Příběh

Na papír kreslím tužkou
(suvenýrem
z toulek Prahou)
slova
a hned je ničím,
rukou pravou
píšu o svých citech,
levou
pak na nich rozmazávám slzy...

Jsou pro tebe, ta slova
která se nikdy nedozvíš,
nikdy nerozluštíš,
nikdy nepřečteš
o čem tu teď pláči,
o čem vypráví černé linky
promočenému papíru...