Po jeho, po mém, po svém

Nakreslím jen tak pro něhu, tvou krásnou tvář močí do sněhu,

Tvé sladké jméno znělé, vyříznu do masa na vrásčitém čele,

Slova mé touhy vykřičím do světa, než srazí nás Harlejova kometa,

Možná že nevím jak Lásku svou ukázat, snad na draka morče tvé přivázat,

Dát ti květ z bodláků a nakouslou tatranku, jsem jedním z vidláků jenž nevyjde z tepláků,

Mám tě však rád holka moje, tak pojď uvařil jsem nám koně,

vím že je máš ráda...viděl jsem je na plakátě..... oknem, přes tvá holá záda...

Né že bych tě šmíroval, jen se krapet strachoval, když si jako vždycky přesně v pět nezapnula počasí -předpověď...

Po mých gestech vřelé Lásky, volají mě do Bohnic...že prý schází jeden z chásky, co nebojí se šibenic..

Napíši ti pošty kus,přečteš si ji snad..pokud nesrazí tě autobus či nepřekvapí
mráz..