisem a začal mě nekompromisně šukat, tak jak jsem to měla ráda, tak, jak to dělal jen on.

Opíral se v lokti, druhou rukou mě svíral pod krkem, a přitom hladově líbal. Chytla jsem ho za zadek, který jsem mačkala v rukách a tlačila si ho do rozkroku ještě víc.

Chtěla jsem ho celého vstřebat. Chtěla jsem jeho a nic jiného.

Přirážel do mě zhurta a silně a já se po pár okamžicích udělala.

Svíjela jsem se pod ním v příjemné křeči, kdy zpomalil až úplně zastavil.

Posadil se a vytáhl si mě na klín. Sedla jsem si na něj obkročmo a začala ho zase líbat. Svírala jsem jeho obličej v rukách a nemohla se ho nabažit.

Chyběl mi on, jeho tělo, jeho tetování, ten jeho debilní sebestředný ksicht!

„Strašně si mi chyběla,“ pošeptá mi do obličeje, když se naše těla o sebe zmítala a snažili se popadnout dech. Dívala jsem se na něj, do jeho očí a chtěla říct to samé. Nechala jsem si to však pro sebe a začala se rychleji pohybovat po jeho penise. Alex hrdelně zamručel a položil mi své dlaně na zadek, kterým jsem rychle pohupovala nahoru a dolů. Provokovala jsem ho a zlobila. Střídala tempo z pomalého na rychlé. A užívala si ten jeho výraz, jak se to snažil vydržet.

„Jak moc jsem ti chyběla?“ pošeptám mu mocně do ucha.

„Hrozně moc,“ utrousí zmoženě.

„Jak moc?!“ naléhám zrychlující tempo.

„Nemyslel jsem na žádnou jinou než na tebe,“ vydechl a opřel si hlavu o gauč. Cítila jsem, jak jeho penis tvrdne a on se hned na to udělal. Hrdelně zamručel a hned po mně sáhnul. Začal mě dravě líbat a natiskl si mě svým klínem na ten svůj, aby pořádně procítil orgasmus, který jím ještě stále rezonoval.

Když se jeho dech uklidnil, pomalu mě přestal líbat a pohladil mě po tváři.

Podívali jsme se navzájem do očí, jako kdybychom v nich něco hledali.

Byla jsem jím pohlcená.

Alex mě pevně chytl kolem zadku a schopně s námi vstal. Držela jsem se ho kolem krku a opřela si čelo o to jeho. Přešel s námi až do koupelny. Postavil mě pod sprchu a pustil na nás horkou vodu. Hned se na mě nalepil, vzal můj obličej do dlaní a zase začal líbat.

Rukama jsem mu přejížděla po tetování a cítila se opět neskutečně vzrušená. On se však ode mě odtáhl a pohlédl na mě s naprosto vážnou tváří.

„Chci, aby ses ke mně vrátila,“ vydechne těžce a já v tu chvíli vystřízlivěla. Ne, nebyla jsem už opilá dávno, ovšem on mě bezprostředně vyléčil ze všechno zbytku alkoholu.

„Cože?“ nechápavě na něj pohlédnu.

„Řekl jsem to blbě,“ ušklíbne se, „Byl bych rád, kdyby ses ke mně vrátila,“ dodá s trochou nadsázky, aby nezněl tak panovačně.

„A to si přesně představuješ jako jak?!“ zním trochu netečně a odtáhnu se od něj na krok.

„No, aby ses nastěhovala zpátky. A já se budu snažit nebýt takový slaboch,“ usměje se a narazí tím na to, jak jsem ho nazvala posledně. Pohlížela jsem na něj s jasným zmatením ve tváři a nemínila to v sobě nijak potlačit.

„Nerozumím ti, Alexi!“ vyhrknu znepokojeně, „Nejdřív mě od sebe odstrkáš, s tím, že chceš abych byla šťastná a podobný píčoviny, co si napovídal, pak mi pošleš tu nádhernou katanu a teď z tebe vypadne to, že chceš abychom spolu bydleli?! Je ti patnáct, abys takhle měnil nálady a názory?!“ dodám úsečně.

„Řekněme, že jsem to přehodnotil. Vzal jsem si tvá slova k srdci,“ řekne vážně. Chtěla jsem ho setřít tím, že on přeci nemá srdce, jak sám rád říkal, ale nakonec jsem to úplně vypustila.

„Já nevím,“ opáčím mírně rozladěně.

„Už minule jsem ti říkal, že jsi pro mě záhadou. Nemůžu na tebe přestat myslet, až je to pro mě neskutečně kurva strašidelné! Tyhle debilní pocity jsem nikdy nezažíval, ale nejsem úplný idiot, abych s tím nedokázal nijak pracovat. Chci tě, chci tě mít jen pro sebe a prostě jsi moje, už od samého začátku!“ vyhrkne ze sebe a já nevěděla, nad čím se pozastavit dřív. Zda to, že řekl, že zažívá nějaké pocity, nebo si mě opět přivlastnil, jak kus nějakého majetku.

„Ne,“ vydechnu ze sebe s naprosto jasným rozhodnutím. Díval se na mě zcela zaskočen. Nebyl zvyklý na ten odpor. Zřejmě nepočítal ani s tímto.

„Jak ne?!“ nahrbí se netečně.

„Nemůžu se k tobě nastěhovat a prožívat to, co ani nevím co bylo,“ utrousím rozpačitě.

Alexe to zřejmě rozladilo natolik, až se nade mě napřímil svou výškou a přitáhl si mě k sobě. Natiskl mě na mokré kachličky, které mě hned schladily na zádech. Nalepil se na mě svým nahým tělem a chytl hrubě za bradu, tak abych mu pohlížela do očí.

„Copak ty to necítíš? To, co mezi námi je, to, co nás k sobě svádí a přivolává nám ten chtíč. Nemůžu se tě nabažit a vím, že to máš naprosto stejně!“ zavrčí mi do obličeje.

Nemohla jsem nijak popřít, to, co říkal.

Věděla jsem sama, že tomu tak opravdu je.

„Takže sex a spánek, nic víc?!“ zamračím se.

„A věrnost,“ řekne rozhodně, čímž mě překvapil, „Budeš jen moje a já budu jen tvůj,“ dodá.

„Na jak dlouho? Na týden, než tě ten pocit uhlodá?!“ rýpnu si hned.

„Kristýno…“ zavrčí netrpělivě a cítila jsem, jak mu znova stojí. Opíral o mě svou erekci, až mi dělal jistý důlek do podbřišku.

„No nevím, rozmyslím si to!“ trvám na svém.

Má slova ho samozřejmě vůbec neuspokojila.

Otočil si mě k sobě zprudka zády a zakousl se mi do ramene.

Rukou mi přejel do klína a krouživými pohyby začal dráždit můj klitoris.

Zbožně jsem vydechla a automaticky už na něj vyšpulila zadek.

„Tak se mi to líbí!“ zaslechnu jeho úšklebek, hrubě mě na to plácl přes zadek a už se mi dral do klína. Zprudka do mě začal přirážet a v podstatě mě šukal o zeď.

Horká voda ze sprchy stékala po našich tělech a místností se nesly naše vzdechy.

 

 

Ráno mě probudil Alex, který mě líbal na nahém krku a klíční kosti. Jeho polibky byly tak jemné a vůbec ne chtivé, jak tomu bývalo obvykle. Když zaznamenal otevření mých očí, hned mě políbil na spánek. Byl až překvapivě jemný.

„Dobré ráno, poklade,“ pošeptá mi do ucha.

„Dobré ráno,“ utrousím tiše. Cítila jsem, jak mi rukama přejel po nahém těle. Podbřiškem se mi rozletěli motýli. Tak málo mi stačilo. S ním.

„Vyspala ses?“ zaslechnu jeho úsměv, jistě narážející na to, že jsme šli spát pozdě v noci. Po sprše, jsme zvládli ještě další zběsilý, ovšem velmi dlouhý sex v jeho posteli, ve které jsme pak následně usnuli.

„Ještě bych spala,“ odpovím popravdě. Byla jsem vyčerpaná. Fyzicky. Z něj.

„Mám tě probudit?“ šeptne nestoudně, kdy mě následně líbnul na krk. Uculila jsem se.

Už mi jeho ruka sjížděla k rozkroku, kdy se najednou místností rozezněl jeho mobil. Alex se zcela okamžitě přesunul ode mě na svou stranu postele a chopil se mobilu.

„Co je?!“ vyjel hned na toho dotyčného, který ho právě vyrušil před jistým ranním sexem. Slyšela jsem pouze něčí tlumený hlas, ale nedokázala jsem odhadnout kdo mu volá. Chrlil slova ze sebe jak na běžícím páse.

„Cože kurva? Zpomal a řekni mi to ještě jednou!“ vyhrkl Alex a slyšela jsem jeho zaskočený tón.

Stáhl ze sebe deku a vstal z postele.

Nahý, s mobilem u ucha, přešel do šatny.

Zvědavě jsem se podívala tím směrem a zvedla se v lokti. Slyšela jsem Alexovo nadávání a pak nějaké rozkazy. Když vešel zpátky do ložnice, byl oblečený v boxerkách a obyčejném tričku. Zahleděně pohlížel do mobilu, kdy v něm něco hledal a pak si ho zase přiložil k uchu.

„Čau, nech mi připravit letadlo, odlétáme do hodiny!“ rozkáže jednou větou, kdy záhy ukončí hovor. Pohlížela jsem na něj zcela znepokojena, už jen tím jeho výrazem. Byl neskutečně nasraný.

„Co se stalo?!“ zajímám se hned.

„Odlétám do Mexika. Tlusťocha někdo zabil,“ odpoví stručně. Tlusťocha z Devítky, někdo zabil?!

„Cože?!“ vydám akorát tak ze sebe. Okamžitě mi došlo, že je to přeci jen divné. Už je to třetí člověk z rady, který umřel za poslední krátkou dobu!

„Slyšíš dobře! Musím tam okamžitě odletět, nevím, kdy se vrátím!“ vydá ze sebe spěšně a jeho tón se okamžitě změnil do chladného.

Posadila jsem se a přikryla své nahé tělo dekou.

Pohlížela jsem pouze na něj a sledovala ho, jak si spěšně balí pár věcí na cestu.

Když se vrátil z šatny, se sbaleným malým kufrem a zcela převléknutý, zastavil se u postele. Sedl si na postel a natáhl se ke mně.

Rychle mě políbil a decentně pohladil po tváři.

„Počkej tu na mě, vrátím se co nejdřív,“ řekl tak měkce, ovšem nepochybovala jsem o tom, že to byl jeden z jeho dalších příkazů.

Nic jsem na to neřekla a jen ho jemně pohladila po ustarané tváři.

 

Jen co zmizel z bytu, odhodlala jsem se vstát a přešla jsem do koupelny.

Chtěla jsem se celá umýt, v noci na to nebyl pořádně čas a pak jsme vyčerpáním usnuli. Pustila jsem na sebe horku vodu a v hlavě mi šrotovalo, co se doopravdy stalo.

Zda opravdu někdo mohl jít po celé Devítce.

Zda byl Alex v ohrožení?! O co doopravdy šlo.

Ač mi Alex řekl, že Manuel zemřel na infarkt, nemusela to být jen nešťastná náhoda.

Mohl to být záměr!

Pokud se někdo chce zbavit určitých lidí v radě, dělal to zřejmě s nejlepším svědomím a jistým plánem. Vlastně jsem ani neznala přesné podrobnosti o smrti Mikotto.

A ani to, zda už ji někdo nahradil, stejně jako Manuela.

A teď je mrtvý Tlusťoch, takže Mexiko nemá svého zástupce. Bylo to sakra divné.

Když jsem se dostatečně umyla, vystoupila jsem ze sprchy a začala se utírat do ručníku. Viděla jsem svůj odraz v zrcadle a podívala se na novou malou modřinku na svém rameni, kterou tam zanechal Alex z naší zběsilé noci.

Zakroutila jsem nad tím hlavou a zadívala jsem se na svá prsa. Zbystřila jsem.

Protřela jsem si je ručníkem a ucítila divné pnutí, jako kdybych na jednom z prsou měla další modřinu, která se však ještě nezformovala do žádné barvy. Přešla jsem k umyvadlu, zahodila ručník a prohmatal si prsa, která mě bolela. Ihned jsem si uvědomila, že mě prsa často bolívala před menstruací, na kterou jsem vlastně čekala.

Vlastně, čekala jsem na ni nějak už dlouho…kurva!

Kurva!!!

 

                                                                       -

 

Zadýchaně jsem zapadla na pokoj svého pronajatého pokoje v hotelu a s malou igelitovou taškou přešla zcela okamžitě do koupelny. Můj mozek jel na automat a na hrudi mě tlačilo. Bylo mi jasné, že mě pomalu a jistě začala pohlcovat jistá úzkost z toho, co jsem mínila teď udělat. A zjistit.

Z igelitky sem vyndala tři krabičky těhotenských testů, které jsem běžela okamžitě koupit, když jsem vystřelila z Alexova bytu.

Jednu krabičku jsem otevřela a vyndala z něj těhotenský test.

Vyčůrala jsem se na něj a odložila ho na hranaté umyvadlo.

Nedokázala jsem čekat, a tak jsem provedla další dva testy a všechny modrobílé tyčinky vyskládala vedle sebe.

 

 

Flashback

„Tak už?!“ zajímá se Adam a nahlížel mi netrpělivě přes rameno, kdy jsem před sebou držela v rukách těhotenský test a čekala na výsledek.

Ačkoli jsme měli pár dní po svatbě a užívali si líbánek, shodli jsme se už před svatbou, že bychom se mohli začít snažit o miminko. Vzhledem k tomu, že to byla jistá sázka na nejistotu a taky se mohli snažit rok, aniž bychom se nám povedlo, abych otěhotněla.

Chtěli jsme ho. Přáli jsme být rodiči. Hrozně moc.

„Ještě musíš vydržet, to není hned!“ zasměji se a přitulím se k němu zády.

Ovšem krajně už jsem věděla, že jistě těhotná nejsem.

Ten test se strašně pomalu vyhodnocoval a trvalo mu to věčnost, než ukázal jednu čárku.

Byl negativní.

„Tak snad příště!“ utrousí tiše Adam, s mírným zklamáním v hlase, kdy mě líbnul na spánek.

„Musíš to prostě do mě napouštět celý den, no!“ snažím se ho povzbudit nadneseným vtipem.

„Jo? Však to jsem dělal i do teď!“ zasměje se pobaveně a otočí si mě k sobě čelem.

Horlivě mě políbil a natiskl si mě na sebe.

Zahodila jsem test do umyvadla a následně mu obtočila ruce kolem krku.

„Neboj, lásko, ono to přijde! Přijde to v naprosto přesný čas, kdy to tak má být!“ usměji se na něj jemně.

„Dobře, budu ti věřit, vesmíre!“ usměje se i on a následně mě znova políbí.

 

 

„Kurva, do prdele…“ vydechnu zděšeně, když jsem pohlížela na všechny tři těhotenské testy, které byly pozitivní.

Z očí se mi linuly slzy, ale jinak jsem byla naprosto v šoku.

Celé mé tělo bylo v naprosté křeči a já nebyla schopna se pomalu pohnout.

Zvládla jsem pouze dát nevěřícně ruku před pusu, do které jsem začala zhurta oddychovat. Jsem těhotná!

Jsem těhotná a čekám Alexovo dítě!

Oh my….