Pocit Tajemství korunován...

Voda se v oheň mění,
recykluju si plíce,
necítím žádné chvění,
když země se třese více

Nevnímám moudra básní
obloha dávno spadla
zase omládnu a zkrásním
pohledem do zrcadla

Nekřičím do větru oknem
oči vlétly mi do polévky
na zdraví lihu si loknem
potom skonáme u výlevky
___________________________________________________

Pocit Tajemství

Vím, že existuje pocit tajemství. Tajemství tak tajné, že o něm nikdo nic neví, dokonce ani čeho se to tajemství týká není známo. Kdysi jsem ho viděl na vlastní oči, když jsem přestal přemýšlet a stal se ze mě někdo jiný, i přesto, že se to nesluší. Jsou ale také způsoby, jak takové tajemství pocítit uvnitř svého já. Při nějakém menším dešti si sedněte k oknu a poslouchejte padající kapky. Vyhledejte v nich nějaký rytmus dle vašich představ a pokud jste tvořiví a nápadití, dopište k tomuto rytmu nějaký text a vzniklou píseň si dotvořte k obrazu svému. Prozpěvujte si ji každou volnou chvilku, ale nejlépe při dešti. Ucítíte zvláštní chvějí a pocity uvnitř. Ucítíte tajemství. Nebo navštěvujte nějaké místo v přírodě, vyhraďte si své místo na trávníku, v lese nebo kdekoliv jinde. Posaďte se a poslouchejte zvuk přírody. Ne zvířat, ale přírody všude kolem, stačí jen být potichu... Uvidíte, že zazní mocným tónem. Je to něco nepopsatelného a opět ve vás probudí ono tajemství. Pocit tajemství připomíná zvuk kotlů do noci, silné měsíční světlo, které se až mění v stín, lásku, která vzkvétá v srdcích dvou lidí, silné mrazení po těle v chladném počasí,ale dokonce i slanost slz nechutící ústům. Každý by měl tento pocit zažít, pocit radosti, pocit smutku, pocit zlosti, pocit dobra, pocit naděje, pocit volnosti, pocit lásky - pocit tajemství.

*°~†~°*