(k čemu je samomluva?)

♪♪♪

Moje zmoudření k ničemu dobrému není. Nikdo se moudrý nerodí. A než zmoudříte, je

už obvykle na vše pozdě. Trvá vám to tak dlouho, že pak máte už skoro vše za sebou.

Přijít na to, jak žít smysluplně! Stačí se podívat kolem sebe na nesmyslnost většiny

téhle civilizace a nesmyslné životy většiny hlupáků kolem, jak si žijí špatně pro sebe a

škodlivě pro ostatní. I když o tom hlupáci vlastně neví, opíjejí je zdánlivým úspěchem.

Učili je tak dlouho, jak je to prý správně. Ale bylo to správně pro ně? Tak pro koho?

Pro někoho jiného? Ale každý máme prý svobodu zkazit si život sám. Ale kde žijí ti

moudřejší? Skrývají se někde tiše a chytře? Jak to dokázali nenechat se zkazit? Ráj je

tajemství moudré mysli, ale jak se před blbostí lidskou skrývají a odolávají celý svůj

život? Celý život někoho takového stále hledám. Ale hledám možná asi jen sebe.

Prokletá je taková moudrost. Kde žije na Zemi někdo takový? Není jejich hledání

vlastně nepříliš moudré? Nebo dokonce úplně hloupé?