Pár odstavců na téma talent
Pár odstavců na téma talent
Anotace: O talentu - o konceptu, který škodí.
Namísto nějaké předurčenosti ke skvělým výkonům bychom si měli raději cenit snahy a úsilí.
Namísto "ty jsi chytrým ty ten domácí úkol budeš mít hned", bychom dětem měli říkat: "nevzdávej úkol, i když na něm trávíš hodně času!".
Namísto "ten je ale talentovaný" (on to má zadarmo) přiznejme "ten ale musel hodně dřít!" (jeho si vážím).
Koncept "talent" dává lidem výmluvy. Přiznejme "ještě jsem to nezkusil", raději, než tvrdit "nejsem technický typ". V našich genech není zakódováno nic jako "technický" či "umělecký typ".
Přestaňme děti strašit, že matematiku pochopí jen nadaní géniové a nebojme se jim přiznat pot, dřinu a všechna naše selhání, která nás vedla až k úspěchům, kterých jsme dosáhli ne díky talentu, ale díky dřině.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
jistě na tom něco bude, co říkáš. Např. podle
https://cs.wikipedia.org/wiki/Talent_(schopnost)
bys spíš místo talentu mluvil o vlohách. Nicméně, myslím, že jsi vystihl podstatu lidového přístupu k věci talentu. "Nejde mi to, nedělám to". To v jistém smyslu je pragmatické řešení. Na druhou stranu to negativní: "na to nemám talent, nebudu to dělat" není úplně dobré. A ještě větší problém může být: "nemám talent vůbec na nic.
"
Pak jsem se musel zamyslet nad svým matematickým "talentem". Kolik času jsem proseděl nad olympiádami z matematiky? Jinými otázkami: kolik času jsem té matematice věnoval: pravděpodobně přinejmenším víc než ostatní ve třídě. Pravda, nemusel jsem věnovat tolik času samotné přípravě na školní matematiku, tady bych byl nejspíš podprůměrný...
Asi to bude velice nepřesné, ale zase mě "matematicky" napadá toto: IQ*čas věnovaný určité disciplíně= schopnost(v té disciplíně). Jenomže je to pofidérní vzorec. Zhruba by měl naznačovat to, že i "hloupější" zvládne s dostatkem času to, co "chytřejší". A snad ještě lepší je ukázka, jak to bude vypadat, když nevěnuje čas žádný...
A jsou tu další faktory: paměť, styl učení, strategie učení, motivace (zásadní, baví mě to nebo nebaví), odměna... Atd. atp. A je dost možné, že s talentem v matematice se pracuje jinak než s talentem v hudbě... Literární talent: někdo toho napíše hodně a nejde vidět příliš zlepšení. Někdo píše "rovnou". Možná je to dané způsobem myšlení, takže řekněme, že trénuje od útlého věku. Nevím, jestli třeba Rimbaud psal od pěti let. Z druhé strany třeba Mozart byl pod vedením od mládí.
Pak mě ještě napadlo, jak moc velkou roli má učitel. Prosté napodobování. Napodobujeme někoho, kdo je talentovaný průměrně, nebo někoho, kdo je talentovaný silně nadprůměrně. Hraje to roli v rozvíjení našeho talentu? A ač jsem to myslel neurčitě: je podstatnější "IQ*t" u učitele nebo jen "IQ" nebo třeba, jestli to učitele baví?
20.04.2018 07:02:12 | ewon
Bohužel máš pravdu. Každé dobré myšlenky (i konceptu "talentu") člověk dokáže nakonec zneužít. I když příklad matematiky je zavádějící, protože "myslet matematicky" je extrémní disciplína, logicky abstraktní až exaktně vědecká, prostě pro normálního člověka a dítě zvláště nepřirozená. A to mi matematika nedělala problém, jen mě nebavila. To je řeč byznysu a byrokracie, technokratů. :-)
11.04.2018 12:02:54 | Lighter