Děti Času

,,Pověz mi, bratříčku, jak se jmenuji?" Otáží se veliká očka podlitá krví a plna slz, jenž téměř nevědomky stékají po něžných tvářích mladičkého, černovlasého děvčátka s andělským obličejíkem.
,,Jmenuješ se Smrt, má sestřičko." Šeptne chlapec, obejme dívenku kolem pasu, neboť ví, co zřejmě nastane a zašeptá tichounkou větu do jejího ouška.
,,Jsme dvojčata..."
Maličká poulí očka do prázdnoty za jeho zády a přitiskne své drobné tělíčko na to jeho. Ručkami, které do této krátké chvíle měla jen volně svěšené podél jejího těla, přimkne jeho tělo ve své a křečovitě zavře očka, načež se z nich začnou linout tichounké, malinkaté slzičky a smáčejí jí bílé šaty.
,,To je škaredé jméno, bratříčku. A... Jaképak dal Tatínek jméno tobě?" Otáže se tiše, zarývajíc prstíky do jeho zad, aniž by mu ublížila, hlas se jí chvěje, slz neubývá.
,,Mne Tatínek nadělil jméno Život. Ach sestřičko, neplakej..." Zasténá tiše, hlavu stále na jejím rameni, ona na jeho. Tisknou se k sobě, jako nerozdělitelné sousoší, jakoby už nikdy nechtěl opustit jeden druhého a už vůbec ne v tomto okamžiku... Chlapec začne malou hladit.
,,Tolik tě miluji, bratříčku můj. Tiskni mne k sobě. Chovej mne a hlaď mne, přála bych si, abys byl mým ochráncem. Přála bych si, abychom se nikdy nerozdělili, abychom byli stále dětmi, jako jsme teď..." Ta slůvka vylétla děvčátku z bledých úst až neuvěřitelně rychle. Mezi šeptavými vzlyky se pokoušela najít vzduch, který by jednoduše vtáhla do plic, ale pochopila, že kyslík není to, co živí její mozek a krev, kolující v žilách.
,,Je mi prý předurčeno, že budu konat hrozné věci - lidem. Proč na tomto světě nemůžeme být jen my dva? Nechci to dělat! Nechci nikomu ubližovat..." Zalyká se dívenka při těchto slůvkách a smáčí chlapci jeho téměř nahé rameno. Její malá a hebká, černá křídla se zachvějí jako tělo samo a chlapec si ji na tělo začne tisknout ještě intenzivněji. Jeho větší křídla - bílá a jemná, tak něžná, jako vymetené nebe, se roztáhnou a obtočí se kolem té malé postavičky. ,,Nikdy tě neopustím. Ať už budeš konat cokoliv. Budu stále s tebou, sestřičko má jediná..." Odtáhne se od dívenky na vzdálenost nosu a políbí ji na bílé čelo...