Mikroorganický pohled na predátory

Nejnebezpečnějším predátorem na této planetě je samozřejmě člověk. Člověka pak rozdělujeme na dva druhy – na méně nebezpečný a na více nebezpečný. Měně nebezpečný druh přehlédneme, protože je prakticky neškodný, až užitečný, v porovnání s tím druhým – více nebezpečným druhem. Tím více nebezpečným druhem je žena! Co víc, zdá se, že tento druh člověka to ještě baví. Všude nás pronásleduje, se savem v ruce a je z toho nadšený, že na tom savu je červeně napsáno: NIČÍ 99, 9% a musí si to hned jít vyzkoušet. Pak, pak mu to zkazí náladu, protože to nefungovalo tak, jak čekal. Ale stejně se rozhodne to příště zkusit znovu, i když mu to samému smrdí. Co více představte si, tento druh je tak agresivní, že se naváží i do svého protějšku (toho méně agresivního) a hádejte s čím… To byste neuhádli, že je agresivnější než on. Vypadá to skoro jako nějaká hra mezi ženou a mužem, o tom kdo z nich je agresivnější. To už prostě zůstává rozum stát. Ženy ve své agresivitě a absurdní soutěživosti si ještě potřebují dokazovat, že jsou lepší a mírumilovnější.

Pro souzení této soutěživé hry, bychom si vzali muže a vytkli mu, co všechno dělá špatně a co dělá dobře. U něj se ty špatnosti vejdou tak akorát do toho, že čas od času, aby své ženě udělal radost, si umyje ruce mýdlem a vysprchuje se, ale to je tak všechno. Co se týče dobrých stránek, je jich celý seznam. Nosí kožené výrobky, ve kterých se krásně hospodaří, na své chlupaté zadnici nosí několik set kolonií organismů, vytírá podlahu jednou za uherský rok, tak, že vyklepává koberec, když je nervozní strká si ruce do pusy, nemyje si před jídlem ruce a mnoho dalších věcí. Ovšem muž má ještě i svojí třetí stránku, pro tu postačí, když uvedeme příklad o objevu pana Alexandra Fleminga. Fleming sice zabil bakterie, ale stvořil tím plíseň. Mužova třetí stránka tedy leží v tom, že zabíjí, aby tvořil. Z toho jasně vyplývá, že nejnebezpečnějším poddruhem člověka, není muž, ale žena.