Kašpárek a oprátka
Kašpárek a oprátka
Na Literu mám vytipováno pár psavců, o kterých nevím, jestli se oběsí zítra, nebo až pozítří. Někdy si tu připadám jako lascivní kašpárek, zatímco kolega(gyně) z Literu je možná na dně. I mne může dno překvapit... kdykoliv. Jako každého. Ale co když těmi lascivními kašpařinami ten čas oddaluji? Nevím.
V dětském pokoji mých dcer strkám kašpárkovi hlavu do oprátky. Dívám se na něj, jak se vesele houpá.
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
to je vážně tolik? 4 denně?! to je neuvěřitelný.... dobrovolně se hlásím, že tu chci ještě zůstat, že mě sice občas všichni pěkně s..štvete, ale že mě to tady moc baví:))
22.10.2007 19:24:00 | Trdlo
Vodenko, hezky ses mne zastala... :-)) Pomýšlel jsem na Nobelovku, a teď tohle. :-)
22.10.2007 12:15:00 | Aťan
Aťane, když se mi někdy podaří přispět k sebemenšímu pozitivnímu pocitu kohokoliv, kdo chápe mě, nebo já jeho, je mi z toho moc dobře...děkuji.
21.10.2007 22:02:00 | Malé nic
To já vím, vodenko, že to myslel vážně...jenže...právě proto jsme se smáli...pro něj tragedie, pro diváky komedie... mám tři děti a jsem šťastná, že moje skoro osmnáctiletá dcera, místo hlavy do trouby, se dokáže ve tmě schoulit do mojí náruče a vyplakat se.... já vím, každý to štěstí nemá...ale mohl by...
21.10.2007 14:15:00 | no
Malé nic - mne zase naopak drží nad vodou, že mi rozumíš. Je vás víc, kteří vědí, o čem tu je řeč. Toho si fakt cením.
21.10.2007 14:10:00 | Aťan
Patřím mezi ty, kteří mají sebevraždu na seznamu věcí co se musí stihnout... Často se zdá, že je to jediné řešení, ale ono to řešení není, tím že někdo ukončí život ublíží někomu jinému a koloběh se opakuje. Někdy je to moc těžké, protože když vyčerpáte všechny možnosti, jak s depresí a sklonem vše zkončit bojovat, nezbude než jen čekat, až to přejde... Často se snažím číst veselé věci, vtipy nebo Tebe Aťane... Každý je jistě jiný, ale mě tohle aspoň trochu pomáhá.
Aťane, děkuji Ti, že píšeš, jsi kouzlený člověk a Tvoje psaní jsou minimálně protivražedné vitamínky...pro mě určitě.
21.10.2007 12:56:00 | Malé nic
...víš, Aťane...ono to není vždy tak, jak se jeví...já si někdy u těch "výlevů" představím tu scénu z Pelíšků...jak kluk strkal hlavu do elektrické trouby :-)
Pohoupej kašpárka a zase něco napiš :-)
20.10.2007 16:40:00 | no
Šéfe, kde bych dnes já třebas už bez Tebe byla...
A patří Ti za to dozajista můj veliký dík! :-)
20.10.2007 10:12:00 | Judita