Polibek

Je noc. Temná noc. Jsem tu jen já a on. Je ticho, slyším jen vítr jak si hraje s listy stromů. Koukám se mu do očí, do těch záhadných očí. Má v nich více než kdy jindy. Jen se dívám a užívám si tuto chvíli. Cítím neuvěřitelný pocit. Pocit, který nelze ani popsat. Jeho ruka je zapletená v mé. Naše oči jsou spojeny společnými pohledy. Přibližuje se. Zavírám oči a jen vnímám tu vůni. Vůni rozkvetlých květin, vůni jeho parfému, vůni této chvíle. Zanedlouho cítím jeho ústa na mých. Nemyslím na nic, nic nevnímám, ať se kolem nás děje cokoliv cítím jen jeho rty, jsou přilepené a nechtějí se odtrhnout a já si jen přeji, aby tahle chvíle nikdy neskončila.