Úvaha nad životem

ÚVAHA O ŽIVOTĚ
Život?Co to vlastně je?Dvojslabičné slovo?Ale i přes to všechno má něco do sebe.Vždyť je to to nejcenější co máme.Život je dar jež nám byl dán.Zamysleme se,ale nad tím jestli ten dar využíváme správně.Nechci brát nikomu iluze,ale nikdo z nás nemá o tom slově ani sebemenší pojem.vždyť my,my všichni vlastně žijeme v přepychu.Máme co jíst,co pít a kde hlavu složit,ale co ostatní?Co ostatní lidé v jiným světadílech,státech.městech a v jiných vesnicích?Jak je jim?Zajíma to vůbec někoho?Má někdo zájem o lidi co žijí v absolutní bídě?Kam se podělo to strachování o druhé?Dar co nám byl dán,začínáme zneužívat.Máme,ale pořád to štěstí.Štěstí že život žijeme.Nejde nám o to přežít,ale žít.Nepřemýšlíme nad tím jak nám bude až se život změní v boj o přežití.
Záběry kde brečící matka kouká na své dítě,jak umírá.Umírá na podviživení.Známe jen z televize.Nikdo z nás se nemusí na tu hrůzu dívat každý den.To nám bylo odpuštěno,prominuto.Televize se začiná měnit v horor.Nemyslírte,že jsme moc slabí?Jedna jediná velká životní zkušenost dokáže přeházet život.Však i mezi námi se najde někdo.Někdo kdo děkuje komukoliv,že žije.Je šťasten!Život miluje!Většinou kvůli nějaké té zkušenosti.Ty lidi já obdivuji.
Ty lidi přiměl správně žít strach.strach o sebe,nebo někoho co je pro ně nejcenější.Pochopili smysl života.Pochopme ho i my.Najdnou se mezi námi lidi co života zneužívají?Ano.Najdou.Samozřejmě že najdou.Ty lide ještě nepochopili smysl.Smysl žití.Proč přibývá lidí ve věznici?A co ta dnešní mládež?Jsem v ni také,patřím do ni.Zastat bych se ji,ale nemohla.Nasouhlasím s činy téhle generace.Vždyť my máme všechno.Občas mi příjde,že všechno získáváme až moc snadno.Zamysleme se nad tím,když se narodí nový člověk.V tu chvíli co jeho očka dětství spatří poprvé svět.Kdy se prvně nadechne pozemského vzduchu.ještě.Ještě ani netuší kdo je,co tady dělá.Natož aby přemýšlel co bude za deset,patnáct let.Vypadá bezbraně,nevině.Ještě ani neví co z něho bude.Je to jen otázka času.otázka času a výchovy,
Mým snem by bylo naučit se žít.Nechci přežívat,chci žít.Nevím jak vy,ale já se bojím.Bojím se okamžiku.Bojím se té mé životní zkušenosti kdy poznám co je život.Každý to jednou pozná.Vy se nebojíte?Já strach mám.Co myslíte dá se ještě něco zachránit?