Vztah=obchod

Zrovna tak sedím a koukám z okna. Venku sněží a já jen tak přemýšlím. Přemýšlím o vztazích, lásce i o své osůbce. Rozhoduji se jestli mám napsat příteli, že se s ním chci vidět. Poslední dobou se totiž skoro nevídáme. Vzpomínám si na svá nedávná období kdy jsme byla z našeho rok trvajícího vztahu nešťastná. Měla jsem pocit, že mě jen využívá k ukájení svých potřeb a že na těch mých mu vůbec nesejde.

Nebudu to již více rozepisovat a nudit vás svými popisy, protože jsou nepodstatné. To co bych chtěla vyjádřit je věc, kterou jsem na vztazích za tu krátkou dobu co tu jsem pochopila. Možná budete souhlasit, možná ne. I přesto mi však nedá a podělím se s vámi o své zjištění a to sice, že vztah je vlastně jen určitým druhem získávání uspokojení svých potřeb. Je to v podstatě takový obchod. Možná si teď říkáte, co to píšu za blbost a že nevím o čem mluvím. Možná máte pravdu, možná ne, kdo ví... Ale když se na to zkusíte podívat z mého úhlu pohledu, možná najdete jistou část pravdy v mém smělém tvrzení. Vezměte si například to co očekáváte od vztahu. Já například, asi jako většina lidí očekávám, že mě bude mít někdo rád, bude tu pro mě když budu potřebovat a vyplní má očekávání a naplní mé pudové potřeby. Jak se říká vztah není o tom jen brát ale také dávat.

Podívejme se na toto tvrzení však z opačného úhlu pohledu, tedy vztah není o tom jen dávat ale také brát. Zkuste se zamyslet nad tím jak by vztah vypadal kdyby jste jenom dávali a na oplátku nedostali nic. Nevím jak vám, ale mě se tato představa naprosto nezamlouvá. Prakticky by jsme jen plnili přání a potřeby partnera, bez toho aby jsme myseli na ty své a ty byly následně alespoň částěčně vyplněny. Proto se mi tu nabízí ono připodobnění k obchodu. Při obchodu něco dáte a něco dostanete. Do obchodu jdete většinou s jasnou představou co od něj očekáváte a co jste ochotni za to zaplatit (obětovat), záleží pak už jen na vás jakým obchodníkem budete. Zda budete férovým obchodníkem, který nabídne přiměřenou cenu za to co očekává či zda budete lakomcem, který bude chtít koupit za co nejlevněji, nejlépe úplně zadarmo. Můžete však být i ,,špatným" obchodníkem, který nezná cenu a tak zaplatí nepřiměřeně mnoho za nabídku, která nebude mít ani částečně odpovídající hodnotu. Tedy budete platit mnoho prakticky za nic. Je tedy jen na tom jací jsme a na našem rozhodnutí jakými obchodníky budeme. Zda ohleduplnými, férovými či vychytralými a zda nám náš zákazník zůstane věrný či zda půjde za konkurencí.

Stále si myslíte, že přirovnání láska je obchod je nepřiměřené???