Pohyblivá duše
Pohyblivá duše
Anotace: Umí se duše pohybovat, anebo se přemisťuje pouze tělo? Má duše nohy?
Šel jsem na konec světa, otevřel jsem dveře a byl jsem zase na jeho začátku. Jakkoli je naše planeta veliká, je kulatá; a proto vydám-li se v jakémkoli směru, musím nutně přijít zase tam, odkud jsem vyšel. Stejně tak ten, kdo stoupá, se stále vrací k zemi do té nejnižší roviny. To ale neobhajuje stálost. Jsme-li na jednom místě, musí se hýbat alespoň naše duše. Jenže určité její pohyby nám mohou být nepříjemné. Je vlastně téměř nemožné její pohyb zastavit, neboť se vždy znovu a znovu sám od sebe rozbíhá. Dosáhnout stálosti těla i ducha je uměním Mistrů.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Duše, jakkoli je pohyblivá, je to jejím primárním určením. Dynamis, pohyb, má určující kvalitu života. Kmit, stah a růst, souvisí s cykličností v pojetí života. Rozkvět a růst, či úpadek a zánik. Nebýt pohybu, lépe řečeno po křivce, nebylo by života. Stálost v tomto případě znamená ontologické nebytí. Nic se nepohybuje, nepoznává, rozum nepracuje. Život je na bodě nula. A tím pádem není myšlení a duše se z celku vytrácí jako kondenzovaná pára nad hrncem.
02.04.2010 00:26:00 | A.N.D.Y.
Znám, moje duše se "hýbe" neustále, neustále mi samy od sebe napadají nějaké myšlenky (a některý z nich jsou mi nepříjemný). Těžký tu duši ovládnout.
29.12.2009 19:17:00 | Foton