Necitelná hovada
Necitelná hovada
Anotace: Tak už se konečně přestaňme chovat jako hovada a pomožme trochu druhým.
Sakra, vždyť všude kolem nás jsou lidé, kteří potřebují pomoc. Nemocní, kteří leží osamělí na lůžku, postižení, za kterými do ústavu nikdo nepřijde. Ta děcka, která fetují v parku za vaším barákem. Rodiče, kteří se rozvádějí. Stále přibývá lidí, kteří se cítí osamělí, propadají depresím. Životní úroveň „stoupá“, ale lidskost mizí, vytrácí se. To už je pro nás důležitější vzhled a finanční situace než trpící lidé okolo? Asi ano! A co na to říká naše svědomí? Vzpouzí se alespoň? A jestliže ne, není něco v nepořádku? Neměli bychom se nad sebou zamyslet? A pokud mi svědomí říká, že nejednám správně, pojďme to změnit! Vždyť je to tak jednoduché. Stačí se usmát na postiženého kluka na ulici, odnést staré babce nákup, pokecat s kámošem, který je na dně. Proč ve všem hledat vědu?
Ale to bychom museli trochu slevit ze svého egoismu, že? Možná si nemusíš každé ráno půl hodiny gelovat vlasy, možná nemusíš pětkrát týdně makat v posilovně, aby vypadal jako Rambo. Nebo jako Angelina? Třeba nemusíš pořád myslet na svou finanční situaci. Co vlastně chceš? Více peněz než můžeš utratit? K čemu? Na co ti budou? A vezmeš si je s sebou, až se za tebou zavře jednou víko rakve? Ne, prachy si nevezmeš, ale lásku, kterou jsi rozdal ano! Tak si přestaň hrát na borce, který svým úsměvem sbalí všechny holky, a radši ráno rodičům nachystej snídani nebo vysej, aniž by ti museli něco říkat. Anebo získej v sobě trochu odvahy (to pak budeš machr) a zajdi do nemocnice. Přečti něco hezkého staré babičce nebo ji vezmi na procházku.
A zase budu omílat tu moji starou písničku, kterou už všichni znáte. Ať jsi věřící nebo nevěřící, jen čti! O nic víc nežádám. Ježíš se na této zemi narodil jako chudák. Žil obyčejným životem. Nad nikoho se nepovyšoval. Bral, co mu bylo dáno od Otce. A rozdával! Komu rozdával? Chudým, nemocným, postiženým. Uzdravoval, napravoval, dodával odvahu, radost. O nic víc mu nešlo. Staral se především o ty, kdo nejvíce trpěli. Sám říká:“Já jsem dobrý pastýř! Dobrý pastýř dává za ovce (lidi) svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk a vlk je uchvacuje a rozhání. Vždyť kdo je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř, znám svoje ovce a moje ovce znají mne.“
Také máme být dobrými pastýři. Tak už se konečně přestaňme chovat jako hovada a pomožme trochu druhým. Vždyť to nebude k dobru jen jim, ale také nám! Milosrdenství zachraňuje!
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Daniel S. (taková záhadná zkratka to S.:-))
No jo, vždyť onn Pán Ježíš kolikrát říká v Písmu:"Budou vás nenávidět za to, že patříte ke mně." Anebo:"Jestliže neuvěřili prorokům, neuvěří ani tomu, kdo vstal z mrtvých." Jak by tedy mohli věřit mi nebo tobě? Ale to nevadí. Důležité je nevzdat se a bojovat dál. Snad pochopí alespoň někteří.
PS: Revoluce už běží! A my dva jsme v ní až po uši:-)
11.12.2006 19:52:00 | Hippy
elins: rozhodně jsem tím nechtěl říct, že by měl někdo pomáhat babičce, aby měl dobré svědomí. Myslíš, že jsem byl vždycky takový jako teď? myslel jsem jen na sebe, pokuřoval jsem si marjánku a užíval jsem si. Pak se vše změnilo. Jak píšeš, člověk má lásku a milosrdenství v sobě. Musí ji jen probudit! O tom to je. Probudit to spící dobro v sobě a utlumit zlo a egoismus a lenost.
S požehnáním
11.12.2006 19:47:00 | Hippy
Ahoj Hippy
Hezky se to čte. Tak kdy se pustíme do té revoluce?
Jak si tak čtu ty komentáře říkám si, že ten katolík Hippy zase hází na stěnu hrách. Ach jo. Sotva napíšeš něco, co má skutečně smysl, pošleš do sítě návod na trochu lepší život, hned se najde někdo, kdo tvrdí, že je to blbost a řekne, že pomoc je náplast na černé svědomí.
Ale já říkám, že ta babička v nemocnici se tě nebude ptát, jestli to děláš z upřímného srdce a nezištně. Ona potřebuje pomoc, ona potřebuje, aby si jí někdo všimnul a je úplně jedno, jestli je v tom velká nebo malá upřímnost.
Jednou budeme posuzováni podle toho, jak jsme jednali, půjde o výsledky a ne o pocit černého svědomí...
Každopádně dobrá úvaha, až spustíš tu revoluci, jdu s Tebou...
11.12.2006 13:55:00 | Daniel S.
Tak jo.Aby mě přestalo tížit svědomí, že nedělám nic k dobru, navštívím babku v ústavu, a uleví se mi.Večer pak klidně usnu s pocitem, že jsem udělala něco správného.Chudák babka usne taktéž klidně, ale s mylným pocitem, že si na ni někdo vzpomněl.Jen tak, aby jí udělal radost.Netuší, že účelem mé nesobecké návštěvy byla záplata na moje černé svědomí.K tomuhle chceš popohnat lidi?Lživé milosrdenství.Každý sám za sebe by se měl rozmyslet, jestli pro druhého ohne hřbet.Aby to bylo opravdové, upřímné.Dnešní svět je ale čím dál lhostejnější, poněvadž přísloví "za dobrotu na žebrotu" je čím dál častějším jevem.Lidé se bojí, že jestliže do něčeho zasáhnou, někomu pomůžou, obratí se všechno zlé proti nim.Proto si raději nestranně hledí svého.A ruku na srdce, kdo z vás by opustil domov, všechno co má rád, své blízké a jel někam do afriky pomáhat umírajícím a nemocným lidem.Kdo z vás by si udělal lékařský doktorát jenom proto, aby vzápětí odjel,a po celý svůj život konal práci zadarmo-léčil nemocné.Nemocné a hladovějící, na které se zapomíná.Tito lidé to nedělají pro sebe, ani pro prachy.Berou to jako životní poslání.Jsou to andělé.To, že někde umírají lidé, protože nemají co jíst, je zemím, které se potýkají se stále se zvyšující obezitou asi jedno.Všichni o tom víme.Ale nikdo s tím nic neudělá.Kdyby se aspoň část peněz, které jsou na zbrojní průmysl, poslala chudým na jídlo a léky, hodně by se změnilo.Kdyby, kdyby..Snad se to někdy, časem změní.Tak jako my do dneška nepochopíme, jak mohl jeden člověk rozbouřit takové zlo- koncentráky, vyhlazování lidí a všechny tyhle věci, které nám nejdou na mozek,lidé v budoucnu třeba budou pokyvovat hlavou, jak žijeme dnes my.Pokud to tedy nebude ještě horší.Protože místo toho aby si lidé uvědomovali postupně rostoucí hrůzy v dějinách lidstva, stávají se spouštěcím mechanizmem pro stále hrůznější věci.Proč?Na tohle bohužel neumím odpovědět.Tvoje myšlenka je určitě správná, ale k takovým věcem se jen tak nedá popohnat lidi, kteří tuto vlastnost nemají v sobě.Věřím však, že v základu každý něco takového jako milosrdenství a altruismus v sobě má.Pak už záleží zda si během svého života v sobě něco takového rozvine.Možná výchova, náboženství, náhlá nemoc nebo jiná bolestná situace.Je hezké, když si lidé něco takového uvědomí.Je hezké snažit se to změnit.Je hezké pomáhat, ale jedině s opravdovým a nesobeckým záměrem.
Děkuji za zamyšlení.
11.12.2006 13:26:00 |
Toulavá - to jsem rád, že tě to popíchlo. Nevím totiž, jak jinak lidi probrat k nějaké akci:-) věz, že to není psáno ve vzteku, avšak v cíleném rozmýšlení, při kterém jsem použil schválně onu zdánlivou "naštvanost".
s požehnáním
10.12.2006 14:55:00 | Hippy
Při své pouti světem, toto právem hledám v nitru svém...
Neprahnu po bohatosti materiální, ale bohatostí duchovní i duševní... Tu svými skutky nabírám, abych lásku do prostoru mimo tělo své si vzal.
Ano, peníze jen kazí a rozum si je chrání. Srdcem však bohatost získat se dá trvalá a té si v lidech vážím.
krásné co píšeš a posílením stalo se mi čít tvé duše psaní.
Na cestu brzy vyrážím.
S úctou k Bohu i láskou nesmírnou.
Buď nadále světlem vnitřním provázen v poznání.
10.12.2006 10:57:00 | RešHeNúnHe