Sebemrskačství na český způsob, nebo kolaborace?

Jsou popsány studie o povaze českého národa, zda v obyvatelstvu převažuje hrdinství či kolaborace. Studie zahrnují postoj většiny obyvatel vůči fašismu, komunismu i vůči dnešní mafii, prorostlé do státní správy a soukromého sektoru. Opravdu podléháme zbytečnému sebemrskačství, nebo jsme většinou kolaboranti?

Nahlédněme do diplomové práce Jany Mitáčkové z Univerzity Karlovy:
http://is.muni.cz/th/64510/ff_m_b1/Nevyhnutelnost_kolaborace.txt

Důvody kolaborace mohou být různé (donucení, nutnost, prospěch, pocit méněcennosti, pomsta, neznalost či naivita), ale vždy se dá určit podle okolností, zda tato činnost byla dobrovolná nebo vykonaná na základě výhružek a nátlaku. Esenciální rozdíl mezi vynucenou a dobrovolnou kolaborací vzniká na tenké hranici mezi „chtít“ a „ muset.“

Brno 17. 3. 1939 na Radničním náměstí.

Politické kolaborace se dopouštěli čelní představitelé všech obsazených států jako byly hlavy států, členové vlády, politických stran hlásajících fašistické a nacionalistické ideje, nacionálně – socialistická hnutí a v neposlední řadě i žurnalisté, kteří měli především v počáteční fázi války velký vliv na veřejné mínění.

Tragickou roli sehrály zvláštní úřady zabývající se sepisováním seznamů židovského obyvatelstva v mnoha zemích. Kromě seznamů židovského obyvatelstva vznikaly v protektorátu i místních kartotéky. Při centrálách SD vznikaly tzv. mobilizační kartotéky (M-Kartei), dále místní kartotéky s údaji o „vnějším nepříteli“ a A-Kartei pro boj s „vnitřním nepřítelem.“ Jisté je, že bez spolupráce lidí znalých místních poměrů by seznamy a kartotéky mohly vznikat jen velmi těžko.

Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc. píše:
http://www.kcprymarov.estranky.cz/clanky/nase-knihovna/protektoratni-kolaborantske-a-fasisticke-organizace-1939-1945.html

…pracovní mobilizace nařízená okupantem v roce 1941 platila pro všechno obyvatelstvo v produktivním věku. Jen počet dělníků se zvýšil z 1 332 000 v roce 1939 na 1 701 000 osob do roce 1944. Počet všech zaměstnanců ve stejné období vzrostl z 1 895 000 na 2 429 000. V zemědělství a lesnictví se zvýšil počet zaměstnaných osob o 250 000 a dosáhl 39 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V kovoprůmyslu, tak důležitém pro vedení války, vzrostl počet zaměstnaných osob o 124 %. Češi zařazení do leteckého průmyslu tvořili nepominutelnou složku. Ve 135 závodech u nás i za hranicemi protektorátu pracovalo 141 000 Čechů. Protektorát navíc platil ještě Německu 42,3 miliardy korun za „ochranu před vnějším nebezpečím“. České země byly také zdrojem pracovních sil pro totální nasazení v Německu. Prvních 50 000 osob odešlo do Německa již v roce 1939, nebyl to dobrovolný odchod, bylo jim sděleno, že nedostanou podporu v nezaměstnanosti. V roce 1940 pracovalo v Německu 120 000 Čechů, v roce 1943 to bylo již 250 000 osob a v dubnu 1944 dokonce 401 763 mužů. Celkem se na práci v Německu, případně v okupovaných zemích, vystřídalo více jak 600 000 osob. Dalších 40 000 mladých chlapců bylo nahnáno v lednu 1945 na kopání zákopů na Moravu a do Rakouska.
____________________
Sice jsou to opět  "jen okopírované odkazy", ale učit se od chytrých není hanba, myslím si. Mohli bychom své osobní úvahy uplatnit třeba v komentářích.