Družstevní hospodářství

​Družstevní hospodářský systém.

​Jednotné zemědělské družstvo - Agrokombinát Slušovice
Je 21. srpen 1990 a president Československa, Václav Havel, má svůj neblaze proslulý projev proti Františku Čubovi a jeho JZD AK Slušovice. Je tragicky smutné, že president Havel jako jeden ze svých prvních presidentských počinů učinil útok na jeden z mála fungující a ziskových podniků někdejšího Československa. JZD AK Slušovice byl vystaven politickému tlaku Václava Havla, který bez důkazu nařkl vedení JZD z mafiánských praktik atp., zřejmě na politickou objednávku a pomohl tak zničit podnik s 7 tisíci zaměstnanci a ziskem 7 miliard korun. Podnik, který mohl konkurovat západním firmám a který do sebe dokázal zasadit prvky socialismu i kapitalismu. Podnik, který se měl stát vzorem polistopadového ekonomického systému a ne ten obludný a korupcí prolezlí kočkopes co tu dneska je! JZD Slušovice se po soudním vyšetřování a odstoupení brilantního agroekonoma Františka Čuby rozpadlo na více než 40 menších firmiček a zanikla tak legenda minulého režimu, nenáviděná tehdy i po pádu režimu.
JZD AK Slušovice dokázalo velké věci při balancování na velice tenké hraně socialistických "zákonů". Mělo za minulého režimu své zastánce i odpůrce v řadách vedoucích činitelů. Gustav Husák nenáviděl Slušovice a ministr vnitra Jaromír Obzina vyhlásil politické sledování a prověrky vedoucích činitelů Slušovic. Milouš Jakeš je naopak s radostí navštěvoval a Miroslav Adamec byl blízkým přítelem Františka Čuby. Po roce 89 se, ale na JZD Slušovice jako na alternativu vůči všemi milovanému klasickému tržnímu hospodářství, slétli vražední supy ze všech možných stran. Podnik, kritizovaný za minulého režimu jako kapitalistický, byl Václavem Havlem nazván komunistickým. Další tragická věc kvůli, které pro Václava Havla netruchlím.
JZD AK Slušovice začali jako klasický JZDčko - neefektivní, bez motivace, s nízkou produktivitou práce, prodělečné... typické šokialistické zemědělské "hospodářství". To by se ovšem do toho nesměl pustit vitální, pracovitý a velice silný František Čuba, původně neúspěšný předseda JZD, který ale nyní ze Slušovic udělal "socialistický zázrak", nebo lépe řečeno družstevní zázrak. Čuba zajistil efektivitu a produktivitu práce ve Slušovicích faktory strachu (není myšleno pejorativně), seberealizace a odměn.
Faktor strachu => klasický faktor i v normálním tržním hospodářství - málo pracuješ letíš.
Faktor seberealizace => zajištění rodin zaměstnanců ze strany Slušovic.
Faktor odměn => pracovní skupiny kooperující a navzájem se předhánějící, aby získali za dobrou práci vysoké prémie.
Dalším důležitým faktorem byl faktor platů, nebyl jen jeden jednotný socialistický plat, ale platové kategorie rozdělené podle bodování založeného na schopnostech, efektivitě, pracovitosti a píli, kterou jste prokázali.
Motivace byla povzbuzena i tím, že zaměstnanci byli majiteli firmy. Nešlo o socialistické "všechno je všech, všechno je ničí", ale o to, že každý zaměstnanec si byl vědom své odpovědnosti vůči firmě jako vůči své rodině a sobě samotnému. Čím více pracuji, tím lépe se má moje firma a tím lépe se budu mít já. To v klasickém tržním hospodářství nefunguje, protože zde je člověk izolován od výsledků práce a dostává jen nepatrný podíl z výsledků práce. V družstevním hospodářství slušovického typu byl každý zaměstnanec zároveň spolumajitelem firmy a čím více se firmě dařilo tím lépe na tom byl.
Efektivita byla zajistěna rozvojem a tím, že pan Čuba investoval narozdíl od jiných podniků, vysoké částky do vědeckých a technologických postupů a programů. Ty se vyplatili a časem se zemědělské družstvo začalo angažovat i v chemickém a elektronickém průmyslu a taky ve stavebnictví a stalo se nejvýdělečnějším podnikem v ČSSR a to i na Západní poměry. Důležitý byl i fakt spolupráce Slušovic se Západem, kdy slušovičtí inženýři a obchodní manažeři navštěvovali západoněmecké, francouzské a britské podnikatele a jednali s nimi o různých obchodech a pracovních postupech.
Dnes by dle vyjádření prof. Tvrdoně, mělo JZD AK Slušovice zisky, až 150 miliard korun! Na konci 80. let se dostávali Slušovice do své zlaté éry, ale nastal hořký pád na politickou objednávku nových mocipánů. Je tragické pro celou naši republiku, že tento výnosný a efektivní způsob řízení práce a podnikání byl zavržen ve prospěch zkorumpovaného patvaru, nad nímž projevil později lítost i neblaze proslulý Milton Friedmann.

FaSinPat
Vyjádřím se i k dalším podnikům jež spadají pod tzv. družstevní systém, někdy nazývaný jako "zaměstnanecká samospráva". Dalším známým případem je bývalá keramička argentinsko-italského podnikatele L. Zanona, dnes známá jako Fábrica Sin Patrónes - "Továrna bez šéfa". FaSinPat vznikla v roce 2001. Její vznik byl reakcí na strašlivou hospodářskou recesi v níž se Argentina ocitla díky poctivým a zodpovědným fiskálním radám MMF a SB. Luigi Zanon se rozhodnul přiškrtit své zaměstnance, kterým už dlužil několik výplat, tím že vyhlásil výluku práce ("podnikatelská stávka"). Reakce zaměstnanců byla šokující. Místo, aby hladověli na ulicích, probourali se do továrny a obnovili podnikovou práci, zvolili vlastní management a začali sami továrnu řídit. Továrna dodnes funguje, posledních téměř 11 let, je zisková, produktivní a velice efektivně a pozitivně ovlivňuje i své okolí. V době, kdy L. Zanon vyhlásil výluku práce, docházelo k propouštěním, prodlužování pracovní doby a firma se nacházela před krachem. Dnes přijímá zaměstnance, zvyšuje platy a zkracuje pracovní dobu při stejné efektivitě práce. Zanon byl tehdy (2003) zuřivostí tak bez sebe, že dokonce najal zabijácká komanda a fotbalové chuligány, aby továrnu zničili a vypálili. To se díky zásahu místních obyvatel nepovedlo, ale jedna dělnice byla unesena a brutálně zmrzačena zabijáky. V roce 2009 argentinský federální soud oznámil, že na základě veřejného blaha a efektivity vedení zaměstnanců je továrna vyvlastněna z rukou Zanona a definitivně předána pod samosprávu zaměstnanců. Milý L. Zanon si sbalil svých pár švestiček a odstěhoval se zpět do rodné Itálie a svým bývalým zaměstnancům dal konečně pokoj. Ti od té doby dodnes pokračují v efektivním pracovním procesu a jak jsem již zmínil, pozitivně ovlivňují i své okolí. Dělníci FaSinPat vystavěli místní komunitě lékařskou kliniku během 3 měsíců, kliniku jenž místní komunita žádala po federální vládě předchozích 20 let!!! Podobně Slušovice vystavěli celé vesnice, města a infrastrukturu ve svém okolí. Dnes je tovární vedení levicově orientované a členové vedení byli na kandidátce "Dělnické levicové fronty", která zvítězila ve volbách.

Mondragónská družstevní korporace.
Píše se rok 1956 a jsme v baskickém městečku Mondragón. Potraviny v klerofašistickém Španělsku jsou stále ještě na příděl a frankistické ekonomické experimenty uvrhli zemi do bídy a svrabu. Zvláště Baskové jsou na tom hrozně a to i město Mondragón, kde téměř třetina lidí nemá práci a město se hroutí. V tomto ovzduší strachu a bídy inciuje katolický kněz Arizmendiarrieta setkání řemeslníků, živnostníků a drobných podnikatelů. Výsledkem setkání je vybudování sjednocené družstevní společnosti, "Mondragónského družstva". V roce 1956 má družstvo 300 zakládajících členů a zaměstnanců-majitelů. v roce 2010 má Mondragónská družstevní korporace 83 tisíc zaměstnanců, působí v knihkupectví, školství (má vlastní univerzitu), chemickém a elektronickém průmyslu, informačních technologiích a dalších odvětvích sdružených v 256 menších společnostech. MDK je dnes nadnárodní korporací, která jako jedna z mála je v plusu (178 miliónů eur) a která nepropouští zaměstnance. Respektive, propouští je tou formou, že v loterii se rozhodně kdo odejde na dovolenou placenou ve výšši 80% platu... o tomhle by se zaměstnancům v klasických krachujících podnicích (např. GM) mohlo jen zdát, škoda.
MDK přednostně zaměstnává hendikepované lidi a spolupracuje s charitativními fondy.

Socialistické podniky jsou bez motivace, neefektivní, neziskové a problematické. Kapitalistické jsou s motivací, efektivností, ziskovostí, ale také problematické, sobecké a destruktivní vůči okolí. Družstevní jsou ziskové, s motivací, efektivností, sociální solidaritou a pozitivními dopady na okolní společnost.

Pokud v téhle zemi nastane nějaká velká změna, zaveďme družstevní hospodářství a pak možná nebudeme v takové díře v jaké jsme dnes ;)