Vzpomínám

Vpomínám na něj...
Vzpomínám na to kdy se naše pohledy poprvé střetli, na ten pohled,oči...
Vzpomínám na to kdy mi poprvé nabídl svou ruku...
Vzpomínám na to kdy mě poprvé políbíl...
Vzpomínám na jeho něžné doteky,na to kdy mě chytil kolem pasu a řekl že má rád...
...na to jak sme se spolu smáli...a jak jsme se dorozumívali angličtinou a taky vzpomínám na to jak mi dalo zabrat sesmolit nějakou větu...
Ale vzpomínám že nebylo těžké uhádnout na co myslíš,co mi chceš říct tím svým nechápavým pohledem.Tím svým holandským,nechápavým výrazem.
Vzpomínám jak jsme se procházeli po pláži a oba měli písek v botech...
Vzpomínám na to jak jsme poslouchali tu písničku kterou mám v mobilu doteď...
Je to jen další vzpomínka...

Vzpomínám na to jak ti zavolali že už musíš jít,a ty jsi začal nadávat...řekla jsem že je to v pohodě,ale vzpomínám že ty jsi řekl ,,It isn't ok.!"
Vzpomínám na to jak jsme tam spolu stáli a věděli že už se vidíme naposled v životě...
Vzpomínám jak jsi mě na poslední chvíli nesmírně sklamal...
Vzpomínám jak sis mě nevšímal,věděl si že za chvíli budu muset a přesto jako bych byla jen vzduch...
Vzpomínám na to jak jsem hleděla na noční oblohu,myslím že byl úplněk a byla jsem smutná...a tvůj kamarád zamumlal něco ve smyslu aby si mi složil kompliment a ty jsi řekl ,,You are very nice!" a já se začla smát.
Vzpomínám jak jsem tam všichni leželi v písku a strašně se tomu smáli...

Vzpomínám že mi s tebou bylo strašně fajn...
Navždy zůstaneš v mích vzpomínkách.
Jako můj (bludný) Holanďan.