Lovy beze zbraní 1.

Anotace: / probuzení krajiny /

    Místo natáčení:Obora Přehrada ve veverské Bitýšce, Arnoštov na Šumavě, okolí Pradědu, okolí řeky Punkvy v Moravském krasu, Lednice, jihomoravské stepi pod Pálavovou

Rozetmít film - skřivan na obloze, detail skřivana, rozkvetlá jíva, sněženky, sasanky, blatouchy, nalité pupeny a koniklec

    hudba
    zvuk - skřivánčí zpěv

Hleděli jsme vzhůru do slunce a zakrývali si dlaní oči, hledající v moři oblohy skřivaní zpěv, který zazněl v březnovém jitru nad dosud zmrzlými poli. Padl do huňatých kožíšků jív, zašimral první zlatem poprášenou včelu, napršel do rozkvetlých lampiček sněženek, sasanek a blatouchů.Pupeny stály na stráži, nalité a připravené na útok přicházejícího jara.

Široký záběr po lesích a polích

Jednoho dne bylo tady. Viděli jsme ho, slyšeli a cítili v teplém vánku, přinášejícím bůhví odkud vůni, kterou jsme nedokázali pojmenovat. Byla to vůně probuzené a stoupající mízy, vůně neklidu, který šimrá pod kůží a nutí vyběhout do známých strání.
Lesáci jdou lesem a pozorují obrázek muflončete s muflonkou.

Vyšli jsme si s lovci a měli jsme oči otevřené. Z fialových stínů lesa, pod převisy jehož stromů jsme leckde zahlédli zimou zapomenutou hromádku sněhu, se vynořilo dubnové mládí mufloních kůzlat, kterým právě toto jaro dalo život, pocit tepla a mateřského bezpečí.

Lovci čekají na slučí tah, výstřel, pes aportuje sluku, lovec mu ji odebírá, sluka visící na stěně

Nad krajem táhnou sluky. Stojíme ve svátečním dubnovém večeru s lovci a nasloucháme usínání lesa. Ozve se z lískoví výkřikem bažantí lásky, zazní v koncertu kosů a drozdů, budníčků a pěnic. Potom jej rozčísne výstřel. Slučí sameček táhnoucí ke své v travinách ukryté kvokající vyvolené, se zlomí v letu. Ptačí hrdélka rázem umlkají a na les padá ticho, ve kterém dosud vítězně zní ozvěna rány. Ještě dlouho bude znít lovci v uších. Ještě dlouho bude znít vzpomínkou na jeho první letošní úspěšný lov.

Dalekohled sleduje tok tetřívků, vyskakují rejdí po zemi

Dubnová jitra na Šumavě jsou chladná. V travinách, porostlých jinovatkou, se v šedivém rozbřesku jitra odehrávají bitvy. Do manéže, vykrojené kruhem dalekohledu, vlétá lesklá černočervená nádhera tetřívků, kteří se tu shromažďují ke svému toku. Těch furiantských póz, těch neúnavných úderů rozvášněných klovců, toho rozlétlého peří! Toho bojového volání a čepýření! A to všechno pro jednu jedinou slepičku, ukrytou nedaleko vějíři nízké vrby, která bojovníky pozoruje zpoza trávy zvědavým korálkem svého očka.

    Zima pod Pradědem, kamzičí tlupa ve sněhu běží do stráně a nahoru do lesa
pramínek stékající do vodopádů, vodopády

Daleko odtud, pod jesenickým Pradědem, je ještě sníh, kamzičí kopítka se už zvedají k nové cestě - z hlubin níže položených lesů se šplhají ke hřebenům, po jejichž srázech stéká jako po temeni obra čirý a studený pramínek, který zrodily první sluneční paprsky. A ten se splétá s jinými prameny, crčí, cinká a hučí, a už to není pramínek, ale bystřina, která na ty dole, zhlížející k hřebenům a hledající pod oblaky sněhová pole, hřmí stříbrem svých dunivých vodopádů: Jde jaro! A my jsme jeho poslové.

Tekoucí řeka, rybář si dělá mušku, nahazuje a chytí pstruha, boj se pstruhem, pstruh v keseru, rybářův úsměv, pstruh v trávě

A bystřiny stékají do potoků a řek, naplňují je svou studenou a čirou svěžestí, posledním pozdravem zimy, která je mrtvá. Tehdy si rybář sedne u řeky a zkřehlými prsty vykouzlí z háčku, silonu a barevného peříčka svoji první letošní umělou mušku. A potom vstoupí do řeky, která se mu svým chladem hladově zahryzne do lýtek. A veliký, nádherný pstruh tohoto jara je chycen. Je chycen a bude i přemožen. Té zvláštní, nepojmenovatelné radosti, když na konečku prstu cítíš sílu ryby a pod nohama kluzkost kamenů a běhutý život probuzených vod! Klekni na petrklíči posetou trávu, klekni ke svému úlovku a vzdej chválu slunci, rybě a vodě. A potom pusť svého prvního pstruha zpět do řeky. Je to tvá úlitba jaru, obětina, kterou předkládáš rozjívenému a zimavému dubnu, tomu náladovému bohu rozčepýřených mraků.

Motýl na kočičkách, olizující se liška, žeroucí jezevci

To on probudil vlání motýlích křídel, dal život mládí, nad kterým se pohansky zubí přímo do tváře větru a slunce. Zpod přítmí keřů a hlubin nor se ozývá kňučení a vrčení, pištění a předení, šramot, vrnění, skřípění zoubků a praskání kostí. Jsme tu na světě a chcme žít! Dubne, dej nám potravu!

     Lednické rybníky, bezy pod zámečkem, tyrkysové kachny na hladině, let
volavek na hnízdo, volavky na hnízdě, holátka v hnízdě, krmící čáp

Jenže duben se vytratil. Duben tu není. V bezových keřích pod zámečkem u lednických rybníků se pod teplým pírkem hrdličky zrodil květen. Rybníky jsou perleťové a kachny, které na ně vyjíždějí mají barvu tyrkysu.

Racek snídá.
Náhle nám nad hlavou zašumí mohutná křídla. To se z vod zvedá volavka a sníží se ke svému hnízdu, ve kterém se třpytí perleť horkých vajíček. Jak dlouho to ještě bude trvat? Kdy se ozve prasknutí a nesmělé pípnutí zobáčku, který se silou nocí dere ze skořápky?
Jak dlouho ještě?
Zobáčky holátek volají do světa: Jsme tady! Víte vůbec o nás?
Svět je rázem plný nastavených krčků, růžových volátek, hladového pískotu a neklidu hnízd. Svět je rázem plný šumotu a svistu křídel, která shánějí potravu.

Rovná jihomoravská krajina, ve které jsou dropi. Tokající dropi

Tam dole,v rovinatých pláních jižní Moravy, nad kterými pálí slunce, jsme v tetelivém chvění vzduchu objevili naše nejvzácnější, největší a nejobezřetnější ptáky - dropy. Postavou připomínají malé pštrosy. Samec, který je větší než samice může vážit až dvacet kilogramů. Většinou nelétají. Před nebezpečím je zachraňují rychlé nohy. Teď jsou samci v toku. Podívejte se! Pod kůží na krku mají zvláštní vak, který nafukují. Na nafouklý krk položí hlavu, obrátí křídla i ocas a ze své okrové barvy se jakoby zázrakem změní v nádhernou bílou papírovou růži. Potom svádějí souboje a obřadnými kroky tančí.
Té překvapivé proměnlivosti přírody, která nemá konce!
Těch výtrysků její fantazie, které předcházejí velkému obřadu plození!

Květiny, kopretiny, K najíždí na řeku Blatnici, vlnící se řeka, podvodní záběry línů, štik a úhořů

Chodili jsme travami května a po kotnících nám stékala jitřní rosa.
Mhouřili jsme víčka před palbou slunce a skláněli jsme se ke květům, o nichž jsme často ani nevěděli, jak se jmenují. Do bosých pat nás pálilo kamení řeky Blanice. Stáli jsme nad její ubíhavou vodou a naše oči bloudily do tůní a hlubin, v jejichž vírech jsme jen tušili vláčné pohyby rybích těl, které se v plazivém prosmyku vznášejí nad řasami porostlým kamením, zamávají ploutvemi a ztratí se tajemně v černi vod.

Dlouho jsme se dívali a dlouho jsme mlčeli.
V olšinách na březích klokotal svou polední píseň slavík.
A pak se oblaka nad našimi hlavami znovu rozběhla, slunce nás zašimralo na čele a my se zvedli a odcházeli do horké červnové krajiny přicházejícího léta.

Zatmít film
    Hudba

Autor střelkyně1, 22.10.2016

Přečteno 1079x

Tipy 10

Poslední tipující: Amonasr, jitoush, Philogyny1, Nikita44, Frr

Komentáře (6)

Komentujících (3)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Nádherná poetika - napsáno přitom tak živě, že mi před očima opravdu běžel film. Ohromná škoda, že už neexistuje. Lovy beze zbraní byly u nás doma oblíbené, s jakou chutí bych se na ně zase někdy podíval a nejen oživil nostalgické vzpomínky, ale nechal se krásně unášet jejich neopakovatelnou krásou. Takto vidět přírodu a zprostředkovat ji v její čisté podobě druhým byl obrovský dar :-)

22.10.2016 23:35:26 | Amonasr

tak ještě jich bude 23 dílů:-))moc děkuji za přečtení

23.10.2016 13:05:59 | střelkyně1

Tak to se moc těším! :-)

24.10.2016 23:17:31 | Amonasr

....To bylo?Nebo bude?Natočeno......Ji./úsměv/

22.10.2016 19:49:32 | jitoush

jéje Jituško tak abych to upřesnila...bylo to natočeno,potom smazáno,takže neexistuje ani slovo ani záběr a s dalším natáčením se nepočítá,protože to natočeno bylo:-))

22.10.2016 20:45:09 | střelkyně1

...tak to je škoda......ale hezky si to slovně zaznamenala....Ji.

22.10.2016 21:26:10 | jitoush

Lovy beze zbraní 1.

Lovy beze zbraní 1.

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (3+1)

Návštěvnost