Konfrontace vysokoškolského vzdělávání USA a Evropy
Konfrontace vysokoškolského vzdělávání USA a Evropy
Anotace: Máme stříbrnou medaili, přátelé, Asie má bronzovou... Antarktida s tučňákama jsou beznadějně poslední. Univerzita Karlova se dělí o 201. – 300. místo.
1. Harvard University (Amerika)
2. University of California, Berkeley (Amerika)
3. Stanford University (Amerika)
4. Massachusetts Institute of Technology (MIT) (Amerika)
5. University of Cambridge (Evropa)
6. California Institute of Technology (Amerika)
7. Princeton University (Amerika)
8. Columbia University (Amerika)
9. University of Chicago (Amerika)
10. University of Oxford (Evropa)
11. Yale University (Amerika)
12. Cornell University (Amerika)
13. University of California, Los Angeles (Amerika)
14. University of California, San Diego (Amerika)
15. University of Pennsylvania (Amerika)
16. University of Washington (Amerika)
17. University of Wisconsin – Madison (Amerika)
18. The Johns Hopkins University (Amerika)
19. University of California, San Francisco (Amerika)
20. The University of Tokyo (Asie)
...a zde je seřazeno 500 nejlepších univerzit světa:
http://www.arwu.org/ARWU2010.jsp
V elitní stovce má Evropa 32 zástupců, z čehož se 27 nachází na území Evropské unie. V sestaveníí žebříčku při hodnocení škol se přihlíží například i k počtu držitelů Nobelových cen z řad profesorů a absolventů, nebo k množství publikovaných článků a studií ve věhlasných odborných časopisech. Pražská Univerzita Karlova se umístila na děleném 201. až 300. místě.
A co na to rektor univerzity Václav Hampl? „Své umístění Univerzita Karlova považuje za úspěch, ambicí univerzity je však dosáhnout umístění v nejlepší dvoustovce.“ konec legrační citace. :-)))
K vyhledání téhle tabulky mne přivedl novinový rozhovor s Karlem Schwarzenbergem, kde se zmínil: „V celé Evropě jsme zlenivěli, vydávalo se příliš málo na vědu, výzkum a inovace. Mimo technologickou univerzitu v Curychu na celé evropské pevnině (tím asi vynechal Britské ostrovy) není žádná univerzita, která by patřila k nejlepším na světě. Evropa musí přistoupit k úplně novým výrobkům a nápadům, aby nově čelila Číně a časem i Indii.“
Ale přeci jen to s ČR nevidím tak zle, vědecká pracoviště (nanotechnologie, biochemie, kosmický výzkum, atd.) konečně zdárně kvetou, tak snad nám naše děti jednou nebudou příliš vyčítat.
Foto:
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1011/univerzita-karlova-se-deli-o-201-300-misto
________________
P.S. Omlouvám se za odkazy na blog, ale jsem v jedném šiku s autory, kterým vadí dosavadní "grafika" Literu z období krále Klacka.
Komentáře (9)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
...hele, a že to má háček? Nechtěj voni po nás náhodou japonskou produktivitu??? 3x fuj!
19.11.2010 21:22:00 | Aťan
Kromě esperanta je ekonomicky lukrativní umět exotické jazyky - arabštinu, čínštinu (mandarínština, wu, kantonština) ...tam tečou peníze. Kamarád si během roku v Číně "našetřil" na bowlingový bar v HK.
Pokud se někdo učí jakýkoliv jazyk spíš srdcem, tak těch si vážím nejvíc. Mám v TV pět slovenských programů, mohl bych obchodovat leda tak se Slováky, ještě to zvážím :)
19.11.2010 21:08:00 | Aťan
AJ místo češtiny, to se mi nelíbí... a že po 9 letech někteří žáci umí anglicky stejně jako já po 30 letech "samovýuky" (čili prd), z toho taky nejsem odvázaný. Tak nějak jsem se nahlas zamyslel, že AJ-esperanto mně nevadí, spíš naopak. Spousta anglických odborných výrazů v zaměstnání jsem se stejně musel naučit, určitě nejsem jediný. Jednou bych chtěl sledovat třeba CNN bez jazykových problémů, číst knihy v originále... no nic, zase už blouzním.
19.11.2010 18:14:00 | Aťan
No jo, čumím jako blázen, Vladanova socialistická jednotná osnova :) Ale jo, s žádným tvým bodem nemám problém, ani s Paulovým, kromě angličtiny.
Státní maturity na SŠ jsem pochopil tak, že netrvají na jednotných osnovách, ale ten "výstup" by měl být porovnatelný, aby se vědělo, která škola je na špici a která na chvostu. Ale jak dobře to má ministerstvo školství propracovaný, to opravdu nevím, šlo to těsně mimo mě i dcerušky.
19.11.2010 15:39:00 | Aťan
Neměli bychom mixovat dyslexii a výuku angličtiny. Myslím že to moc nesouvisí, cizí jazyk je v 6 letech přizpůsobený jejich chápání, není to velký tlak a dokonce to ty prcky baví. Jsem u zdroje - vnoučata.
Popíšu moje emocionální plus pro znalost mezinárodního jazyka. Za 1. je úžasný vycestovat a domluvit se. A za 2. ještě v tomto pozdním věku občas navštívím rockový koncert. Pěkné zážitky mám např. z finských HIM, Rasmus... Finové zpívají anglicky, kolem mne český mladý potěr anglicky zpívá s nimi. Na dceři jsem si ověřil, že mladí vědí, o čem text skladby je. Kdyby zpívali rusky, možná bych se taky chytil. :-)
19.11.2010 12:03:00 | Aťan
Paule, se vším souhlasím, jenom angličtiny bych se zastal. Protože Ludva Zamenhof s esperantem neprorazil, nějaký (jakýkoliv) Lingvo Internacia musel vzniknout. A protože vědci, umělci, sportovci atd. mezi sebou pár desetiletí mluví anglicky (ne rusky nebo španělsky), z angličtiny se přirozenou cestou stal mezinárodní jazyk. Francouzi zuří, ale marně. Takže angličtinu od 1. třídy ano (stejně se učí spíš zábavnou formou), a nemusí to být na úkor češtiny, určitě ne.
Možná to politicky nahrává angloameričanům, ale v angličtině se vede kampaň i proti nim, aby tomu rozumělo co nejvíc lidí. Takže asi tak...
19.11.2010 08:57:00 | Aťan
To je smutná pravda, Sio. Ale čeští vědci, kteří se kvůli penězům uchytili venku, se teď vrací a jsou (prý) zahraničím dotováni na slušné úrovni (Liberec, Praha, Brno...) Např.:
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1004/cesky-magellan-pronikl-mezi-smetanku-historickych-vynalezu
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1002/cesky-vyzkum-procesu-starnuti
no, a samozřejmě taky USArmáda, když už jsme v NATO:
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1004/cesti-vedci-po-zasluze-v-prvni-lize
Mám toho na blogu víc, ujíždím na nanotechnologii, tam to je nejzajímavější... a taky ženevský urychlovač částic...
18.11.2010 22:42:00 | Aťan
Sio, ještě se seriózně vrátím k modelu bodování univerzit: počet zaměstnanců, kteří dostali Nobelovu cenu (tady ti držím palce s nákupy), pak ještě v počtu publikovaných článků v mezinárodních vědeckých časopisech a dááále v množství výzkumných projektů. Tady nesmyslně zapomněli na ASIČR!
Můžeš namítnout, že počet obyvatel ČR je zhruba na úrovni Nového Jorku v době dovolených, to je fakt. Ale přesto mám radost, že naši vědci drží krok se světem - a to myslím smrtelně vážně. Po internetu juknu občas na různé projekty, a ti naši kluci (a holky samozřejmě) jsou čím dál víc ve víru světového dění, držím jim palce.
O školství dobře vypráví Paulmatthiole, zřejmě je v jádru. :)
18.11.2010 19:29:00 | Aťan
Nó... že by kursiva či tučné písmo byl nějaký cingrlátkový přepych :-))
Vávrová odkázala UK mozek, těší se až ho bude mít v lihu.
18.11.2010 16:50:00 | Aťan