Byl Jan Lucemburský ožralý a nezodpovědný hulvát?
Byl Jan Lucemburský ožralý a nezodpovědný hulvát?
Co jsme se o Janu Lucemburském ve škole učili? Ochlasta a rváč, přehlížející domácí politiku, české šlechtice, fuj, hanba! Královský majetek nezodpovědně zadlužil vojenskými a diplomatickými akcemi, syčák. Teprve jeho syn Karel IV. pro českou kotlinu konečně něco udělal...
Historici to dnes vidí trochu z jiného úhlu – Jan Lucemburský ČECHY PŘIVEDL DO EVROPY.
Je fakt, že mu také napomohla biologická náhoda. Na rozhraní 13. a 14. stol. začaly v Evropě vymírat tehdy nejmocnější královské dynastie – v Uhrách Arpádovci, v Polsku Piastovci, v Čechách Přemyslovci. V Německu, krále svaté říše římské Albrechta Habsburského, nejmocnějšího světského panovníka Evropy, zavraždil synovec Jan.
Jan Lucemburský byl vzdělaný muž, pohybující se v tehdy nejvýznamnějším evropském městě – Paříži. Francouzský král mu byl nakloněn, Jan se od něj hodně naučil o evropské diplomacii. Po dohodnutém sňatku s Eliškou Přemyslovnou v roce 1310, přijíždí poprvé na Pražský hrad... a hned narazil. :-) Přijali ho velice chladně, ani ostatní česká města ho nechtějí pustiti za své hradby. Vždyť je to cizák – hnus! Za patřičnou finanční protihodnotu se konečně našla jedna „zrádkyně“ – vdova po Přemyslovci Václavu II. Eliška Rejčka, která mladému Honzíkovi městské brány pomohla otevřít.
Logicky došlo ke střetu dvou politických kultur – českého provincionalismu a Janovou vizí v evropském kontextu. Byl totiž od mládí naučený uvažovat v evropských rozměrech. Po vzoru francouzského krále chce vládnout pevnou rukou za pomoci skupiny vlastních vzdělaných expertů, což se v Čechách nikdy neodpouštělo. Vojensky se zapojil do vyvažování mocenských bojů v rámci celoevropské politiky. Hašteřivé rvačky domácích šlechticů příliš neřešil.
A jeho synáček Karel IV.? Ten po otcově smrti (1346) získal volné ruce k tomu, aby v solidně postaveném království zahájil velkolepé projekty, za které ho budeme ještě dlouho po zásluze velebit – na rozdíl od jeho tatínka...
Je čas přepsat učebnice, přátelé. :-)
Zdroj:
http://atanova-zasuvka.blog.cz/rubrika/ceska-historie-napreskacku
Komentáře (5)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Je to tak jak říkáš. Mně na tom zaujal ten poslední posun historiků v nahlížení na Jana Lucemburského, že sice Čechám pustil žilou (Kutná Hora těžila třetinu stříbra v Evropě, takže měl kde brát), ale fakt to stálo za to - samozřejmě i díky následníkovi Václavovi alias Kájovi.
13.12.2010 18:49:00 | Aťan
...Sio tak už to mám: tvoje verze je např. u Petra Hory - Toulky českou historií nebo v Kronice lidstva (jak to známe ze školy), a v Respektu č. 49 od Adama Šůry je mírný posun trochu jinam.
Zajímavý je taky jeho konec, jak slepý Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku prakticky spáchal sebevraždu, protože rytířská čest mu přikazovala odejít se ctí.
Jeho poslední slova (wiki): "Pánové, jste dnes všichni mými přáteli a bratry ve zbrani, proto vás žádám, jelikož sám jsem slepý, veďte mne tak daleko do bitevní vřavy, abych měl nepřátelé na dosah meče." Rytíři souhlasili, a protože ho nechtěli ztratit v mačkanici lidí, svázali otěže koní dohromady. Krále pak dle jeho přání vysunuli o něco kupředu a tímto způsobem postupovali proti Angličanům... Postoupili však příliš kupředu a byli všichni na místě pobiti. Ráno je nalezli na zemi mrtvé, s koňmi navzájem spojenými.
Všude se píše jak Čechy nenáviděl a vyžíral, jenže on spíš neměl rád české šlechtice a peníze potřeboval na získání vlivu, připojil území Chebska, Horní Lužici, Slezsko... Jestli se tenkrát šlechtici chovali stejně jako ti dnešní "šlechtici", ani se Janu Lucemburskému nedivím.
13.12.2010 17:16:00 | Aťan
Sio, on byl pozvanej jen proto, že mu bylo dokonce 14 let! a očekávalo se od něj, že bude držet hubu a krok. Ze začátku zřejmě tahal za nitky jeho tatík, ale protože Jan byl chytrej klučina, brzy českou šlechtu prokouknul a vládnul po svým. A dnes se (snad?) ví, že dobře. :)
Prameny ti řeknu, až budu doma.
13.12.2010 12:28:00 | Aťan
ono je to s historií vůbec na levačku. románopisálkové vzati "elitou" národa za bernou minci; kronikáři co nadržovali svému panovníkovi a jeho postojemi se důsledně řídili; pak vítězové, kteří si nepřáli viděti vše v kronikách a naopak jejich přání vydáváno za skutečnost... atd, atd... historická fakta je třeba znát a nezapomenout na kritický odstup :-)
11.12.2010 12:58:00 | slavekmiloslav