Barometry v těle?
Barometry v těle?
Palčivá bolest v oblasti kyčelních kloubů i kolenou. Nalhávám si, jde o barometry, dobře fungující při změně tlaku. Staré rány, zlomeniny.
Anebo je to neklamná známka procesu stárnutí.
Pravda. V minulém týdnu jsem párkrát protočil pedály na zastaralém rotopedu stojícím na nízkém, zašlapaném koberci, který dávno pozbyl původní barvy modré. Jen šedé mapy a odér z ponožek.
Také jsem nějaký ten kilometr ujel na více než starém kole značky superior. Snadno by se spočetly na prstech oblou dlaní.
Již třetí den pociťuji bodavou bolest v kolenou, nepomáhá ani ležení na zborceném molitanu laciného gauče z Polské lidové republiky. To ještě rozšíří záznamy mého chorobopisu o bolest páteře.
Tedy třetí den bolest v kolenou, kyčlích.
S přibývajícími léty i kilogramy
se zjevně prodlužuje doba rekonvalescence po náznaku fyzické aktivity.
To nehovořím o pálence.
Kdysi obvyklý model 3:1 a sice tři dny nezkrotného prolévání hrdla koňakem a jeden den léčení, se v posledních letech obrátil – zcela. Když jeden den požívám alkoholické nápoje, trvá celé tři dny, než mám tělo jakž takž pohromadě. V hlavě bílá tma. S minimální slovní zásobou mířím do kanceláře, ovšem co tam předvedu?
No nic, zavzpomínám na ochotnické účinkování, kdy jsem stál na prknech divadla.
Budu před klientem markýrovat.
Třeba nic nepozná.
Proto si zpravidla beru dovolenou po jednom až dvou dnech,co nejblíže víkendu, zatímco samice s pevnými těly, jež se za přepážkami nejmenované spořitelny pohybují v kalhotových kostýmech, si dovolenou berou zásadně v létě a v délce alespoň 14 dnů.
Pevná těla vystavují in natura místním gigolům v přímořských letoviscích a já zůstávám v Česku.
Jsem nudný maloměšťák, žehrám na to, že nemám dostatek peněz, abych odjel za nimi...
Anebo si nalhávám, že vlastně horko nemám rád...
Je podzim. Sedím na lavičce v parku, připadám si být stromem. Taky chřadnu v závěrečných záchvěvech slunečního jasu.
Koruny řídnou , ta moje také. Jen místo listí mi z hlavy padají lupy.
Sedím sám v podzimním parku a kdybych měl rohlík, nejspíše jej házím holubům.
Věnoval bych se kratochvíli tolik typické pro lidi v penzi.
Zatím však mám hypertenzi
a z motorů, jež spalují benzín
vdechuji kouřmo...
Anebo je to neklamná známka procesu stárnutí.
Pravda. V minulém týdnu jsem párkrát protočil pedály na zastaralém rotopedu stojícím na nízkém, zašlapaném koberci, který dávno pozbyl původní barvy modré. Jen šedé mapy a odér z ponožek.
Také jsem nějaký ten kilometr ujel na více než starém kole značky superior. Snadno by se spočetly na prstech oblou dlaní.
Již třetí den pociťuji bodavou bolest v kolenou, nepomáhá ani ležení na zborceném molitanu laciného gauče z Polské lidové republiky. To ještě rozšíří záznamy mého chorobopisu o bolest páteře.
Tedy třetí den bolest v kolenou, kyčlích.
S přibývajícími léty i kilogramy
se zjevně prodlužuje doba rekonvalescence po náznaku fyzické aktivity.
To nehovořím o pálence.
Kdysi obvyklý model 3:1 a sice tři dny nezkrotného prolévání hrdla koňakem a jeden den léčení, se v posledních letech obrátil – zcela. Když jeden den požívám alkoholické nápoje, trvá celé tři dny, než mám tělo jakž takž pohromadě. V hlavě bílá tma. S minimální slovní zásobou mířím do kanceláře, ovšem co tam předvedu?
No nic, zavzpomínám na ochotnické účinkování, kdy jsem stál na prknech divadla.
Budu před klientem markýrovat.
Třeba nic nepozná.
Proto si zpravidla beru dovolenou po jednom až dvou dnech,co nejblíže víkendu, zatímco samice s pevnými těly, jež se za přepážkami nejmenované spořitelny pohybují v kalhotových kostýmech, si dovolenou berou zásadně v létě a v délce alespoň 14 dnů.
Pevná těla vystavují in natura místním gigolům v přímořských letoviscích a já zůstávám v Česku.
Jsem nudný maloměšťák, žehrám na to, že nemám dostatek peněz, abych odjel za nimi...
Anebo si nalhávám, že vlastně horko nemám rád...
Je podzim. Sedím na lavičce v parku, připadám si být stromem. Taky chřadnu v závěrečných záchvěvech slunečního jasu.
Koruny řídnou , ta moje také. Jen místo listí mi z hlavy padají lupy.
Sedím sám v podzimním parku a kdybych měl rohlík, nejspíše jej házím holubům.
Věnoval bych se kratochvíli tolik typické pro lidi v penzi.
Zatím však mám hypertenzi
a z motorů, jež spalují benzín
vdechuji kouřmo...
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Márty tohle se strašně dobře čte. Dokážeš sdělit věci ze svého života, pro někoho naprosto všední a nezáživné, zajímavou a přitom nenásilnou formou. Není z toho cítit nic umělého, žádné markýrování, vše plyne naprosto přirozeně a navíc, možná aniž bys to měl v úmyslu, je v tom znát i jemný humor. Tohle je opravdu tvoje poloha, jsi pravý filozof a dokumentarista. Nelze mi jinak než dáti ST a těšiti se na další příspěvek. Krásné ráno Kristiáne. :O)
14.10.2014 08:23:23 | Tichá meluzína