Od totality ke svobodě?
Od totality ke svobodě?
Anotace: Je to úvaha, kterou jsem psala před nějakou dobou do školy na téma Svoboda. Profesorka mi to poslala do Lidových novin, jenomže tam se jim nelíbilo, jakým stylem se vyjadřuji o dnešním zřízení...
Asi nejzásadnější ze všech možných i nemožných představ o typu svobody, je pro mne na prvním místě svoboda myšlenky. Svoboda, kterou nám snad jako jedinou nikdo vzít nemůže. Svoboda, jakou si může vězeň ponechat i v té nejpřísnější trestnici. Svoboda, kterou se minulý režim tak moc snažil ovládnout a omezit. A možná by se mu to i podařilo, kdyby nepřišel pád.
Podle vyprávění svých rodičů si dokážu sestavit přibližný obrázek o tehdejší "svobodě myšlení". Stále stejnými slovy a hesly se socialistická propaganda snažila vnutit do hlav všech lidí názory, pod kterými se pak národ nechal snadněji ovládat jako stádo ovcí. A v souvislosti s tím se mi vždy vybaví román od Georga Orwella 1984, který byl snad utopistický, ale o to více se shodoval s existencí a životy lidí před devětaosmdesátým rokem. Že každý kdo chtěl být svobodný, alespoň v mysli, musel si dávat velký pozor, aby mu jen náznakem neunikla sebemenší myšlenka, která by se dala vykládat jako nepřátelská socialismu.
Svoboda slova, druhý stupeň svobody. Kdy v rozporu s pravidly, nebo s tím, co se sluší a co ne, se nikdo z nás nemusí obávat něco říci.
Všichni bychom měli říkat svobodně, jaké věci, třeba i nevhodné, máme na mysli, abychom předcházeli lžím.
Svoboda myšlenky a slova jdou ruku v ruce a v době před revolucí byly tak úspěšně potlačovány, že se lidé stali pouhými stroji s věčně stereotypními dny, skládajcími se ze zaměstnání, jídla, možná trochu bezduchého tlachání s rodinou či přáteli a spánku. Nemohli zabřednout do hlubší debaty, protože dříve nebo později, by se dopracovali k nějakému zakázanému tématu. Svoboda slova....
A snad poslední z hlavních podob svobody je svoboda seberealizace a s tím spjatá svoboda pohybu a projevu.
Mohl se někdo seberealizovat za socialismu? Mohl, ale nejdříve musel emigrovat, respektive utéct. Pro režim nebyl přínosem člověk, který chtěl něco dokázat, prosadit se, pokud nebudoval pod heslem propagandy. To byli moc nebezpeční lidé, kteří by, nedej Bože, mohli myslet a přijít na fakta, proti kterým by se posléze třeba vzbouřili. Za totality byl mnohem více vážený obyčejný dříč, co se neohlížel doprava ani doleva, co se neptal a prostě dělal, co mu kdo poručil.
Svoboda je nejvzácnějším darem, jaký bychom si my všichni měli hýčkat a vážit si ho.
A tak mě napadá myšlenka, zda jsme po těch dvaceti letech dostáli větší volnosti, svobody.
Na první pohled je zjevné, že určitá svoboda pro dnešního člověka platí. Jenomže už na ten druhý vyplynou na povrch pravdy, že tomu tak nemusí nutně být.
Jak můžeme pociťovat svobodu, pokud se musíme stále ohlížet na nějaká pravidla, ať už to jsou zákony, etiketa, a nebo pravidla etiky. Jak by asi někdo zareagoval na člověka, který by si z ničeho nic, jen tak svobodně lehl doprostřed chodníku, aniž by k tomu měl pádný důvod. Nejpravděpodobněji by nějaká dobrá duše zavolala na policii, či záchytku a nebo v lepším případě lékařskou pomoc. A je na tom něco svobody?
Můžeme se sice svobodně rozhodnout, ale přicházejcí následky už tak uspokojivé, a mnohdy svobodu skýtající, nejsou.
Neříkám, že to nutně souvisí s polityckými otázkami, ale s otázkou svobody ano, takže je to nakonec jedno, jestli jsme svobodní na poli politiky, když nemůžeme být odproštěni od zažitých pravidel a zvyklostí.
A proto si myslím, že opravdová svoboda, v celém rozsahu slova není možná. Člověk který by se choval zcela svobodně, tak jak on by to chápal, by ve velkém omezoval svobodu druhých. Proto všichni musíme žít v jistém omezení svobody, abychom udrželi pohromadě a v chodu naše svobodné společenství.
Komentáře (11)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Morsio, tvoje profesorka má ode mne velkou pusu ...a ty pochvalu! :)
Momentálně jsem ponořen do knížky Tonyho Judta "Poválečná Evropa", a všem vnímavějším ji vřele doporučuju.
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1008/tony-judt-historik-ktery-umel-rikat-neprijemne-pravdy
11.09.2010 10:32:00 | Aťan
ano, já vím, co si pod slovem demokracie představit, to jsme ve škole vážně probírali...
ale to o čem já tu mluvím, se vlastně ani dost dobře nedá říct slovy, to pochopí jenom lidi kteří tu věc budou prožívat stejně, to se nedá pochpit mozkem, ale musí se to cítit srdcem... možná že je to divné zatahovat do politiky cit, ale byla to MOJE úvaha a všechno ostatní jsou taky MOJE myšlenky, a ty že jsou jiné než názory většiny, ještě neznamená, že jsou mylné...
víte, až budou lidi na takové úrovni, že nebude muset být politika a vlastně zavládne anarchie, že se lidi sami od sebe budou chovat, tak jak by měli, že nezneužijí svoji volnosti... pak bude teprve existovat SVOBODA
20.07.2010 15:57:00 | Morsia
tohle je velice obsáhlé téma a nedá se jen tak snadno rozřešit, ostatně pak každý má svoje názory, ale jedno si myslím, že vím jistě, a to že "demokracie je jen prázdná lež" což ovšem už cituji jednoho ze slavných hudebníků, který se o toto téma až nad míru zajímal...
06.07.2010 18:18:00 | Morsia
Bohužel, že to vidím, proto taky ta narážka, že ani dnes to není růžové... ono je to nakonec jedno kdo je u vesla, stejně všichni hrabou jen do svojí kapsy a stejně se všichni jen snaží, každé zmanipulovat na svoji stranu... upřímě, já politiku ze srdce nemám ráda...
a s tím šéfem, ano ano, tak to je, žádného nemám, ale do konfliktu s profesorem jsem se dostala, a taky to nebyla žádná hračka, ale nakonec jsem vyšla jako vítěz:)... ale pokaždé to tak být nemusí... to je pravda...
01.07.2010 10:22:00 | Morsia
Víte, nemohla bych být šťastná, jelikož já si velice potrpím na princip a ten princip, že mi někdo bere něco z toho, na co já mám nárok, by mě velice rmoutil a popuzoval. A pak, já nemám ráda lež, přetvářku, zlodějinu, podlézání a tomu podobné vlastnosti, kterých byl socialismus plný...
Jistě, ta myšlenka s komunismem byla moc krásná, ale možná tak za dob Lenina, kdy se do toho ještě nemíchalo prospěchářství...
To co tvrdí Siorak je velká pravda, neboť já na svých rodičích vidím, jakou škodu tam tehdy propaganda napáchala... už jen těžko se člověk znovu vzchopí a otevře oči, hlavně pokud je na to sám...
Když nemáte možnost, utvořit si vlstní myšlenku a názor, jelikož jsou věci, co neznáte a nebo znáte jen zkresleně, už je tu určité omezování i na poli duševním. Pak už jen záleží na vyspělosti ducha daného člověka, jak se s tím sám vypořádá...
30.06.2010 09:06:00 | Morsia
Tak jestli tam mám chyby, tak to by pak naši profesorku měli vyhodit, já se spoléhala na ni a už to nekontrolovala:D
No, to rozdělení svobody jsem si tak nějak vlastně vymyslela sama, tak jak já to cítím.
Bohužel, anebo spíš Bohudík, jsem se narodila až po pádu, takže tuto otázku nemohu tak jednoduše hodnotit jen ze svého pohledu, tohle jsou už jen moje pocity na různá vyprávění od různých lidí. A je sice pravda, že si mohl nejspíš každý říkat, co chtěl, ale nikdy nikdo něvěděl, kdo zrovna poslouchá. Nejednou moje matka, jako jeřábnice, řekla svůj poněkud kontroverzní názor a pak byla ráda, že šla domů jenom bez prémií... takže asi záleží na tom, kde se kdo nacházel a na koho natrefil...
Ten konec... ta celá úvaha je vlastně kombinací úvahy o politice a pak úvahy o svobodě jako takové, ne jen v měřítku nějakého státního zřízení...
A tak já svobodu definuju asi tak, že pro každého je svobodou něco jiného, každý má jiná měřítka a priority...
Pro mě však bude svoboda vždycky to, že si ve své hlavě a myšlenkách budu moci dělat, co se mi zachce a žádný Velký Bratr mi to nevezme...
Nezáleží zda má člověk na rukou pouta, nebo letí někam letadle, co on sám řídí, záleží pouze na tom, jestli i jeho myšlenky mají ta křídla...
29.06.2010 08:37:00 | Morsia
souhlasím s tím, co se tu říká, ale chtěla bych ještě dodat, že je tohle jen krátká znovu neupravovaná školní úvaha, která byla omezená jednou stránkou, takže se tam rozhodně nedá napsat všechno, co by měl člověk na srdci. a taky bych chtěla říct, že rozhodně nechci nasazovat na komunisty, dnešní vláda rozhodně taky není růžová, spíš naopak, ale vždycky tady bude konflikt mezi prospěcháři a lidmi, kterým jde o princip... a já vzešla ze séměte dvou neskrotných rebelů, takže můj náhled někdy může být trošku suběktivní, ale když to tak vezmeme, oběktivně to posoudí možná tak politolog...
a nakonec, mojí top knihou už navždycky bude 1984 od Georga Orwella, takže jaký já můžu mít názor:)
27.06.2010 19:38:00 | Morsia
a jo.
jo, je tam cosi takového.
problém je v tom, že minulost je vždy minulá - přístupná černým i růžovým iluzím.
myslím,že lze jen říct, co bychom si přáli udělat s přítomností.
23.06.2010 12:30:00 | pamp_elka
Můj táta yb zase třeba nesouhlasil s tvým hodnocením minulého režimu... Pracoval na dolech jako elektrikář a diskutovali o straně a vládě a jakej v tom mají bordel o sto šest. A nikdy na ně nikdo nevystartoval. Takže ono to není všechno tak jednoznačné... Ostatně můj strejda dostal zase naopak v roce 1988 "po tlamě" že řekl, že komunisti jsou idioti... A udal ho člověk, který se stal o rok později místním zakládajícím členem občanského fóra...
23.06.2010 11:17:00 | Daniel S.
...Morsio to je podle mne veliký konflikt na osobní i nadosobní rovině.
Ještě si tam někam zkus šoupnout lásku... a vypočítavost..a snahu přežít....:) je to složité, je to konfliktní.
*Můžeme se sice svobodně rozhodnout, ale přicházejcí následky už tak uspokojivé, a mnohdy svobodu skýtajcí, nejsou. * -- vždycky to tak bude. nikdy jinak. :) jen občas se dozvíš, že máš svobodu pojmenování věcí a také, že můžeš nějak zvládnout sebe a své emoce.
23.06.2010 10:39:00 | pamp_elka