Strýček Věrek
Prolog: Jsem již člověkem starším, který si, pomalu, ale jistě, špatně vzpomíná na to co bylo včera, zato se mu vynořují, čím dál častěji, zasunuté vzpomínky na dětství. Proto jsem se rozhodl dát je na „papír“dřív, než zapomenu i je ...
Věnováno mému strýci a jeho bratru, mému tatínkovi ...