Zase příště...
Zase příště...
Prsty ještě nabytými láskou zapínáš knoflíčky své košile. Nad námi se vznáší obláček z knotu uhašené svíčky , ztrácí se jako čas , co nám provoněla . Očima pohladíme přikrývky a oroseným pohledem poděkujem lásce , času ,sobě . Pustíš mě zadními vrátky a Tvé oči s trochu provinilým pohledem říkají : Lásko díky , bylo to krásné . Zase příště .
Odcházím , pláču , věřím .
Odcházím , pláču , věřím .
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
100 je za věty, slova ... jež jsou velmi krásná. Ale nehodnotím bolístky, však asik už možná víš. Ten konec mne vážně dostal, smutek a slzénky se do mě vkrádají.
16.09.2007 18:13:00 | NikitaNikaT.
Nevím jestli jsem dnes nějak naměkko nebo jestli je to tak krásné a dojemné ... každopádně pláču nad Tvou úvahou ... :-) když se do toho vžiju, úplně mi běhá mráz po zádech ...
16.09.2007 17:49:00 | Grafomanická MIA