Ludvík Kučera, pokračovnání=)

TAkže pokračování=D=)..
Když jsem ho zahlédla, jak tam čeká... Byl to tak nádherný pocit=). Hrozně moc mu to slušelo, byl krásný jako vždy=).
Když jsme tedy prohodili pár slov, šla jsem domů. Nevěděla jsem co cítím.. Takovej divnej pocit..
V tu chvíli jsem opravdu věděla, že u něj nemám šanci. Jenže si semnou začal psát. Po dlouhé době.. vždy jsem jen čekala, až něco napíše a náhle napsal.. Jak se mám apod. ... Pěkné=).. ale nevěděla jsem co si myslet.. Píše mi snad jen kvůli tomu, že ví že jsem do něj blázen a že je mu to líto? Nebo jen tak z hecu? .. Hmmm...
.. Zamilovala jsem se do jeho slov.. Táááákovej romantik=), prostě krása.
Jednou, když měl problémy, tak si chtěl popovídat. Chtěl jít na kafe=). Byla jsem šťastná, že to napsal ale zároveň ne.. Měl problémy a byl zamilovaný. Samozřejmě jsem mu napsala ANO=D.. Těšila jsem se hrozně moc..
27.9. Jsem slavila s příbuznými narozeniny, které jsem měla ale 29. Byla jsem šťastná. Po dlouhé době=). Těšila jsem se totiž na 28.9. NA TO KAFE=D.. Měla jsem vybrat místo, tak jsem ho vybrala a taky jsem ho potom chtěla vzít na jedno z mích oblíbených míst. ....
Jenže.. Ten den se mi rozbil počítač a neměla jsem na něj tel. číslo. Připravovala jsem se od rána=D .. šílené .. a šla jsem. Čekala jsem snad víc než hodinu=D a on prostě nikde. Nevěděla jsem co si myslet, tak jsem šla do internetové kavárny=D, přečetla jsem si vzkaz a bylo mi to jasné. Měla jsem na něj šílený vztek, protože jsem věděla že mu ŠPATNĚ nebylo. Tak jsem šla nakupovat=D.
Potom jsme si dlouho nepsali. Potkala jsem po dlouhé době opět před školou a nemohla jsem z něj spustit oči=). Jen jsem ho pozdravila..
Pak mi opět začal psát.. NO JO, milovala jsem ho=D=), hrozně moc. Po nějaké době se rozešel s .... a byl nešťastný. Hledal dívku, Anděla.. Psal mi krásné věci (do teď je čtu=D) a já měla konečně pocit.. No vlastně nevím jakej pocit=D. Ale byl hodně zoufalý. Zamiloval se totiž do dívky, do jejich slov.. Když mi toto napsal, tak jsem plakala.. Hrozně moc. Bylo mi to líto. Psala jsem si s ním hodně dlouho ale on se zamiloval do jiných slov. Tak jsem v zoufalství napsla báseň Nemám Tě ráda.. O NĚM..
Druhý den jsem chtěla za ním jít. Věděla jsem kde bydlí=D. Chtěla jsem mu dát tu báseň, říci Miluji Tě a odejít... Jenže jsem se bála.
Nepsala jsem si s ním, chtěla jsem na něj přestat myslet.
Blížili se Vánoce a Nový rok.. Napsala jsem mu pěkné přáníčko=D .. že ho chci mít pod stromečkem apod=D .. Myslela jsem na něj celou věčnost a snila jsem......
ALE PŘECI JEN MÉ PŘÁNÍ BYLO VYSLIŠENO.. NAPSAL, ŽE BY CHTĚL NĚKAM ZAJÍT.. POZVAL MĚ NA KAFE=)))
..............................................