Jak (ne)spáchat sebevraždu

Sebevražda je divná věc a sebevrazi jsou divní lidé. Život, který si piplají a s takovou námahou prožívají, dokážou v jediném okamžiku lehkomyslně zahodit. Člověk, který se sobecky zbaví toho, do čeho investoval tolik času a energie, je divný. Jako v životě, i ve věci smrti mají téměř ve všem rozhodující vliv povahové rysy onoho člověka. Výběr způsobu dobrovolné smrti je ovlivněn povahou sebevraha. Mírné, klidnější povahy zvolí spíš otravu prášky, ty dobrodružnější si sednou na koleje nebo skočí z mostu. Způsobů a variant je mnoho, stačí si jen vybrat.
Vystoupit na stoličku, nasadit si oprátky, a pak se trochu pohoupat. Neříká vám to něco? Ano, oběsení může být fajn, sice je tu možnost, že neumřete hned a s velkými bolestmi se pomalu udusíte, ale ten šok, který zažije ten, kdo vás najde viset s jazykem na prsou, to všechno vykompenzuje. Jen škoda, že tohle už nezažijete. Snad jen upozorňuji, že uzel musí být uvázán pořádně, v opačném případě byste se mohli zranit při pádu.
Dalším možným způsobem je pohodlně se usadit nebo ulehnout na vlakové koleje. Samotné umírání nejspíš nebude zrovna nejrychlejší, rozhodně se však řadí mezi nejpohodlnější. Nikdy však nevíte, o kolik částí těla vás jedoucí souprava připraví, taky by bylo dobré si nastudovat jízdní řád, aby jste od dlouhého vysedávání na studených kolejích nenastydli. V některých případech je možná lepší nechat se přejet čímkoli na rušné křižovatce. Tato osobní vozidla však bývají občas nespolehlivá v tom, že vás řidič shodou nešťastných náhod zaregistruje včas, a zachrání vám tím život.
Skákání odkudkoli má v sobě jistou eleganci a romantiku posledního letu, navíc, skáčete-li z dostatečné výšky, je prakticky vyloučeno, že byste přežili. Je tu však ono smutné riziko, že si vše během pádu rozmyslíte, dobrá zpráva je, že v téhle situaci už s tím nic neuděláte. Pokud patříte mezi typické do sebe zahleděné narcisy, tenhle způsob pro vás opravdu není to pravé. V rakvi budete vypadat příšerně, vaši příbuzní budou prolévat nejen slzy nad krvavou kaší, kterou pohřebáci seškrábnou špachtlí z chodníku. A čističům pozemních komunikací také jistě uděláte radost, alespoň se nebudou nudit.
Brutálním masochistům doporučuji požití kuchyňského nože. Pro prožití velmi bolestivé smrti si jej stačí vrazit do břicha, pokud na to máte dostatek odvahy a fyzické síly. Rána však nemusí být hned smrtelná (velmi pochybuju o tom, že poslední, co chcete v životě vidět, jsou vaše střeva deroucí se ven z vašeho těla nepřirozeným otvorem, ale i taková čuňata se najdou).
Jedním ze zastaralejších způsobů je otrava plynem. O tom by mohly uvažovat jen hodně slabé povahy, protože na otočení kohoutkem a umírání srovnatelném s usínáním skutečně není nic hrozného. Jediným problémem je snad jen to, kde v dnešním světě plném elektřiny sehnat plyn?
Mým oblíbeným způsobem sebevraždy je smrt vykrvácením. K podřezání žil je zapotřebí jen cokoli ostrého (nejlépe poslouží žiletka) a opravdová nechuť k životu. Snad bych jen jako místo k vykonání onoho činu doporučila spíše vanu než cokoli jiného, při vykrvácení se totiž nadělá velký nepořádek. Také by bylo dobré zajistit, aby vás někdo včas nenašel a krvácení nezystavil, to by bylo zlé.
Chcete zemřít bez krve, v klidu, v teple a bezpečí své postele? Sežeňte si několik balení prášků na spaní, všachny je spolykejte a jděte si lehnout. V lékárnách je sice vydávají jen na předpis, na internetu se však dá sehnat úplně všechno. Dávajte si ale pozor na to, co polykáte, taky by to nemuselo zabrat a akorát by vám bylo zle. Pokud napíšete krásný dopis na rozloučenou, máte smrt jako z červené knihovny. Jen snad trochu nudnou.
Jiným druhem otravy je účinek jedovaté látky v krevním oběhu. Samozřejmě mám na mysli vpíchnutí čehokoli do žíly. Stříkačky a sterilní jehly jsou k dostání v každé lékárně, a co do sebe píchnete, je už na vás. Jed na krysy nebo hodně silná káva, každá sračka vás zabije, když ji dostanete do své krve. Snad jen to píchání vyžaduje menší praxi, feťáci jsou ve výhodě.
Pokud máte čím, můžete se zastřelit. Ne každý má to štěstí, že někdo z rodiny vlastní zbraň, pokud však ano, má zaručenou rychlou, stoprocentní smrt. Netuším sice, jak jak na tom budete s bolestí, to však jen svědčí o spolehlivosti této metody. Nevýhoda viz skákání. Půlka vaší hlavy bude pryč, mozek rozprsknutý všude kolem a do toho všeho ještě zvratky toho, kdo vaše tělo objeví. Ne aby vás napadlo kolem sebe rozestýlat igelit, aby se jim po vás lépe uklízelo.
Tak si říkám, není nakonec jednodušší vykašlat se na to, a zůstat naživu?