Má Lásko

Má Lásko,
již je tomu mnoho dní. Nelituji ničeho, co se stalo, ale otáčet násilně kolesem času nemá smysl. Nezlob se na mě, ale je to nemožné. I když si pamatuji na každý okamžik s Tebou, kdy jsem jemně nasával Tvůj parfém, hladil Tvé tělo a říkal si, že bez Tebe žít nikdy nebudu chtít. Vzpomínám často na večery, na nekonečné debaty, i na těch pár hádek o zbytečnostech, díky kterým jsi mě častokrát přivedla do rozpaků a já Ti nemohl ani oponovat.
I Tvé někdy nedomyšlené chování jsem dokázal přejít. Věřil jsem Ti, že se to již nikdy nebude opakovat. Nejen Ty jsi chybovala. Mně si také často odpustila.
Teď se dívám na naši společnou fotografii z letní dovolené. Je to jediná věc, kterou jsem nedokázal vyhodit poté, co jsi odešla z mého života.
Byl jsem s Tebou šťastný, a i přesto že vím, že nemohu žít bez Tebe, ale ani s Tebou, nechci se zase vracet do starých kolejí.
Promiň.
H.L.